Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: No k tomu pro osvezeni pridam malou poznamku k autoru Nashova vyjednavaciho problemu, Johna Forbesa Nashe. Vzhledem k tomu, ze jsme se velmi tezko smírili s náhlým a tragickým úmrtím Johna F. Nashe, odvazil jsem si po deseti letech dovolit predlozit par radku od Michael Th. Rassias, ktereho bylo mozno zhlednout na kongresu GAMES 2014, ovsem ne jeste po boku Johna F. Nashe. Vsechno to zacalo v zárí 2014, pri jednom z odpoledních setkání u kávy nebo caje, která se konají kazdý den ve spolecenské místnosti Fine Hall, budove, kde sídlí matematický ústav Princetonské univerzity. John Nash tise vesel do místnosti, nalil si sálek kávy bez kofeinu a pak se posadil sám na zidli nedaleko. Tehdy jsem se k nemu poprvé priblízil a vedli jsme velmi príjemný rozhovor o problémech vzájemného působení teorie her a teorie císel. Od toho dne se nase diskuse staly stále castejsími a nakonec jsme se rozhodli pripravit knihu Open Problems in Mathematics. V den, kdy jsme se tak rozhodli, se ke mne otocil a svým jemným hlasem rekl: „Nechci být jen jméno na obálce, chci se do toho opravdu zapojit.“ Poté jsme se scházeli témer denne a nekolik hodin diskutovali o velkém mnozství otevrených problémů v matematice z různých oblastí. Behem techto diskusí mi bylo stále jasnejsí, ze jeho způsob uvazování se velmi lisí od způsobu uvazování témer vsech ostatních matematiků, které jsem kdy potkal. Uvazoval nekonvencním, velmi kreativním způsobem. Jeho bystrá a jedinecná mysl zárila i v jeho pozdních letech. Nase kniha byla prakticky hotová, než John a Alicia Nashová v kvetnu odjeli do Osla, kde mu byla udelena Abelova cena za rok 2015 od Norské akademie ved a literatury. Dokonce jsme pripravili predmluvu k této knize, na jejiy vydání se tak tesil. Rozhodli jsme se také zahrnout rucne psané podpisy, které ladily s jeho oblíbeným vintage stylem a vkusem.
John Nash chtel napsat krátký clánek o otevreném problému v oblasti her, což byl jediný problém, který jsme jeste neprobírali. Mel v plánu pripravit a projednat po jeho ceste do Osla. Nikdy se mu tedy nepodarilo ho napsat. Na základe této poznámky a bez ohledu na mé pozvání "na poslední chvíli", profesor Eric Maskin velkoryse prijal nabídku prispet príspevkem, v nemz predstaví důlezitý otevrený problém v teorii kooperativních her. Při této prílezitosti bych chtel také ríci jen nekolik slov o tomto muzi, matematikovi. Ve slavném filmu Krásná mysl (A Beautiful Mind, 2001), který ztvárnil jeho zivot, byl predstaven jako skutecně bojovný clovek. Je pravda, že ve svých raných letech musel bojovat i s démony své nemoci.Jelikoz jsem byl témer o 60 let mladsí než on, mel jsem moznost seznámit se s ním, s jeho osobností v seniorském veku. Vsichni lidé, kterí se kolem něj pohybovali, mohou potvrdit, ze to byl opravdu úzasný clověk. Velmi laskavý a odzbrojující prostý a skromný. To je důvod, proc jsem mezi přáteli na Princetonu s humorem ríkával, ze ten film se mel jmenovat Krásná mysl a krásný clověk. Co vsak rozhodne bylo pravdivé, byla láska mezi Johnem a Alicií Nashovými, kterí spolecne celili obrovským výzvám a prekonávali je v zivotě Johna Nashe. Je to tak nejak romantická tragédie, ze je osud dopustil dokonce opustit tento zivot spolecne. V historii lze ríci, ze mezi matematiky, kterí dosáhli velikosti, jsou nekterí - pár vybraných - kterí prekrocili velikost a stali se z nich a stali se legendami. Jednou z takových legend byl John Nash.