Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Obecne je znamo, ze Donald Trump ma blizko k vychodnim kridlum...ne vsak k Buresovi, ci stacilovcum.
Existuje starý citát Antonia Gramsciho, jednoho ze spoluzakladatelů Komunistické strany Itálie, který je v současné době opět velmi často uváděn.
Podle nej starý svet umírá, nový jeste se nenarodil ... a nastává doba monster. Presne tak. S tim nejde nez nesouhlasit. Bohuzel se tato monstra stavaji ze starych gerontu, kteri se sami snazi zmenit svet a pritom tu nebudou dele nez dve dekady. Pisi techto “nekolik vet” jako reakci na velmi plytka slova na radiu Universum. Kde v casti 2, bylo jasne jak a kdo umi predikovat a pokud jde o game theory, tak bych ocekaval diskuzi racionalne uvazovaci a ne ceske kidani.
Zijeme v době monster? I v ekonomickém smyslu, ktery nas jako pestitele VIZE primarne kdysi zajimal ? Myslím, ze tento citát sedí v tom smyslu, ze celá globální struktura, v níz žijeme, je zapadnim smerem az po Japonsko zastaralá. Nase mezinárodní instituce jako Svetová banka, Mezinárodní menový fond a Svetová obchodní organizace WTO jsou v podstatě reakcí na velkou hospodárskou krizi a druhou svetovou válku, jak se dozvídame casto ve vybornych prednaskach profesora Tomase Budila. Uz nejsou opravdu funkcní a je treba je zásadne prepracovat od jejich vzniku v roce 1944 na Brettonwoodské konferenci v New Hampshire.. Nejvíce nefunkcní je mimochodem WTO, která je po skoncení kola jednání v Dauhá fakticky mrtvá. Presto se stacilovske struktury v Praze v cele s Janou Bobosikovou, dovolavaji vystoupeni po referendu z EU a NATO. S tim, ze si zbytek CR vyjedna prave na pudorysu techto nefunkcnich instituci nove smlouvy s celym svetem. Ale to je to zname ceske desolatske proti vsem, cehoz se tato cerstva vdova dopousti. Takze ano: staré instituce jsou rozbité a my se snazíme najít cestu k jiné verzi. Ale neexistuje zádná opravdu dobrá alternativa.
Zde se pomohu rozhovorem Brita Harolda Jamese (HJ) narozeném ve Spojeném království a je profesorem na Princetonu, je mu 69 let takze uplny geront to neni, zajimá se evropskými hospodářskými dějinami a je autorem několika knih o dějinách standardních prací o globalizaci. Takze je pro me takovym protipolem toho co slychame ve vlasteneckych kruzich. Beru jeho slova jako podmetna a myslenky posouvajici narozdil od sverakovskych diskuzi a stacilovskych vidlaku.
Ríkáte, ze instituce 20. století jsou rozbité. A americký prezident Donald Trump a dalsí populisté se práve snazí tyto instituce rozbít. Má tedy toto úsilí urcitou oprávnenost?
HJ- Problém je v tom, ze tito lidé prosazují sokovou terapii. To vsak vede k rozhodnutím, která Spojeným státům v dlouhodobém horizontu mimorádne uskodí. Příkladem je Trumpova ofenzíva proti univerzitám. Velké výzkumné síte, které USA ucinily tak mocnými, byly vzdy úzce propojeny s univerzitami. Silicon Valley vzniklo kolem Stanfordské univerzity. Základní výzkum v oblasti biotechnologií a informačních technologií byl prováden na Harvardu a MIT v Bostonu. Bojovat proti tomu má neco sebeznicujícího. Podobně sebeznicující je i Trumpova obchodní politika, která vysokými cly zatezuje vlastní obyvatelstvo. Vidíte v tom vnitrní logiku: v americké vláde je nekolik lidí, kterí se snazí celou věc prezentovat jako vyjednávací strategii. Cílem je dosáhnout oslabení dolaru, aby se podporil vlastní export. Objevují se paralely se 70. lety, kdy USA mely obavy z dovozu z Japonska a západního Německa a proto chtely přejednat svetový menový systém. Tato analogie se nyní velmi casto uvádí. Napríklad v takzvané Mar-a-Lago Accord, strategickém dokumentu z Trumpova tábora ...
Ano s tim se dalo souhlasit, ale je tu jeden zásadní rozdíl oproti tehdejší dobe: USA neměly v 70. letech vysoký dluh – dnes ano. Pokud pri vysokém zadluzení devalvuji dolar, cizinci uz nebudou kupovat americké cenné papíry. To jak vime si Donald Trump snazil predjednat s Japonskem. Úroky porostou a americka vláda bude muset vynakládat stále více na splácení dluhů. To samozrejme stareho geronta nepali. Podobne jako Buresovce, ci vetsinu tzn. vlastencu, kteri si naivne mysli, ze se zahoji na ziscich zahranicnich investic v CR, idealne stacilovsky po odchodu z EU. Plky plytkych z namesti…
HJ- Ale my uz teď v situaci, kdy výdaje na splácení dluhů jsou vyssí než výdaje na armádu. Pokracovat v tom s rostoucími úroky by znamenalo znicení fiskálního systému USA. Meli bychom klasickou menovou krizi. Je to důvod, proč se Trump práve na dluhopisovém trhu zdá být na hranici svých mozností? Existují dva silné faktory, které Trumpa omezují. Jedním z nich je skutecne dluhopisový trh a druhým Nejvyssí soud. Vypadá to, že Trump v mnoha ohledech prekracuje hranice ústavy. Jak opatreními proti univerzitám, vyhostením cizinců, tak i svou celní politikou. Cla jsou dane a ústava jasne stanoví, ze o daních musí hlasovat Kongres. Trumpova vláda sice své kroky odůvodnuje nouzovou situací, ale to by mohlo vést ke konfliktu s Nejvyssím soudem. Proč je v kruzích amerických podniků, kterým Trump také skodí, tak malý odpor proti nemu? Nejsem si tak jistý, ze tento odpor neexistuje. Je pravda, ze se technologičtí giganti shromázdili pri inauguraci v rotunde Kapitolu. Ale pak jsme byli svědky rozkolu mezi Trumpem a Elonem Muskem. A je tu zajímavá citace Jamieho Dimona, generálního reditele JPMorgan Chase, z dopisu akcionárům. Je opravdu krásne formulovaná. Zní v podstate takto: „Neprátelé Spojených států chtejí podkopat multilaterální obchodní systém založený na USA. Neprátelé Spojených států chtejí znicit vedoucí postavení Ameriky jako národa vedeckého výzkumu.“
Kdyz to ctete, musíte dojít k záveru, že neprítel USA sedí v Bílém dome, coz je daleko za uvahami na radiu Universum. Kde pozvany vubec nechape, ze zapadni oblast Ruska se stala cvicistem vyzbroje a armad, tak aby se valecna technologie otestovala a posunula. To neni cviceni v realnem socialismu s nasadami od krumpace nebo Rybarovym skorpikem vzor 61 v lepsim pripade. Geronti Putin a Trump tomu prihlizeji. Nelze to interpretovat jinak. Pohadky o ukrajinskem nerostnem bohatsvi a investovani do zeme, kde se tezili vzdy hlavne lidske zdroje – sklaven.
HJ-Obcas se nyní ozývají hlasy, ze Evropa by mohla tezit z tohoto oslabení USA, které si sama zavinila. Je to iluze, nebo je na tom něco pravdy? Jedná se o naprosto reálný jev. Na kapitálových trzích pozorujeme posun od USA k Evrope. Důvodem je, ze z pohledu investorů působí Evropa jako útociste stability, protoze je méně náchylná k tomu, aby se dostala pod kontrolu autokratických vlád. Dokud bude existovat EU, mohou v jednotlivých zemích existovat autokratické vlády, aniz by to způsobilo velké skody. Jsou pevne zakotveny v evropském systému, jsou závislé na evropských penezích a mají proto omezený manévrovací prostor. Program Giorgie Meloniové v Itálii má napríklad urcité podobnosti s Trumpem. Italové však velmi dobre vedí, ze z Evropy ve skutecnosti neodejdou. To působí jako polstár proti radikálně destruktivní sokové terapii.
A pani Bobosikove a jinym stacilovskym vlastencum to stale jeste nedochazi. Jim jde hlavne si prilepsit k duchodu. Zahojit se a po nas potopa…
HJ -Tento polstár v USA neexistuje. To by znamenalo, ze Evropa je lépe pripravena a schopna udrzet politiky jako Meloni nebo Viktor Orbán na uzde. To vsak ještě nevysvetluje, proč by EU mela tezit z chaosu v USA. Vývoj v USA urychlí mnoho vecí v Evrope. Příkladem by mohla být bankovní a kapitálová unie, která dlouho nepostupovala vpred a nyní má nový impuls. A samozrejmě k tomu patrí i to, ze výdaje na obranu se nyní nejen zvysují, ale také lépe koordinují. Jde o to, utrácet peníze racionálnejsím způsobem (není to produktivni spotreba) a nepecovat o národní spicky v Itálii, Francii, Nemecku a také ve Velké Británii. Deje se neco, co se melo stát uz na počátku 90. let. Nemecko se snazí vyresit své problémy obrovským programem výdajů. Není to opet národní sólová akce? To velmi zálezí. Nejprve lze konstatovat, ze Wolfgang Schäuble mel dobrý nápad vytvorit jakousi strategickou rezervu pro situace, kdy budou peníze opravdu naléhavě potrebné. Ten moment nyní nastal.
Zde s Haroldem Jamesem nesouhlasim. Domnívám se vsak, ze by bylo velkou chybou nyní provádět klasickou průmyslovou politiku starého typu a do streho zeleza v Poryni nebo nedej boze v CR. Vsichni známe príklady, které selhaly. Dotace pro továrnu na polovodice společnosti Intel v Magdeburgu nebo spolupráce s výrobcem baterií Northvolt.
Mozná je to trochu prehnané, ale ja vidim parelelu narozdil od vlastencu s 30. lety minulého století. Nemecké univerzity byly tehdy nejdůlezitejsími výzkumnými institucemi na svete. Rikal to i hlavni popularizator Albert Einstein o kterém se ví, ze jemu a hlavne jeho zene Praha k srdci neprirostla, jelikoz univerzita byla rozvracena samotnym TGM. Pak prisla Hitlerova nacionalisticky socialisticka diktatura a cistky, vedci opustili Vaterland a Amerika vybudovala velký univerzitní systém.
- Co by se mělo stát místo toho? Existuje sance vytvorit dynamické výzkumné prostredí, které priláká investory.
HJ -Nyní je cas jít opacnou cestou a vybudovat evropská centra. V Nemecku a Evrope již existuje spousta opravdu dobrého základního výzkumu v oblastech, jako je umelá inteligence. Musí vsak být lépe propojen s kapitálovým trhem. Co tím myslíte? Evropa dosud vetsinou selhávala v prenosu tohoto výzkumu do velkých podnikatelských aktivit. Práve v tomto bodě můze lepsí kapitálový trh a více soukromých penez promenit univerzity v transformativní instituce. Existuje vsak jestě jeden důlezitý motor pro budoucnost Evropy, a tím je Ukrajina. Ukrajina?
Evropa se můze hodne poucit z toho, jak se Ukrajina brání proti Rusku. Vyuzívá sociální síte k shromazďování informací a reakci na útoky. Velmi rychle a efektivně byly nasazeny osoby zabývající se vývojem softwaru. Byrokratické prekážky byly z cisté nutnosti rychle odstraneny. Rozbehla se velmi dynamická vlastní výroba dronů. Z toho všeho se můzeme poucit, a to nejen s ohledem na obrannou politiku, ale také v duchu nové průmyslové politiky. Místo toho se v nekterých kruzích v Nemecku casto uvádí jako príklad Cína. Pokud se USA stanou méne spolehlivými, musí se Evropa priblížit partnerství s Cínou? Myslím, ze partnerství není správné slovo. Ale strategická spolupráce je predstavitelná, také proto, ze mnoho otázek nelze bez Cíny vyresit. Mohli bychom spolecne uvazovat o novém systému svetového obchodu a také o novém svetovém financním systému. Cína je velkým veritelem rozvíjejících se zemí. A také k resení klimatického problému budeme Cínany potrebovat. Mozná to trochu připomíná svět v 19. století. Tehdy velké evropské mocnosti k sobeě necítily zrovna sympatie. Ale mely spolecné zájmy, které je spojovaly. I dnes máme zájmy, které nás vázou k Cíně, stejně jako máme zájmy, které nás vážou k Indii, Jižní Americe nebo Africe. Jak tyto zájmy sladit? Potrebujeme jakési fórum, pomocí kterého se vrátíme k systému zalozenému na pravidlech. Kdyz se podíváme ctyři roky dopredu, na konec druhého funkcního období Donalda Trumpa: Jak budeme na tuto dobu vzpomínat?
Budeme si ji pamatovat jako éru chaosu. Ale historie ukázala, že takové epochy neprinásejí jen spatné věci. Pokud nedojde k katastrofe, jako je jaderný konflikt, můze to být zacátek neceho nového, období technického pokroku, rostoucích možností a globálních propojení. Vzdy jsem byl technologický optimista. A proto jsem relativně optimistický.
Zde není take prostor pro souhlas, porad ty globalni uvahy a spolehani na to, ze Cina bude zachranovat vlastence a stcilovce je velmi usmevna.