Vize, jakou potřebujeme/1345

Vize, jakou potřebujeme/1345

Logika dějin a současnost/22

Při přípravě na jednu mezinárodní vědeckou akci (v září tohoto roku) se mně podařilo podstatným způsobem pokročit v rozpracování teorie produktivní spotřeby a pozičního investování. To má význam nejen pro pochopení současného dění a jeho alternativ, ale i zpětné vyhodnocení významných událostí v dosavadních dějinách.

V této části ukážu, proč je znalost fenoménu pozičního investování tak významná.

Proč je nutno věnovat pozornost fenoménu "poziční investování" více, než "vykořisťování"

Začnu provokativně: Pokud bych chtěl efektivně hájit stávající pořádky, najal bych si ortodoxní "marxisty", aby vedli hlavní boj proti "vykořisťování". To jsou dnes ti "obři mávající rukama", tj. "větrné mlýny" dle M. Cervanta. Nastrčím tak fiktivní cíle, boj se kterými bojovníci dopadnou jako Don Quijote.

Uvedu jeden z nejzřetelnějších případů pozičního investování. Tak zřetelný, že svou drzostí zaráží:

Evropská komise (EK), Evropský parlament (EP) a další instituce EU uzavřely rámcovou smlouvu s agenturou Havas Media France na období 2023–2027 v hodnotě až 132,82 milionu eur. Tato smlouva se týká mediální strategie, plánování a reklamy. Některé zdroje tvrdí, že prostředky byly přesměrovány netransparentně do různých mediálních domů těsně před evropskými volbami. Kritici se ptají, zda tyto peníze nebyly využity k ovlivnění veřejného mínění ve prospěch EU nebo konkrétních politických subjektů. Evropský parlament ale tvrdí, že šlo o standardní a transparentní proces, jehož cílem bylo zvýšit informovanost občanů o činnosti institucí EU.

Europoslanci jako Kateřina Konečná, Friedrich Pürner, Ondřej Knotek a další položili Komisi řadu otázek:

• Na co přesně byly prostředky použity?
• Která média je obdržela a v jakých částkách?
• Byly tyto prostředky využity k ovlivnění voleb do EP v roce 2024?
• Proč nebyly zveřejněny konkrétní příjemci a účel plateb?

Odpovědi na tyto dotazy působí to jako případ, kdy se veřejné prostředky využívají k politicky strategickému ovlivnění veřejného diskurzu — tedy něco, co by se dalo označit jako "poziční investování".

Tento pojem se často používá v kontextu:

• Získání vlivu přes financování médií, PR kampaní nebo výzkumů.
• Zajištění dlouhodobé přítomnosti v informačním prostoru namísto jednorázové reklamy.
• Vytváření příznivého rámce pro politické nebo ideologické postoje, aniž by to působilo jako otevřená propaganda.

V případě EU a Havas Media France se může jednat o sofistikovanou formu "investice do narativu" — tedy snahu posílit pozitivní vnímání EU v očích veřejnosti. Někomu to může připadat jako legitimní komunikační strategie, jiní to vnímají jako zneužití důvěry daňových poplatníků.

Seznam příjemců (částečný)

Podrobnosti o obsahu projektů a přesných částkách nebyly zveřejněny, což vyvolává otázky o transparentnosti

. Kritické body

• Zprostředkování přes Havas umožnilo, aby konkrétní příjemci zůstali utajeni.
• Rámcová smlouva byla použita jako nástroj, který obchází běžné zveřejňování výdajů.
• Odmítnutí zveřejnění jmen médií a částek bylo zdůvodněno ochranou obchodních zájmů.

Tento případ je patrně ilustrací jedné z forem pozičního investování, a to v poněkud frapantní podobě.

Zdá, že jde o učebnicový případ pozičního investování, kdy se veřejné prostředky využívají ne primárně k informování, ale k strategickému formování postojů veřejnosti. Co ho činí tak "frapantním"?

• Rozsah investice – více než 130 milionů eur není zanedbatelná částka.
• Nejasná struktura příjemců – peníze šly přes zprostředkovatele, což zakrývá konkrétní tok financí.
• Načasování – těsně před evropskými volbami, což samo o sobě vyvolává podezření.
• Cílené budování narativu – místo informování o činnosti EU se mohla odehrát snaha o ovlivnění vnímání určitých politických postojů.

Tahle forma "investice do diskurzu" bývá efektivní, ale zároveň eticky diskutabilní.

K tomu:

Jakmile se jakýkoli systém vydá cestou takovéto formy pozičního investování (shora, prostřednictvím nejvyšších pozic v systému, zneužitím prostředků nuceně vybíraných, kamuflovaného neúplnými a nepravdivými informacemi), je to cesta do pekel. Je to fatální vybočení z "normálu" a návrat k "normálu" je velmi obtížný. Předpokládá jasnou alternativu, o které jsem hovořil v předcházejících svou pokračováních (20. a 21.).

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Už dlouhou dobu jsem toužil podívat se do Temešváru, města v maďaské části Rumunska se slavnou dávnou i nedávnou historií. Město je to dost velké, hodně špatně se tam parkuje, ale stojí za to jej navštívit.

Ubyloval jsem se kousek odsud, asi 50 km, ve městečku Lugoj. Mj. i proto, abych se podíval na druhou stranu až k Železným Vratům na Dunaji. Po cestě jsem navštívil i některá další města, městečka či místa. Bylo to zajímavé a stálo to za to.

Třetí den - návštěva Temešváru. Muzem umění na jednom ze dvou velkých náměstí v centru.

Jedna z uliček v centru Temešváru.

Část druhého velkého náměstí v centru města.

I zde je třeba ještě něco doopravit.

Temešvár má jmého podle řeky Teméš (Timiš), ale ta teče několikkilometrů od jeho centra. Toto je říčka Bega, která centrum částečně obtéká.