Vize, jakou potřebujeme/1330

Vize, jakou potřebujeme/1330

K hlavním směrům pěstování vize/3

Delší dobu považuji za důležité vymezit hlavní směry rozvíjení vize. Vedou mě k tomu zejména připomínky těch, kteří více či méně pravidelně sledují pěstování vize, konkrétně to, že, jak si někdy stěžují, "ztrácejí orientaci". To se snažím už delší dobu řešit tím, že každých 30 dní vkládám report toho, co bylo uděláno (nejnovější je zde: https://radimvalencik.pise.cz/12354-vize-jakou-potrebujeme-1320r.html ). Od ostatních dílů jej odlišuji písmenem "R" za pořadovým číslem příspěvku.

Nyní je patrně vhodná doba pokusit se o určitý přehled.

Nástin hlavních směrů pěstování vize v současné době u nás – část II.

2. Rozvíjení základní teorie formu přesahu stávající v hlavním směru jejího historického vývoje (od neoklasické ekonomie k ekonomii produktivní spotřeby spojené s identifikováním a analýzou fenoménu pozičního investování)

Záměrně formuluji v této rozšířené podobě. Důvody, proč kladu na druhé místo rozvoj teorie, a konkretizaci dílčích směrů uvádím dle aktuální významnosti:

a) Lze předpokládat, že současná globální moc se bude chovat stále více represívně. To je jeden z důvodů, proč musíme mít výraznou (ne-li téměř absolutní) ideovou převahu, která jako taková nemůže být založená na ničem jiném, než na prokazatelné převaze v oblasti obecné (základní) teorie. (Teorii, která navazuje na doložitelný přesah stávající teorie – obrazně řečeno – "nelze zavřít či uvěznit"; její nositele ano, ale v případě dobré teorie to z hlediska držby moci darebáky nic neřeší.)

b) Platí, že rozhodne otázka spojenců ("buď rozštípneme my je, nebo oni nás"). Pokud má zvítězit změna, potřebujeme zásadní ideovou přesahu doloženou rozvoje teorie i z tohoto důvodu.

c) Můžeme využít nesmírně příznivou situaci, která spočívá v tom, že represe současné moci působící proti rozvoji teorie (způsob hodnoceni výsledků, rozdělování prostředků, dosazování slouhů, pronásledování těch, co něco umí) sice oslabily pozici vědy (včetně jejího vnímání většinovou společností), ale současně s tím:

- Zcela zablokovaly vývoj teorie, o kterou se opírá a kterou disponuje současná moc (může zdokonalovat manipulativní techniky, ale nedokáže předložit pozitivní vizi ani reformy zefektivňující systém). Restriktivní představa o možnosti řešení či alespoň utlumení současných problémů (jejich překonání) povede ke stále větší ideové sterilitě a nepřijatelnosti (nestravitelnosti a nechutnosti) "receptů", které bude současná moc nabízet. Tuto skutečnost nebude moci přehlédnout ani (byť i značně kontaminovaná) akademická půda

- Oproti tomu můžeme postavit doložitelné výsledky v oblasti ekonomie produktivní spotřeby a pozičního investování, ze kterých mj. vyplývá i to, proč se současná moc dobré teorie obává.

- Bez dobrého teoretického základu se žádné sjednocování sil odporu a nápravy nepovede, už proto, ale nejen proto, že různé složky hnutí odporu a nápravy jsou různým způsobem v různé míře kontaminovány současnou globální mocí. Sjednocování není vyjednávání kompromisů při popíjení piva, ale dřina v oblasti poctivé teorie založená na pochopení příčin odlišnosti názorů na různé otázky.

- Stále větší část akademické půdy si uvědomuje tíživou situaci, ke které došlo kontaminací akademické půdy, a není ochotna se s tím smiřovat (ztratila by tím smysl svého úsilí).

d) Důležité je rozlišit:

- Rozvíjení základní teorie a její aplikace (to chce specialisty).

- Popularizaci teorie (což je rovněž výrazný teoretický výkon, který ovšem předpokládá kontakt s veřejností).

- Šíření teorie, což je velmi složitá problematiky, který si zasluhuje samostatný rozbor.

e) Při šíření teorie bude hrát velmi důležitou roli to, že nabízí pozitivní pohled na budoucnost, který ideologičtí poskoci současné moci nejsou schopni dát. Místo restrikcí a vyvolávání konfliktů předkládá představu historicky významných pozitivních změn ve smyslu předešlého bodu 1. To bude stále více kontrastovat se snahou o válečnický fanatismus (který nemá šanci projít) či ořezávání ekonomických i sociálních podmínek života, včetně svobody jako jednoho z nejvýznamnějších atributů života.

f) Ať si to kdokoli připouští, nebo ne, je rozvoj schopností spojený s poznáváním nového, poznáváním a chápáním toho, v jakém světě žijeme a o co jde ve společnosti, tou nejpřirozenější náplní reálného bohatství života, včetně prožitkového. Bez toho nelze žít plnohodnotně. Každý máme jen neukončené celoživotní vzdělání. Nikdo by se neměl nechat zahnat do kouta ponurého vidění světa a represí formou masáží založených na sugerování bezvýchodnosti. Náš svět má perspektivu neomezeného vzestupu.

g) Ne nevýznamné je i to, že na úrovni teorie lze doložit posun poznání, včetně pokroku v pěstování vize. (Jen člověku neschopnému vnímat kvalifikovaně odbornou práci se může zdát, že se "přešlapuje na místě", protože nedostává to, co není možné: triviální odpovědi na netriviální otázky.)

(Pokračování: Tipněte si, který další směr zařadím jako třetí nejdůležitější)

A k tomu trochu inspirující přírody:

V Ráji (slovenském). Jedno z mých nejoblíbenějších míst.

Úloža. Malá obec kousek od Levoče s vynikající restaurací. Tohle jsou výhledy z ní. - Celý superhřeben - (zprava od Nízkých Tater přes Slovenský ráj a Slovenské rudohoří - k tomu drškovka a brynzové halušky). Kromě toho Mariánská hora nad Levočou. Není to daleko. Od ní vede krásná procházka i cyklotrasa.

Počasí není nejlepší, ale i tak...

Směr Slovenský ráj až Nízké Tatry.

Taky nádhera.