Zpracováno pro pěstování vize, vzhledem k aktuálnosti uveřejňuji též v předstihu.
Logika dějin a současnost/22
Při přípravě na jednu mezinárodní vědeckou akci (v září tohoto roku) se mně podařilo podstatným způsobem pokročit v rozpracování teorie produktivní spotřeby a pozičního investování. To má význam nejen pro pochopení současného dění a jeho alternativ, ale i zpětné vyhodnocení významných událostí v dosavadních dějinách.
V této části ukážu, proč je znalost fenoménu pozičního investování tak významná.
Proč je nutno věnovat pozornost fenoménu "poziční investování" více,
než "vykořisťování"
Začnu provokativně: Pokud bych chtěl efektivně hájit stávající pořádky, najal bych si ortodoxní "marxisty", aby vedli hlavní boj proti "vykořisťování". To jsou dnes ti "obři mávající rukama", tj. "větrné mlýny" dle M. Cervanta. Nastrčím tak fiktivní cíle, boj se kterými bojovníci dopadnou jako Don Quijote.
Uvedu jeden z nejzřetelnějších případů pozičního investování. Tak zřetelný, že svou drzostí zaráží:
Evropská komise (EK), Evropský parlament (EP) a další instituce EU uzavřely rámcovou smlouvu s agenturou Havas Media France na období 2023–2027 v hodnotě až 132,82 milionu eur. Tato smlouva se týká mediální strategie, plánování a reklamy. Některé zdroje tvrdí, že prostředky byly přesměrovány netransparentně do různých mediálních domů těsně před evropskými volbami. Kritici se ptají, zda tyto peníze nebyly využity k ovlivnění veřejného mínění ve prospěch EU nebo konkrétních politických subjektů. Evropský parlament ale tvrdí, že šlo o standardní a transparentní proces, jehož cílem bylo zvýšit informovanost občanů o činnosti institucí EU.
Europoslanci jako Kateřina Konečná, Friedrich Pürner, Ondřej Knotek a další položili Komisi řadu otázek:
Odpovědi na tyto dotazy působí to jako případ, kdy se veřejné prostředky využívají k politicky strategickému ovlivnění veřejného diskurzu — tedy něco, co by se dalo označit jako "poziční investování".
Tento pojem se často používá v kontextu:
V případě EU a Havas Media France se může jednat o sofistikovanou formu "investice do narativu" — tedy snahu posílit pozitivní vnímání EU v očích veřejnosti. Někomu to může připadat jako legitimní komunikační strategie, jiní to vnímají jako zneužití důvěry daňových poplatníků.
Seznam příjemců (částečný)
Země |
Média / Organizace |
Částka (EUR) |
Česko |
Český rozhlas, ČTK, Economia |
120–160 tis. |
Česko |
Člověk v tísni (Studentské volby) |
50 tis. |
Česko |
Fórum 50 % |
45 tis. |
Itálie |
La Repubblica, Corriere della Sera, RAI |
Nezveřejněno |
Slovensko |
Konkrétní média zatím nebyla zveřejněna |
Podrobnosti o obsahu projektů a přesných částkách nebyly zveřejněny, což vyvolává otázky o transparentnosti
. Kritické body
Tento případ je patrně ilustrací jedné z forem pozičního investování, a to v poněkud frapantní podobě.
Zdá, že jde o učebnicový případ pozičního investování, kdy se veřejné prostředky využívají ne primárně k informování, ale k strategickému formování postojů veřejnosti. Co ho činí tak "frapantním"?
Tahle forma "investice do diskurzu" bývá efektivní, ale zároveň eticky diskutabilní.
K tomu:
Jakmile se jakýkoli systém vydá cestou takovéto formy pozičního investování (shora, prostřednictvím nejvyšších pozic v systému, zneužitím prostředků nuceně vybíraných, kamuflovaného neúplnými a nepravdivými informacemi), je to cesta do pekel. Je to fatální vybočení z "normálu" a návrat k "normálu" je velmi obtížný. Předpokládá jasnou alternativu, o které jsem hovořil v předcházejících svou pokračováních (20. a 21.).
(Pokračování)