Vize, jakou potřebujeme/1306

14. červenec 2025 | 00.01 |

blog ›

Logika dějin a současnost/9

Při přípravě na jednu mezinárodní vědeckou akci (v září tohoto roku) se mně podařilo podstatným způsobem pokročit v rozpracování teorie produktivní spotřeby a pozičního investování. To má význam nejen pro pochopení současného dění a jeho alternativ, ale i zpětné vyhodnocení významných událostí v dosavadních dějinách. V této části vybírám z připraveného pojednání pro výše zmíněnou mezinárodní vědeckou akci ty pasáže, které jsou více či méně srozumitelné širší veřejnosti (vynechám zejména použití grafického a analytického popisu). Odlišuji barvou. Doplňuji komentářem. Vycházím z názoru, že dobrou teorii lze vyložit i populárně, na druhé straně však výklad na úrovni odborného textu má pro rozvoj teorie z řady důvodů (zmíním průběžně v textu) nezastupitelný význam.

Tato část by měla být rovněž poměrně srozumitelná. Čtenář si prostřednictvím ní uvědomí zásadní rozdíl v efektivnosti systémů, v nich působí a v nichž nepůsobí poziční investování. To má naprosto zásadní význam pro pochopení toho, jak může dojit ke zlomení negativních setrvačných trendů, k osudovému obratu, na přechodu na trajektorii vzestupného vývoje. (Vynechávám obrázky, které odlišnost v efektivnosti ukazují názorně, protože někteří je nemají rádi; možná se k jejich prezentaci ve vhodném kontextu někdy vrátím.)

Teorie her, ekonomie produktivní spotřeby a poziční investování – část VII.

Odlišnost systémů s pozičním investováním a bez pozičního investování je nejen kvantitativní, ale i kvalitativní. Lze do doložit převedením vyjádření příslušných her do normálního tvaru:

- Ve hrách s pozičním investováním vítězí strategie plné nekooperace, tj. obdoba her typu Vězňovo dilema (oběma hráčům se vyplatí nekooperovat).

- Ve hrách bez pozičního investováním vítězí strategie plné kooperace, tj. oběma hráčům se vyplatí kooperovat. Je to případ kdy hráči využívají stávající investiční příležitostí podle míry celkové výnosnosti stávajících i generovaných investičních příležitostí, přitom bez ohledu na to, kterému z hráčů jsou tyto investiční příležitosti generovány a z prostředků kterého z hráčů byly generovány.

Shrnutí a diskuse

Příspěvek se zabývá modely her, které jsou obdobou Nashova vyjednávacího problému, které však na rozdíl od Nashova vyjednávacího problému vycházejí ze vztahu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, návazně na to uplatňují teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby. Definování paretovského optima pro tuto oblast umožnilo identifikovat fenomén pozičního investování a vyvinout nástroje analýzy jeho role, a to zejména z hlediska dopadů pozičního investování na efektivnost příslušného ekonomického systému. Z praktického hlediska jsou relevantní následující otázky:

- Kde vznikají předpoklady pro hry, v nichž se vyplatí hráčům spolupracovat (kde splývá Nashova rovnováha s Paretovou). Do této skupiny otázek spadá i analýza případů, kdy v některých historických obdobích k takovým situacím došlo. (To je v současné době předmětem našeho intenzívního výzkumu.) Odpověď na tyto otázky je důležitá k vytvoření podmínek k iniciování těchto her, což je otázka, která do značné míry splývá s identifikováním předpokladů pro úspěšné reformy v oblastech, ve kterých hraje důležitou roli rozvoj a uplatňování schopností lidí.

- Jakým rizikům jsou vystaveny hry a jaké jsou hlavní příčiny ukončení her, v nichž se vyplatí hráčům kooperovat (omezení, příčiny ukončení, působení vnějšího okolí). Odpověď na tyto otázky je důležitá pro podporu těchto her, konkrétně například pro podporu reforem v oblastech, ve kterých hraje důležitou roli rozvoj a uplatňování schopností lidí.

- Jak modelovat vztah her, v nichž se vyplatí hráčům spolupracovat, a jejich prostředí. Jde zejména o to, jak zvýšit odolnost situací, v nichž se vyplatí hráčům kooperovat, vůči vnějšímu prostředí, ve kterém převládá poziční investování. Ukazuje se, že tento vztah lze poměrně dobře modelovat prostřednictvím dvoumaticových her v normálním tvaru.

Pro snazší představu o obsahu bádání ve výše tematizovaných oblastech lze jako konkrétní příklad uvést řešení problematiky stability průběžného systému penzijního pojištění na základě vytvoření motivací k prodloužení doby výdělečného uplatnění člověka na profesních trzích. Zúčastněnými subjekty, které k tomu lze motivovat a nastartovat zde hry, v nichž se vyplatí hráčům spolupracovat, jsou nejen klienti systému (pojištěnci), ale i poskytovatelé produktivních služeb (vzdělávacích, zdravotních, lázeňských, rekvalifikačních, služeb v rámci firemní kultury apod.) a zprostředkovatelé těchto služeb (např. zdravotní pojišťovny).

Závěr

Problematiku, kterou se zabývá tento příspěvek, lze zahrnout do širšího kontextu současných změn, které – přes různé peripetie dějin – vedou k růstu role produktivních služeb zaměřených na využívání a generování investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchování a uplatněním schopností člověka. Dle našeho názoru se jedná o změnu srovnatelnou svým rozsahem a významem s průmyslovou revolucí. Čím přesněji identifikujeme nejvýznamnější momenty této změny, tím více se vyhneme pasti setrvačného pohledu na realitu, který přehlíží roli pozičního investování a přichází s restriktivními návrhy, které současné problémy neřeší, ale prohlubují. V oblasti teoretických základů jde o posun od neoklasické ekonomie k ekonomii produktivní spotřeby.

Poznámka:

Materiál pro mezinárodní odbornou akci byl napsán nezávisle na aplikaci, kterou pro ilustraci významu obecné teorie uvedeme hned v navazujícím pokračování a která se týká výše zmíněného sporu o změny v penzijním systému a zejména o pochopení podstaty tohoto sporu.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na Korfu. Vždy jsem se chtěl dostat na tento zelený ostrov. Podle prvního ohledání se skutečně zdá být hodně zelený. Uvidím, co nás tady během týdne čeká. Jsem zde poprvé.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/12287-vize-jakou-potrebujeme-1296.html

Čtvrtý den. Podél moře u Kalami v severovýchodní části ostrova.