Vize, jakou potřebujeme/1304

Vize, jakou potřebujeme/1304

Logika dějin a současnost/7

Při přípravě na jednu mezinárodní vědeckou akci (v září tohoto roku) se mně podařilo podstatným způsobem pokročit v rozpracování teorie produktivní spotřeby a pozičního investování. To má význam nejen pro pochopení současného dění a jeho alternativ, ale i zpětné vyhodnocení významných událostí v dosavadních dějinách. V této části vybírám z připraveného pojednání pro výše zmíněnou mezinárodní vědeckou akci ty pasáže, které jsou více či méně srozumitelné širší veřejnosti (vynechám zejména použití grafického a analytického popisu). Odlišuji barvou. Doplňuji komentářem. Vycházím z názoru, že dobrou teorii lze vyložit i populárně, na druhé straně však výklad na úrovni odborného textu má pro rozvoj teorie z řady důvodů (zmíním průběžně v textu) nezastupitelný význam.

Tato část by měla být poměrně srozumitelná a je v ní i odpověď na to, proč už se dávno ekonomická teorie neposunula od neoklasické (maximalizace užitku jako zdroje potěšení ze spotřeby) k ekonomii produktivní spotřeby (maximalizaci budoucího příjmu jako budoucího rozvoje člověka i technologií).

Teorie her, ekonomie produktivní spotřeby a poziční investování – část V.
4. Paretovské optimum v modelu založeném na nabídce a poptávce investičních prostředků a investičních příležitostí, poziční investování

K podstatě toho, o co jde, se dostaneme, když budeme konkretizovat paretovské optimum (situaci, kdy si nikdo nemůže polepšit, aniž by si druhý nepohoršil) pro případ modelu založeného na nabídce a poptávce investičních prostředků a investičních příležitostí: Investiční příležitosti jsou využívány podle míry jejich výnosnosti a rozdělovány tak, aby si každý polepšil, a to bez ohledu na to, komu  patří tyto investičních příležitosti a komu patří investiční prostředky.

To, že paretovské optimum nemůže nastat v případě, že investiční příležitosti nejsou využívány podle míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, komu patří tyto investiční příležitostí a komu patří investiční prostředky lze snadno dokázat. Pokud tato podmínka není splněna, znamenalo by to, že existují méně výnosné investiční příležitostí, které byly realizovány z disponibilních investičních prostředků než ty, které realizovány nebyly. Pokud některé z méně výnosných nahradíme více výnosnými, celkový výnos se zvýší s o toto zvýšení se mohou oba subjekty (hráči) podělit, tj. výchozí situace nemohla být paretooptimální.

Směřováním k výše uvedenému optimu je určena základní přirozená tendence společenského vývoje, čímž vzniká otázka, co brání jejímu naplnění. V logice věci to musí být něco, co znemožňuje, aby investiční příležitosti byly využívány podle míry jejich výnosnosti. Přičemž to, co brání využití investičních příležitostí musí být pro jednoho z hráčů výhodné, musí mu přinášet větší výnos, než pokud by se dělil  s druhým hráčem o výnos z využití investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti.

Tím je fenomén pozičního investování (námi zavedený pojem), který je definován jako přeměna majetkové výhody ve výsadu, tj. v nástroj jednoho (tím, kdo tuto výhodu má a zneužívá ji) k diskriminaci druhého. (Pojem pozičního investování odvozujeme od pojmu "poziční statek", který je v mikroekonomii poměrně známý a který souvisí s jednou z forem pozičního investování. Nesouvisí s pojmem "pozice na finančním trhu".)

Fenomén, který prosakuje celým ekonomickým systémem, má nejrůznější podoby, ale společný základ: Potlačování investičních příležitostí, kterými disponuje druhý subjekt, tím subjektem, který má majetkovou převahu a využívá ji k pozičnímu investování, přitom tak, aby tím zvýšil výnosnost svých investičních příležitostí (stávajících i generovaných) při celkovém poklesu efektivnosti systému. Bez pochopení role a mechanismu pozičního investování nikdo neuvidí to, co je příčinou současných problémů, definování a zviditelnění pozičního investování je samo o sobě jedním z důležitých přínosů teoretického posunu, o kterém hovoříme. Způsob, kterým dochází k poklesu efektivnosti systému ukážeme dále.

Nyní se dostáváme k odpovědi na otázku, proč se fenoménu pozičního investování ještě nedostalo dostatečné pozornosti. Vysvětlení je patrně nutné hledat v souběhu dvou faktorů:

- Metodologického, tj. posun v dané oblasti předpokládá propojení několika kroků učiněných oproti stávajícímu poznání, tj. nestačí jeden nový poznatek, ale více poznatků a navíc jejich uvedení do adekvátních vzájemných souvislostí (v daném případě je to vhodná interpretace ekonomie produktivní spotřeby, interpretace teorie kooperativních her na oblasti nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, identifikování fenoménu pozičního investování a vyvinutí nástrojů jeho analýzy, odhalení nového badatelského prostoru, kterým je generování investičních příležitostí, na základě toho pak význam situací, ve kterých se vytvářejí podmínky pro hry, v nichž splývá paretovská a nashovská rovnováha).

- Ideologického, což se v daném případě týká zejména fenoménu pozičního investování (přeměny majetkové výhody ve výsadu, resp. nástroj diskriminace hráče, který nemá majetkovou výhodu, hráčem, který ji má a zneužívá ji). Obecnou formou pozičního investování je potlačení investičních příležitostí diskriminovaného hráče hráčem, který má majetkovou výhodu, čímž dochází ke zvýšení výnosnosti jeho investičních příležitostí při celkovém poklesu efektivnosti systému. Je zřejmé, že poukázání na tuto skutečnost a rozpracování nástrojů analýzy a tím i zviditelnění této problematiky nemusí být předmětem všeobecného konsensu. Mnohem "líbivější" bude například názor, že když dáme těm, kteří dozorují dodržování pravidel hry (navržených mechanismů) dostatečnou odměnu, nebudou sami pravidla porušovat, protože se jim to nevyplatí. Teorie pozičního investování tento názor vyvrací.

Poznámka:

Souvislost metodologických a ideologických příčin je významná a v některém z dalších příspěvků se k ní vrátíme. Bezprostředně totiž souvisí se situací na akademické půdě, o které jsme psali. Prolomit bariéru stereotypu, což si přechod k ekonomii produktivní spotřeby nutně vyžaduje, totiž neokáže každý. Chce to pochopit vzájemné propojení řady podstatných nových momentů, z nichž každý si vyžaduje značné úsilí. A pokud k tomu přistupuje ideologický moment ("vytříďování" nepohodlných názorů) formou současných nástrojů cenzury uplatňovaných vůči výstupům vědy v uvedené oblasti, obsazuje pozice v dané oblasti vědy šedý ambiciózní průměr až podprůměr. Ten se vyznačuje mj. chorobnou touhou po funkcích, vnějších oceněních, lísáním se k moci (ať je jakákoli, v tom navazuje na nedobrou situaci za minulého režimu). Výsledkem je sterilita v oblasti vědy, úpadek vzdělání a demoralizace, jejíž zápach je v současné době cítit daleko za hranicemi akademické půdy.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na Korfu. Vždy jsem se chtěl dostat na tento zelený ostrov. Podle prvního ohledání se skutečně zdá být hodně zelený. Uvidím, co nás tady během týdne čeká. Jsem zde poprvé.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/12287-vize-jakou-potrebujeme-1296.html

Třetí den jsme měli "volno". Měl jsem v hlavě trasu, kterou si chci projít. Jak dlouhou? Vyrazím co nejdříve po snídaní a ujdu, co se dá. Pokusím se obejít ty kopce, co jsou od hotelu na jih. Šlo se mně lépe, než jsem čekal a náladu mně zlepšoval důležitý objev, který jsem na začátku cesty nakousnul. V oblasti pozičního investování. Cesty vedly mezi olivovými sady. Nádherná květena.

Od jezera na západní straně jsem vystoupal přes hřeben (nejtěžší část cesty) a začal sestupovat na východní pobřeží.

Kopcovitá krajina, ale pak asi půjdu téměř po rovině po cestě na pobřeží.

Průchod malým městečkem. Toto mě zaujalo.

A už jsem na východním pobřeží.