Vize, jakou potřebujeme/1301

Vize, jakou potřebujeme/1301

Logika dějin a současnost/4

Při přípravě na jednu mezinárodní vědeckou akci (v září tohoto roku) se mně podařilo podstatným způsobem pokročit v rozpracování teorie produktivní spotřeby a pozičního investování. To má význam nejen pro pochopení současného dění a jeho alternativ, ale i zpětné vyhodnocení významných událostí v dosavadních dějinách. V této části vybírám z připraveného pojednání pro výše zmíněnou mezinárodní vědeckou akci ty pasáže, které jsou více či méně srozumitelné širší veřejnosti (vynechám zejména použití grafického a analytického popisu). Odlišuji barvou. Doplňuji komentářem. Vycházím z názoru, že dobrou teorii lze vyložit i populárně, na druhé straně však výklad na úrovni odborného textu má pro rozvoj teorie z řady důvodů (zmíním průběžně v textu) nezastupitelný význam.

Teorie her, ekonomie produktivní spotřeby a poziční investování – část II.

3. Porovnání dvousložkových grafů vycházejících z neoklasické ekonomie a ekonomie produktivní spotřeby

Bádání ve výše tematizované oblasti ukázalo, že nejvhodnější cestou k naplnění výše uvedeného záměru je porovnání dvou dvousložkových grafů:

První: Edgeworthův krabicový graf a Nashův (S, d) vyjednávací problém

Druhý: Nabídka a poptávka investičních prostředků a investičních příležitosti na finančním trhu v mezních a celkových veličinách

Poznámka:

Grafické a analytické vyjádření obou modelování vynechávám. Při populárním výkladu se lze obejít bez něj. Při rozpracování teorie je důležité při testování hypotéz a simulování reálných dějů.

Pokračování článku:

Pochopení vztahu mezi oběma modely má klíčový význam. Při prvním porovnání obou podvojných modelů si všimneme určité podobnosti, ale i podstatných odlišností. Rovněž tak se může zdát, že jejich předmětem jsou odlišné oblasti:

- První se vyskytuje všude tam, kde dochází k jakékoli směně, kterou může být například i vklad některého ze subjektů do společné akce.

- Druhý případy se vyskytuje jen tam, kde se vyskytuje vztah věřitele (toho, kdo nabízí investiční prostředky a poptává investiční příležitosti) a dlužníka (toho, kdo poptává investiční prostředky a nabízí investiční příležitosti).

Ve skutečnosti je tomu trochu jinak. Druhý podvojný model je rozvinutým případem prvního, resp. první případ je nerozvinutou formou obecnějšího případu, který popisuje druhý model. Již ve dvacátých létech si Pigue (1928, s. 29) povšimnul následujícího: "Existují investice do lidského kapitálu a investice do hmotného kapitálu. Jakmile si to uvědomíme, stírá se rozdíl mezi spotřebním a investičním hospodářstvím. Spotřeba je totiž do určité míry investicí do osobní produkční potence." Nebyl sám. Neumann (1945 – 1946) přechod k ekonomii produktivní spotřeby uskutečnil redukcí všech statků na "mezistatky". Friedman, M. (1957 Teorie spotřební funkce) konstatováním, že domácnosti využívají svůj současný příjem k tvorbě aktiv sestávajících se z lidského a nikoli lidského kapitálu tak, aby maximalizovaly současnou hodnotu budoucího příjmu (zde je inspirace Piguem zcela zřejmá). K tomu též řada současných prací v daném směru (Steger 2002; Soumyananda, 2014; Suen 1994; Černík, Valenčík, Wawrosz 2020).

- Na místo člověka pojatého jako "spotřebitele maximalizujícího svůj užitek" staví člověka, pro kterého je spotřeba produktivním procesem v tom smyslu, že mu umožňuje rozvoj schopností jakožto produktivní síly (pro působení v tvůrčích komplementárních týmech, pro možnost být součástí inovačního potenciálu společnosti). Jedná se o přesah hlavního proudu ekonomické teorie v hlavním směru jejího vývoje.

- Na rozdíl od předcházejícího důrazu ekonomické teorie na to, jak vznikají investičních prostředky (finanční zdroje), se zaměřuje na otázku, jak jsou generovány investiční příležitosti (tedy to, do čeho lze investovat), které rozhodují jak o dynamice, tak i kvalitě ekonomického růstu a které vyvěrají z těch nejvýznamnějších produktivních schopností člověka.

Jinak nahlíženo můžeme říci, že dvousložkový model založený na propojení Edgeworthova krabicového grafu a Nashova (S, d) vyjednávacího problému vzniká redukcí modelu založeného na nabídce a poptávce investičních prostředků a investičních příležitostí, konkrétně zanedbáním:

- příjmových efektů spotřeby (tj. toho, že spotřeba podobně jako investice má vliv na budoucí příjem);

- možnosti vzniku úvěrového vztahu, který umožňuje zvýšení efektivnosti systému tím, že výnosnější investiční příležitosti jednoho subjektu jsou realizovány prostřednictvím využití investičních prostředků druhého subjektu.

K tomu teoretické zdroje:

1.     Binmore, K 1994, Game Theory and the Social Contract, vol. 2, Just Playing. MIT Press.

2.     Friedman, M 1957, A theory of the consumption function, Princeton: Princeton University Press.

3.     Černík, O., Valenčík, R., 2021, "Basic quescion of financial markets theory”, Financial Markets 2021 – Innovations and Sustainability, pp. 16-30.

4.     Černík, O, Valenčík, R, Wawrosz, P 2020, "Economics of productive consumption and multipoint extension of Nash bargaining problem”, Journal of International Scientific Publications: Economy & Business, vol. 14(1), pp. 10-25.

5.     Daitoh, I 2010, "Productive consumption and population dynamics in an endogenous growth model: Demographic trends and human development aid in developing economies”, Journal of Economic, Dynamics and Control, Amsterdam, vol. 34, no. 4, p. 696-707.

6.     Daitoh I., Nishimura K. 2021, "Productive Consumption in a Two-Sector Model of Economic Development”, Creative Complex Systems, pp. 101–111.

7.     Neumann, J 1945 – 1946, "A Model of General Economic Equilibrium”, The Review of Economic Studies, vol. 13(1), pp. 1-9.

8.     Steger, M 2002, "Productive consumption, the intertemporal consumption trade-off and growth”, Journal of Economic Dynamics & Control. vol. 26 (6), pp. 1053-1068.

9.     Soumyananda, D 2014, "Inclusive growth through creation of human and social Capital”, International Journal of Social Economics, vol. 41(10), pp. 878-895.

10.  Suen, W 1994, "Simple analytics of productive consumption”, The Journal of Political Economy, vol. 102(2), pp. 372.

11.  Veblen, T 1899. The Theory of the Leisure Class: An Economic Study of Institutions, New York: Macmillan.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na Korfu. Vždy jsem se chtěl dostat na tento zelený ostrov. Podle prvního ohledání se skutečně zdá být hodně zelený. Uvidím, co nás tady během týdne čeká. Jsem zde poprvé.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/12287-vize-jakou-potrebujeme-1296.html

Z výletu druhého dne. Výhled z Pantokratoru (906 mnm) na západní stranu Korfu. V dálce řecká pevnina.

Výhled z Pantokratoru - vlevo je vidět přistávací dráha Kerkyře. Vlevo řecká pevnina.

Zajímavá rostlina. V Albánii tvrdí, že povzbuzuje mužské vý

Stále ještě druhý den. Vracíme se z Pantokratoru (vlevo nahoře, otdud není vrchol vidět).