Logika dějin a současnost/10

Od Zpracováno pro pěstování vize, vzhledem k aktuálnosti uveřejňuji též v předstihu.

Logika dějin a současnost/10

Při přípravě na jednu mezinárodní vědeckou akci (v září tohoto roku) se mně podařilo podstatným způsobem pokročit v rozpracování teorie produktivní spotřeby a pozičního investování. To má význam nejen pro pochopení současného dění a jeho alternativ, ale i zpětné vyhodnocení významných událostí v dosavadních dějinách. Po ukončení prezentace vybraných částí příspěvků na mezinárodní vědeckou akci (díl 3 – 9) zařazuji několik interpretačních dílů, které ukazují význam dobré teorie.

Autorem první ukázky je Kolektiv pro práci, kulturu a vědu. Stojí za to představit stručně tento tým, tak jak se spolu s velkým množstvím materiálů prezentuje na těchto stránkách: https://kominternet.cz/(vybírám jen malou část):

Vznikli jsme v roce 2020, kdy jsme jako většinová část redakce tehdy tištěného časopisu Dialog, který vydává skupina lidí z okolí tzv. levice v KSČM dosud v online podobě, z této redakce pro zásadní názorové neshody odešli a začali působit samostatně... - Kolektiv se od té doby poměrně výrazně měnil – jsou v něm zastoupeni lidé různého věku, zkušeností a dovedností. Vedle názorů nás spojuje třídní příslušnost k proletariátu a lidovým vrstvám, což naše možnosti předurčuje nejen časově... - Snažíme se komunikovat také s lidmi, jejichž názory se od našich částečně odlišují, ale jejichž příspěvky mohou být nejen pro nás přínosné... Zastáváme názor, že komunistické a dělnické hnutí světa je v nejhorší kondici od jeho vzniku... - Jde nám o propracování revoluční teorie pro naše podmínky, budování avantgardy na kvalitativních základech jakožto jádra lidového hnutí naší oblasti... - Snažíme se sdružovat a do různých aktivit zapojovat stoupence dialektického a historického materialismu a marxismu-leninismu v podobném pojetí, jaké zastáváme my... - Vůbec se nevyhýbáme diskusi a rozdílným názorům, protože sami mnoho otázek, problémů diskutujeme, nemáme v nich jasno, procházíme teprve procesem jejich poznávání... - Dnešní komunistické hnutí musí uchopit marxistickou dialekticko-materialistickou metodologii a zpracovat s pomocí tohoto nástroje základní teoretické otázky dneška... - Mnoho úsilí stálo vytvoření Elektronické knihovny, která čítá přes 250 publikací, viz https://kominternet.cz/ke-stazeni-v-pdf/

Knihovna je skutečně impozantní. Najdete v ní například celé nejnovější vydání sebraných spisů V. Lenina (55 dílů) a další materiály, které nejsou běžně dostupné. Možná se tomuto týmu podaří vrátit levici k její základní myšlence, totiž že "Bez revoluční teorie není revoluční hnutí.". A možná, že si dokonce ze zapomenutých myšlenek osvojí i tuto akční: "Nepokoušejte se nové problémy řešit starými metodami – nic se vám nepodaří a nic dobrého z toho nevzejde."

Nyní již k materiálu, na kterém si Kolektiv pro práci, kulturu a vědu dal hodně záležet a který se bezprostředně týká jedné z nejvýznamnějších oblastí, v nichž lze nastartovat hry, ve kterých se všem zúčastněným vyplatí kooperovat. Uveřejňuji po částech, odlišuji barvou, doprovázím poznámkami:

Nejnovější důchodová "reforma”: Další krok v pokračujícím oslabování sociálního státu – část I.

Poslední vládní důchodová reforma, schválená pod zástěrkou "udržitelnosti" a "demografické nutnosti", je dalším krokem v systematickém rozkladu sociálního státu ve prospěch kapitálu. Zatímco buržoazní média a vládní ideologové oslavují reformu jako "nezbytnou v zájmu udržení stávajícího důchodového systému", realita ukazuje, že jde o další útok na sociální práva (důstojné zabezpečení ve stáří) v rámci širší snahy politiků v žoldu kapitálových skupin o systematické rozvracení či omezování sociálních systémů, které se se staly základem "sociálního smíru” v rámci moderního západního modelu kapitalistického státu. Tato úprava důchodového systému není řešením krize, ale její přenesení na bedra těch, kdo ji nezpůsobili: především pracujících a všech, kdo žijí z vlastní práce. Je to další ze střípků na cestě plíživého rozkladu systému důchodového zabezpečení, ke kterému dochází již od 90. let. Důchodová reforma je rovněž doprovázena dalšími asociálními legislativními návrhy, zejména v oblasti sociálního zabezpečení a pracovního práva (o novele zákoníku práce jsme psali dříve).

Poznámka:

Vzhledem k tomu, že jsem značnou část tohoto dílu věnoval seznámení čtenářů s autory tohoto materiálu, zbyl v rámci něj již jen prostor pro úvod materiálu a jeho komentování.

Jsem přesvědčen, že 90 % levicově či sociálně orientovaných čtenářů si řekne: "Perfektně napsáno. Takto by to mělo převzít STAČILO!" (které se tak zatím právě v této oblasti tak trochu schovává za bukem). Proto budou asi mnozí překvapeni, že již tento úvod považuji za slabý odvar toho, co by v souvislosti s destrukcí penzijního systému mělo být řečeno na úvod. Slabý odvar, nebo spíše "mimo mísu", protože jejich snaha "uchopit marxistickou dialekticko-materialistickou metodologii" ještě nepřinesla kýžené ovoce, kterým je: POCHOPENÍ ŘEŠENÍ SOUČASNÉ HÁDANKY DĚJIN.

To jen na první pohled a nahlíženo setrvačným viděním reality se vláda snaží rozložit sociální stát, jednat ve prospěch kapitálu, přenést krizi na bedra těch, kdo ji nezpůsobili... - Kdepak! Pokud by tomu tak bylo, nepostavil by se M. Jurečka proti svému původnímu názoru, řešit rovnováhu penzijního systému nikoli povinným prodlužováním doby odchodu do penze (které problém neřeší, ale doložitelně prohlubuje), ale individuálním na základě motivací všech zúčastněných. Pokud by tomu tak bylo, nedošlo by k odstartování štvanice na V. Michalíka původně nejpravděpodobnějšího kandidáta na post ministra práce a sociálních věcí, který došel ke stejnému názoru, jako byl původní Jurečkův (a který štvanici nakonec podlehl). Pokud by tomu tak bylo, nedošlo by k takové zoufalé snaze zabránit za každou cenu kvalifikované veřejné i odborné diskusi na téma, které řešení je efektivnější a neomezeně udržitelné: Administrativní prodloužení doby odchodu do penze, nebo dobrovolné, kdy všechny zúčastněné subjekty, které mohou přispět k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění člověka (klienti, poskytovatelé vzdělávacích, zdravotních, lázeňských služeb, v rámci firemní kultury atd.) jsou k tomu motivovány tím, že se mohou podílet na efektech tohoto prodloužení.

Absurdní divadlo, kterého jsme dnes v oblasti destrukce penzijního systému a mainstreamového mediálního masírování veřejnosti svědky má jiné vysvětlení: Současná moc, a to spíše ta nikoli lokální, ale globální, se za každou cenu snaží ve kterékoli oblasti zabránit tomu, aby v ní odstartovaly změny, které by vedly ke skutečné revoluční přeměně společnosti, a to přesně v souladu s metodologií historického materialismu:

"Na jistém stupni svého vývoje se materiální výrobní síly společnosti dostávají do rozporu s existujícími výrobními vztahy, nebo — co je jen právní výraz toho — s vlastnickými vztahy, v jejichž rámci se dosud pohybovaly. Z vývojových forem výrobních sil se tyto vztahy proměňují v jejich pouta. Nastává pak epocha sociální revoluce. Se změnou hospodářské základny převrací se pomaleji nebe rychleji celá ohromná nadstavba." (Celé viz https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1859/Ke_kritice/predmluva.htm ).

Vím, že části čtenářů se to bude zdát přehnané. Ale není. Doložíme rozborem dalších částí textu Kolektivu k důchodové reformě. A také odpovíme na otázku, jak je možné, že současná globální moc svým "třídním instinktem" rozpoznala v tak nevinné věci, jakou je dobrovolné prodloužení doby produktivního uplatnění, hrozbu pro udržení své pozice.

(Pokračování)