Vize, jakou potřebujeme/1294

Jakmile v jakémkoli společenskoekonomickém systému začíná převládat poziční investování (přeměna majetkové výhody v nástroj diskriminace), dochází ke ztrátě efektivnosti a úpadku tohoto systému. Vyplývá to z logiky vztahu mezi nabídkou a poptávkou investičních prostředků (toho, co lze investovat)  a investičních příležitostí (toho, do čeho lze investovat).

Generování a následné využívání investičních příležitostí (zejména těch nejvýznamnějších, které jsou spojené s inovačními schopnostmi člověka, a to v jakékoli době) tak, aby se co nejvíce využily jejich ekonomické efekty (což odpovídá tomu, aby byly využívány co nejvíce podle míry jejich výnosnosti) je totiž mimořádně citlivé na výše uvedený fenomén pozičního investování.

Prostor uvolněný úpadkem jednoho společenskoekonomického systému je zaplněn expanzí toho systému, ve kterém je role pozičního investování nižší a ve kterém existují mechanismy umožňující, aby existující i nově generované investiční příležitosti byly ve větší míře využívány podle míry jejich výnosnosti, resp. jejich ekonomických efektů, což současně znamená vytváření příznivějších podmínek pro rozvoj a uplatňování lidských schopností. K této expanzi může dojít:

- Shora – společenskoekonomický systém vyšší úrovně absorbuje méně efektivní systém na nižší úrovni.

- V rámci horizontálních vztahů – v konkurenci systému stejné úrovně vítězí efektivnější systém.

- Zdola – uvnitř systému na nižší se rodí systémy, které jsou nositeli vyšší efektivnosti, které jsou schopny vzájemně spolupracovat a propojovat se a které si postupně podřídí neefektivní systém vyššího řádu.

Důležité je, že každý vztah (od prosté směny, přes využití finančních nástrojů, působení ekonomických mechanismů různého typu až po různé typy společné akce a rozdělení výnosů z této akce) lze interpretovat a chápat jakovztah nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí. Návazně pak definovat rozšířené pojetí efektivnosti a logicky odvodit fenomén pozičního investování a jeho roli na základě identifikování toho, co způsobuje neefektivnost. Jedná se výrazný přesah současného ekonomického paradigmatu, který je založen na neoklasické ekonomii (maximalizaci "užitku" a nikoli "současné hodnoty budoucího příjmu", jak je tomu v ekonomii produktivní spotřeby).

Na tomto metodologickém základě lze interpretovat jak dosavadní dějiny, tak současné dění i vizi budoucího vývoje (o co jde a co dělat): Celé dějiny jsou výsledkem působení protichůdných sil (za a) úpadku systémů různého typu a různé úrovně pocházejícího z pozičního investování, jehož ekonomicky nejdrastičtějším dopadem je potlačování investičních příležitostí, kterými disponují oběti pozičního investování a (za b) expanze systémů, které eliminují roli pozičního investování, vytvářejí podmínky pro vzájemnou kooperaci na bázi využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti (v oblastech, kde tyto investiční příležitosti upadající systémy potlačují) a současně kaskádové generování nových investičních příležitostí, což dále zvyšuje efektivnost systému a dynamizuje jeho vývoj.

V dosavadních dějinách se obě protichůdné tendence vyvažují:

- Úpadek systémů v důsledku pozičního investování otevírá prostor pro vstup systémů schopných vytlačit stávající formy pozičního investování a využívat stávající i nově generované investiční příležitosti na vyšší úrovni efektivnosti.

- Dynamické systémy založené na vzájemné kooperaci, kaskádovém využívání a generování investičních příležitostí narážejí na nejrůznější bariéry své expanze a přecházejí do fáze úpadku.

Na určitém stupni vývoje lidské pospolitosti vznikají podmínky pro její posun do vyššího levelu na základě překonání stávajících omezení expanze založené na využívání stávajících i nově generovaných investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti. Je to ve stádiu takového technologického pokroku, který činí ekonomiku rozhodujícím způsobem závislou na rozvoji, uchování a uplatnění specificky lidských schopností, a tudíž i na dominantní roli sektoru produktivních služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatňování lidských schopností.

Využití těchto podmínek předpokládá vědomou aktivitu vycházejí ze znalosti jak těch mechanismů, prostřednictvím kterých v daných konkrétních podmínkách působí poziční investování, tak i těch mechanismů, které umožňují, aby v konkrétně daných společenských podmínkách byly investiční příležitosti využívány podle míry jejich výnosnosti.