Vize, jakou potřebujeme/1293

Vize, jakou potřebujeme/1293

Trefa do černého z pera Pavla Šefla

Velmi výstižná analýza dění na levici se podařila Pavlu Šeflovi. Zveřejnil ji na svém blogu. Zde je (odlišuji barvou a doprovázím komentářem):

CO JE SKUTEČNÁ LEVICE: Není levice jako "levice"

Libtardské levičáctví maloměšťáckých intelektuálů nemá nic společného se skutečnou politickou levicí.

Hlavní úlohou skutečné levice je v současnosti OBRANA a PROSAZOVÁNĺ ZÁJMŮ DRTIVÉ VĚTŠINY SPOLEČNOSTI (90% obyvatel) proti parazitním a zotročujícím zájmům vládnoucí nadnárodní mafie, která se generuje ze špiček nadnárodního finančního kapitálu a jeho slouhů v politice, administrativě, tajných službách, policii, armádě, soudnictví, médiích, školství společenských vědách a kultuře.

Jádrem zápasu skutečné levice v současnosti nejsou sociálně charitativní témata, ani sociálně kulturní rovnost a spravedlnost pro menšiny a ochrana slabších proti silnějším, ale boj za to, aby stát, samospráva a společenské instituce sloužily zájmům, potřebám lidu a úspěšnému rozvoji celé společnosti.

Největším problémem, který musí skutečná levice řešit nejsou "dílčí" problémy sociálně slabých a diskriminovaných skupin, ale fakt, že stát a nadnárodní instituce neslouží lidu, ale úzkým parazitním elitám, které fakticky působí proti "obyčejným" lidem a likvidují civilizační výdobytky jako je demokracie, sociální stát, vyspělé školství, zdravotnictví a sociální zabezpečení pro všechny atp. Toto protilidové působení státu a nadnárodních institucí není náhodným excesem, ale má systémový charakter. Jeho jádrem je paralýza demokratických mechanismů a degradace demokracie do její potěmkinovské karikatury-demokratury .

Chce-li levice prosadit změnu, nelze toho dosáhnout jen výměnou osob, ale také je nezbytné provést zásadní reformy fungování politického systému, které obnoví demokracii a nastolí vládu lidu. V tom je zásadní rozdíl skutečné levice, a tedy i hnutí Stačilo! od libtardských levičáků. Skutečná levice dnes usiluje o změnu protilidového systému moci na skutečnou demokracii a v tomto smyslu je z hlediska parazitů a jejich slouhů protisystémová.

Libtardští "levičáci", kteří dnes např. opouštějí Socdem totiž neusilují o skutečné řešení nerovností a nespravedlnosti pro většinu společnosti, ale ukájejí se na pseudořešení zcela okrajových témat a tím fakticky slouží vládnoucí parazitní menšině. Jejich aktivity jsou ve smyslu udržování stávajícího protilidového systému prosystémové.

K tomu:

* První poznámka: Článeček, který jsem na podobné téma napsal na svém blogu:

Už dlouho jsem se tak nenasmál, jako při sledování truchlení mediálního mainstreamu nad údajným rozpadem historicky nejstarší politické strany u nás, viz např. jeden z nejnovějších článků s příznačným názvem "SOCDEM se Maláčové rozpadá pod rukama v přímém přenosu", viz https://www.novinky.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-je-to-zrada-koncim-namluvy-se-stacilo-uz-jsou-na-nekdejsi-tvare-socialnich-demokratu-moc-40527622 Novinky jsou obzvláště aktivní a uveřejňují jednu zprávu za druhou o tom, co se v SOCDEM děje, ve stylu prorežimního plátku v totalitním systému, který informuje o zdravotním stavu umírajícího pohlavára.

Tak strašně to se SOCDEM zase není. SOCDEM se spíše uzdravuje. A mediální mainstream nechtěně odhaluje příčinu jejího churavění, které se navenek projevovalo jako určitá rozpolcenost. Ta ovšem postihla nejen SOCDEM. Jak s oblibou sděluje mediální mainstream, rozpolcena je celá společnost. Zapomíná dodat jen to, že příčinou rozpolcenosti společnosti je samotný mediální mainstream a že společnost se bohužel až příliš rozdělila na ty, kteří mu stále ještě věří, a na ty, kterým již došlo, jak moc se nám lže (tak, jako to došlo i té půvabné funkcionářce v Sexmisi).

Co mě vlastně tak rozesmálo? To, že mediální mainstream ve své zanícené kampani přispívá k opaku toho, o co se snaží: Stále více lidí si uvědomuje, že se stali obětí manipulace. Svědčí o tom i komentáře pod příslušnými články. Vývoj v SOCDEM pak ukazuje, že většina její členské základny umí přemýšlet. Tak se tato strana dostala nejen do popředí zájmu, ale – dosti nečekaně – i do popředí společenského sebeuvědomovacího procesu, ve kterém nejde o nic jiného než o to, aby co nejvíce lidí pochopilo, o co jde a co dělat.

Ti, kteří se pokoušejí svým odchodem ze SOCDEM oslabit tento tradiční politický subjekt, se nyní patrně pokusí založit svoji politickou stranu. Nějakou "sociálně demokratickou" unii svobody. Nepochybně na vlně mediálního mainstreamu. Historie má tendenci opakovat se vícekrát, ale to, že takováto opakování jsou stále větší fraškou, zůstává pravdou.

Pokud se týká SOCDEM, tak tento politický subjekt už mnohokráte prožil svá světlá období i období úpadku. Mj. pamatujete si, kdy naposledy a s čím jménem bylo spojeno nejúspěšnější polistopadové období této strany a jak se ke strůjci tehdejších úspěchů ČSSD, jak se tehdy tento subjekt jmenoval, choval jak mediální mainstream, tak i (až na výjimky) ti, kteří nyní ze SOCDEM odcházejí?

* Druhá poznámka: Stručná, ale podstatná:

Nejde jen o "zásadní reformy fungování politického systému, které obnoví demokracii a nastolí vládu lidu", ale také a především o zásadní reformy vedoucí (jak už tomu bývá v dobách nejvýznamnějších vzestupů ve vývoji lidské pospolitosti) k posunutí ekonomické základny na vyšší vývojový stupeň, na kterém se "ekonomika vrací k člověku a člověk jako člověk svou všeobecnou prací (a ne apendix technologie) vrací do ekonomiky", tj. ekonomiky, v níž je dominantním sektorem odvětví produktivních služeb zaměřených na rozvoj, uplatnění a uchování schopností člověka.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na Korfu. Vždy jsem se chtěl dostat na tento zelený ostrov. Podle prvního ohledání se skutečně zdá být hodně zelený. Uvidím, co nás tady během týdne čeká. Jsem zde poprvé. 

Z prvního výletu - druhý den ráno. Asi 10 km. Korfu začíná ukazovat své krásy.

Cesta k jižnímu cípu ostrova.

Opuštěný klášter.

Pohled dovnitř na zbytky kláštera. Všimněte si, jak je ve kolem zelené.