Vize, jakou potřebujeme/1292
Jak se rodí vize: Časopis !Argument/97
Pokračování série tam, kde skončila.
109. článek:Čína poslala světu důležitý signál 12.6.2025 Ladislav Zemánek
Celé zde: https://casopisargument.cz/64315
Analýzu z pera Ladislava Zemánka zařazuji do seriálu k vizi z několika důvodů:
- Je psána kvalifikovaně a s empatií.
- Ukazuje důležité determinanty budoucího vývoje, které nelze při pěstování vize brát v úvahu.
- Nastoluje (pro nás i pro Čínu) otázky, které jsme si již dávno měli klást a které se (pokud máme přežít) dostanou do popředí pozornosti (týkající se jak "malého", tak i "velkého" přesahu ve vývoji lidské pospolitosti). Zde již je příslušná analýza – zkrácená, odlišná barvou doprovozená komentářem:
V květnu letošního roku vydala Čína svou vůbec první bílou knihu o národní bezpečnosti... Signalizuje dva klíčové momenty: Čínští představitelé jsou stále více znepokojeni sílící geopolitickou konfrontací a jsou připraveni hrát asertivnější roli v globálních záležitostech, a zpochybnit tak americkou dominanci.
S nástupem Si Ťin-pchinga k moci fakticky skončil model reforem zaměřených především na ekonomiku... Si se nevzdal důrazu na hospodářský rozvoj, ale spojil ho se zvýšeným akcentem na bezpečnost. V roce 2014 zavedl holistický přístup k národní bezpečnosti, zřídil Komisi pro národní bezpečnost, centralizoval moc v rukou nejvyšších stranických představitelů a rozšířil rozsah toho, co spadá pod pojem národní bezpečnosti. Tento posun vyvolal rozsáhlé legislativní reformy a vyvrcholil tím, že Čína v roce 2021 přijala svou první národní bezpečnostní strategii. Nově vydaná bílá kniha je dalším krokem na této cestě...
Peking vnímá svůj rozšířený bezpečnostní program jako reakci na rostoucí vnější hrozby, destabilizující se mezinárodní řád a eskalující geopolitické napětí v kontextu globálního posunu k multipolaritě. Hlavní prioritou zůstává politická bezpečnost – definovaná především jako ochrana vládnoucího postavení strany. V této oblasti nelze očekávat žádné kompromisy.
Čínská definice národní bezpečnosti nyní zahrnuje různé oblasti: hospodářství, kulturu, vědu a technologie, potraviny a zdraví, zájmy v zahraničí, moře, vesmír a mnoho dalších...
Čínský přístup rovněž integruje domácí a mezinárodní bezpečnost. Nová mezinárodní bezpečnostní doktrína se vyvíjela několik let a konkrétní podobu získala se zahájením Globální bezpečnostní iniciativy (GSI) v roce 2022. Tato iniciativa je základním kamenem nedávného čínského diplomatického úsilí a podtrhuje opuštění předchozí obranné strategie. Dlouhodobá doktrína "skrývej svou sílu, vyčkávej na svůj čas" už není na stole...
Přesto zahájení Globální bezpečnostní iniciativy a podobných iniciativ ukazuje, že Čína usiluje o ovlivňování globálního řízení. Pozoruhodné je, že Si představil Globální bezpečnostní iniciativu jen několik týdnů poté, co Rusko zahájilo svou speciální vojenskou operaci na Ukrajině. Jde o načasování, které pravděpodobně není náhodné. Naznačuje to, že se Čína snaží prezentovat jako konstruktivní, mírumilovná, zodpovědná a stabilní globální mocnost, která se staví proti hegemonii USA, ale na rozdíl od Ruska se snaží vyhnout přímé vojenské konfrontaci.
Čína ve svých sděleních zdůrazňuje svůj závazek k všeobecné a sdílené bezpečnosti na jedné straně a dodržování mezinárodního práva na straně druhé. Když Čína o rok později vydala politický dokument o Globální bezpečnostní iniciativě, znovu se objevil termín "nedělitelná bezpečnost", což je pozoruhodná volba, protože vychází z Helsinských dohod a dlouho se objevoval v ruském politickém diskurzu. Čína navíc uznala legitimitu bezpečnostních zájmů – zájmů, které Západ ignoroval a které přispěly ke konfliktu na Ukrajině....
Přístup Číny k mezinárodní bezpečnosti a globálnímu řízení se zásadně liší od přístupu Západu. Peking se staví proti hegemonismu, sférám vlivu, blokové politice, vývozu liberální demokracie a organizování "barevných" revolucí. Kritizuje také weaponizaci ekonomických nástrojů, jednostranné sankce, extrateritoriální jurisdikci, dvojí standardy a další výrazné charakteristiky upadajícího "liberálního impéria".
Jádrem čínské národní bezpečnosti je silná averze k vojenským aliancím. Z pohledu Pekingu jsou tato spojenectví ze své podstaty vylučující a neslučitelná se společnou bezpečností...
Nově zveřejněná bílá kniha zdůrazňuje význam tohoto partnerství pro řízení globální bezpečnosti a staví ho nad vztahy Číny se všemi ostatními globálními a regionálními aktéry s výjimkou OSN. To není jen symbolika – odráží to skutečné strategické priority Pekingu.
K tomu:
1. Čína, která dospěla do stádia supervelmoci, se bude řídit osvědčenou moderní, tj. meeternichovskou politikou vyvažování síly dominantních mocností. Ani ve vztahu k sobě nebude mít ambici vymknout se ze vzájemné kontroly těch nejsilnějších (kteří se patrně přeformátují do podoby 4+0), monopolní mocenská pozice v důsledku logiky vnitřního vývoje neodvratně vede k degenerace moci. (Tomu odpovídá i mnou tučně zvýrazněný odstavec, týkají se "metternichovských" Helsinek i předpokladu symetrie bezpečnostních záruk.)
2. Metternichovská mezinárodní politika je Číně historicky blízká a je otázkou, zda on sám se historií Číny neinspiroval, podobně jako se Metternichem inspiroval Kissinger.
3. Pokud se svět dostane do situace vzniklé tímto přeformátováním (podle mě je to velmi pravděpodobné), pak (ale možná ještě před tím, což by bylo dobře), bude nastolena otázka "malého", tak i "velkého" přesahu ve vývoji lidské pospolitosti:
- "Malý" přesah: Jaké budou vztahy mezi lidmi v podmínkách dynamického technologického vývoje, tj. jakou podobu bude mít evolučně stabilní strategie na této úrovní společenského vývoje. Podle mě bude bezprostředně souviset s naplněním požadavků pro oblast paretovského optima v oblasti nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí s přihlédnutím k významu generování investičních příležitostí. To je prostě nejen o logice, ale i matematice společenského vývoje. Komu se to zdá příliš složité, tak to lze říci i takto: Jde o společnost, ve které je svobodný rozvoj každého podmínkou rozvoje všech (což není tak v rozporu s ideou, na které komunistická Čína staví).
- "Velký" přesah: Lze uvažovat o překonání některých časoprostovových omezení existence lidské pospolitosti, které tvoří rámce jejího přirozeného vzniku. Určitou představu o této možnosti si můžeme začít vytvářet již dnes, kdy důležitým předpokladem tohoto přesahu je, že musí vzniknout nechaotický "nadprostor".
4. Uvažování obou perspektiv má pragmatický význam i při tvorbě vize – naplňuje požadavek její přitažlivosti z hlediska smyslu bytí i žití, který v ní musí být obsažen.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Na Korfu. Vždy jsem se chtěl dostat na tento zelený ostrov. Podle prvního ohledání se skutečně zdá být hodně zelený. Uvidím, co nás tady během týdne čeká. Jsem zde poprvé.
Ještě z prvního dne po nočním příjezdu. Skutečně vše zelené. Už se těším, až tam vyrazím.
I tímto směrem.
Už jsme odjeli autobusem až na jih ostrova. První kroky do zdejší přírody.
A první výhled ze zdejších kopců co moře. A hlavně přes moře. Tam vidíme řeckkou pevninu. Ta už tak zelená není.