Vize, jakou potřebujeme/1279

Vize, jakou potřebujeme/1279

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/89

Pokračování série tam, kde skončila.

106. článek:Konkurenti a spojenci levice v nové epoše 21.5.2025 Vladimír Prorok

Celé zde: https://casopisargument.cz/63804

Článek Vladimíra Proroka se věnuje jednomu z nejvýznamnějších témat: TEORETICKÉMU UCHOPENÉ A POCHOPENĺ ZMĚN, KTERÉ V SOUČASNÉ DOBĚ PROBĺHAJĺ. Není první. První delší sérii z jeho bádání jsme uveřejnili v rámci pěstování vize v dílech 1037-1053, druhou v dílech 1177-1780, třetí v dílech 1797-1799. Bez pochopení toho, o čem je současná doba, se nikam nepohneme.

V. Prorok vychází z Leninovy charakteristiky epoch přechodu od kapitalismu ke komunismu a postupně, v návaznosti na reálný průběh změn, svou analýzu konkretizuje. Proti jeho přístupu mám určité výhrady, které uveřejním, nicméně jeho práce je přínosná. Tak se podívejme na jeho nejnovější teoretické výboje ‚od svého textu odlišuji barvou, přidám komentáře:

Konkurenti a spojenci levice v nové epoše – část I.

Vladimír Prorok

Historická zkušenost levice ukazuje, že její prosazení bylo vždy spojeno s adekvátní reakcí na aktuální a dobovou situaci. Její porážky byly naopak způsobeny "pokusy šturmovat nebe" za situace, kdy k tomu objektivní podmínky ještě neuzrály. Lidová moudrost nicméně říká, že "všechno zlé je k něčemu dobré". I neúspěšný pokus může mít pozitivní význam, pokud a) novou zkušenost dokáže levice vyhodnotit a využít ji v další činnosti, b) vyvolá reakci protivníků, která může znamenat za určité situace, byť s časovým odstupem, zlepšení pozice stoupenců levice nebo diskreditaci jejich protivníků.

V teoretické rovině je zobecnění této situace spojováno s pojmem "epocha", který se jako "vědecký termín" objevuje na začátku 20. století. Jeho zavedení bylo výsledkem analýzy událostí v druhé polovině 19. století a začátku 20. století. Epocha charakterizuje určité časové období z hlediska objektivních podmínek existence jednotlivých sociálních skupin, jejich cílů a potenciálu jejich dosažení. Je zde vedoucí třída či subjekty, které mají klíčový vliv na vývoj v dané etapě a mezi kterými se odehrávají střety spojené s prosazováním projektů řešení existujících problémů, odrážejících jejich vidění společenského pokroku. Za předěly epoch byly považovány zvláště výjimečné historické události. V dobové marxistické literatuře se nejčastěji uváděly tři časové úseky: 1) 1789–1871; 2) 1871–1914; 3) 1914–?.

Praktické využití tohoto teoreticko-metodologického přístupu v současnosti je nemožné bez pochopení vymezení obsahu jednotlivých epoch v minulosti. Epocha 1789–1871 je ohraničena Velkou francouzskou revolucí a francouzsko-pruskou válkou. Epocha zahrnuje 90 let a jejím obsahem byl vzestup buržoazie v podobě buržoazně-demokratických a buržoazně-národních hnutí a rozpad feudálně-absolutistických institucí. Epocha 1871–1914 byla charakterizovaná jako období "neomezené vlády a úpadku buržoazie... kdy buržoazie přestává být pokroková a kdy vstupuje na scénu reakční a ultrareakční finanční kapitál". [1] Tato epocha měla přivést buržoazii do stejného postavení, v jakém byli feudálové v prvním období. V jaké podobě dojde ke změně, bylo na přelomu 19. a 20. století předmětem diskusí. S novým metodologickým přístupem k vymezení epochy a alternativním pojetím jejího obsahu, které se lišilo od západoevropského, přišel V. I. Lenin.

1. I. Lenin ve své práci "Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu", která, vycházejíce z marxistické metodologie o prvotnosti ekonomiky a z analýz monopolního kapitalismu té doby, vnesla nový pohled na obsah nastupující epochy. Podle Lenina byl imperialismus poslední fázi vývoje kapitalismu, kterou charakterizuje vláda monopolů, rozdělení světa a jeho bohatství mezi největší kapitalistické mocnosti, doprovázené krizemi a válkami. Tato koncepce se stala alternativou konzervativnímu projektu geopolitiky, liberálnímu projektu J. A. Hobsona (1858–1940) a sociál-demokratickému projektu ultraimperialismu K. Kautského (1854–1938).

Pokud použijeme výše uvedených přístupů k epoše, pak

1. epocha 1914 (1917) skončila v roce 1989 zhroucením východoevropských komunistických režimů
2. mění se ekonomický základ fungování společnosti – je realizován přechod od monopolního kapitalismu ke kapitalismu globálnímu.

Jinými slovy, pokud minulá epocha skončila a nacházíme se v nové epoše, je nutné se zaměřit na analýzu ekonomické struktury současné společnosti, na identifikaci klíčových subjektů, které předkládají alternativní projekty, a na tomto základě vyjasnit možnosti a obsah levicového projektu. Historický spor mezi radikálním komunistickým projektem a sociálně demokratickým reformním projektem se může ukázat jako překonaný historickým vývojem. Pokus o radikální revoluční přetvoření společnosti nakonec směřoval ke konvergenci s kapitalistickým Západem a ukončení tohoto projektu v Evropě. Sociálně demokratický projekt budování sociálního státu je destruován procesy globálního kapitalismu – kapitál jde tam, kde jsou nižší výdaje, a pak není z čeho udržovat sociální stát.

K tomu:

Jako výchozí koncept lze Leninovo členění využít. Patrně je však nutné vycházet i z dalších přístupů, zejména toho, co k dané otázce vnesl, F. Braudel,I. Wallerstein, u nás I. Budil (tam by byl hřích nesladit si noty), myslím, že i náš tým na VŠFS k tomu něco vnesl, viz plně ke stažení např.:

Radim Valenčík a kol. Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb [online]. Praha: VŠFS 2014. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-103-3

https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2014_perspektivy.pdf

Radim Valenčík a kol. Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb? [online]. Praha: VŠFS 2015. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-126-2

https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2015_ctvrta_prumyslova_revoluce.pdf

Radim Valenčík a kol. Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem [online]. Praha: VŠFS 2017. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-150-7

https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_ekonomicky_zaklad_odvetvi_produktivni.pdf

Radim Valenčík a kol. Odvětví produktivních služeb. Teorie a praxe [online]. Praha: VŠFS, 2018. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-170-5

https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2018_odvetvi_produktivnich_sluzeb_1.pdf

VALENČĺK, Radim a kol. Bohatství a chudoba jako problém [online]. Praha: VŠFS,

2020. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-201-6.

https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/bohatstvi_a_chudoba_jako_problem.pdf

VALENČĺK, Radim a kol. Tvůrčí mezigenerační týmy: základ inovačního potenciálu

i realizátor změn [online]. Praha: VŠFS, 2022. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-

240-5.

https://www.vsfs.cz/prilohy/tmt_final_web.pdf

VALENČĺK, Radim a kol. Metodologická role vize při orientování, integrování a využití

výzkumu zaměřeného na problematiku společenského vývoje [online]. Praha: VŠFS,

2023. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-263-4.

https://www.vsfs.cz/prilohy/lk_metodologicka_role_monografie.pdf

VALENČĺK, Radim a kol. Základy teorie pozičního investování. [online]. Praha: VŠFS,

2025. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-281-8.

https://www.vsfs.cz/soubory/eupress/online/zaklady_teorie_pozicniho_investovani_valencik.pdf

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z posledního výletu před odjezdem do Prahy. Tradiční výlet na Pálavu.Poslední pohled na Děvičky,

Pohled od Děviček na nejvyšší horu Pálavy (přesněji Pavlovských vrchů) Děvín (550 mnm). V dálce je vidět Stolová hora, pod ní Klentnice.

Zprava Stolová hora, vesnice Klenznice, vrch Turold, Svatý kopeček (je vidět vílý kostelík a kapličku). Za nimi už je Rakousko.

Pavlov.