Vize, jakou potřebujeme/1277

Vize, jakou potřebujeme/1277

Série, která není jen o jednom článku a jednom zprofanovaném plátku, ale zejména o polaritě tuposti (vyplývající ze setrvačného vidění reality) o myšlení orientovaného na pochopení změny, o kterou jde, o příčinách tzv. "rozdělení společnosti" na protichůdné tábory a o tom, co je tím nejdůležitějším, čím se liší (tipněte si).

Forum 24 zase předvedlo svou tupost/11

Jedenáctá kapka:

Opravdu se mně nechtělo psát reakci na tupost, kterou (jako tradičně) předvedlo Forum 24 (důvod je uveden v 1. části). Nečtu, ale byl jsem upozorněn na jejich článek o mně z mnoha stran. Někteří mě dokonce vyčítali, že jsem řekl, že tato (Fialova) vláda, je horší než kterákoli ze čtyř protektorátních. Že prý jsem to přehnal. Takže odpovím. Po kapkách (aby to někteří vydýchali, ale také, abych, jak se říká "dal kapky" těm, kteří si to zaslouží).

Aby to měl čtenář jednodušší, zde je odkaz na můj rozhovor: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Jurecka-a-jeho-nohsledove-falsuji-skutecnost-Genocida-Docent-Valencik-o-duchodcich-774237

a zde odkaz na článek ve Forum 24:

https://www.forum24.cz/clen-ksc-lidovy-milicionar-a-docent-tvrdi-ze-dnesni-vlada-je-horsi-nez-ty-protektoratni-bizarni-myslenka

Odpovídám v bodech (po kapkách):

11. Už jsem chtěl sérii ukončit, ale ozvaly se Parlamentní listy a požádaly mě o rozhovor, který je i s reakcí čtenářů celý zde:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Intelektualni-a-moralni-zombik-Jde-o-vladu-a-Jurecku-Dalsi-vyobcovani-kneze-Jandourka-775141

Vybírám z něj ty části, které obsahují některé další a podle mě důležité aspekty (text z Parlamentních listů odlišuji od aktuálního:

Otázka: Jako někdejší člen KSČM či milicionář, jak napsal, jste si schopen přiznat určitou vinu za bývalý režim či ne?

Odpověď: Děkuji za tuto otázku, protože mně dává příležitost vysvětlit jeden z obecně oblíbených omylů ve smyslu spisovatele M. Součka. Já jsem vstupoval v intencích rodinných tradic do komunistické strany z přesvědčení. A věděl jsem do čeho jdu. Věděl jsem, co to byla padesátá léta, ale také étos let šedesátých, zažil jsem srpnovou okupaci. V tu dobu jsem už znal poměrně dobře dějiny filozofie i Marxovo dílo. Byl jsem přesvědčen, že systém, který se u nás vyvinul, lze reformovat. Tento názor nebyl tehdy v intelektuálních kruzích ojedinělý. A také jsem svůj názor na  tehdejší společenskou realitu publikoval. Například v časopisech Akademie věd – v Politické ekonomii, Filozofickém časopisu apod. Byl jsem označován za revizionistu, dokonce mně bylo zakázáno stranickou organizací na VŠE publikovat články v časopisu Politická ekonomie. To jsem ignoroval a psal tam dál. Každý může zajít do knihovny se seznámit se s tím, co jsem tehdy psal. Dvakrát mě vylučovali ze strany, ale měli smůlu. Tehdejší stanovy komunistické strany, které vycházely z tragických zkušeností procesů v padesátých létech obsahovaly řadu pojistek proti bezpráví. Více než současný soudní řád. A protože jsem znal Marxe lépe než tehdejší kádrováci, ustál jsem obhajobu svých názorů. Zaplatil jsem za to jen tím, že jsem nikdy nedostal žádnou nomenklaturní funkci. To mně tak nevadilo, o kariéru jsem nikdy neusiloval. V kruhu svých kamarádů, kteří byli také kritičtí k tomu, jak se situace vyvíjí, jsem říkal: "Nikdo nám nemůže vyčítat to, že nedostatečně kritizujeme režim, ale může nám vyčítat, že jej kritizujeme nedostatečně účinně." Abych se vrátit k současnosti: Když jsem přesvědčen o správnosti určité myšlenky, je mojí povinností být první, kdo kritizuje nepravosti, které se pod její záštitou odehrávají, který kritizuje ty, kteří při její reprezentaci selhávají. To je něco, co lidé typu J. Jandourka, kteří se k myšlence hlásí jen proto, aby se mohli lísat k moci, která nějakou myšlenku využívá či spíše zneužívá, nikdy nepochopí. Takže, abych dal jednoznačnou odpověď, přiznávám vinu za to, že se nám nepodařilo systém reformovat. Jak je v prvním díle Vinnetoua – kdo nezabrání zlu, je sám vinen. Podobně se cítím zodpovědný i za ostudnou roli, kterou v současné době hraje naše země v geopolitickém vývoji. A přesně v logice výše uvedeného mě z toho nevyviňuje to, že se v rámci svých možností snažím o to, aby tato ostudná role České republiky, které jsem občanem, co nejdříve skončila.

...

- Otázka: "Za normalizace trpělo Československo centrálně plánovanou ekonomikou, chronickým nedostatkem zboží a technologickým zaostáváním. Reálné mzdy stagnovaly, životní úroveň zaostávala za Západem. V roce 2023 činil HDP na obyvatele České republiky podle Světové banky přibližně 20 tisíc dolarů, což je mnohem více než tři až čtyři tisíce dolarů, jak tomu bylo v roce 1989." Zde je uveden pádný Jandourkův důkaz. Vaše odezva?

Odpověď: Zaostávání Československa jsem kritizoval za minulého režimu. S oblibou jsem vykládal vtip, jak se měnilo základní heslo budování socialismu: Od "dohnat a předehnat" na "udržet krok", od toho na "neztratit z dohledu" až k "zachytit stopu". Dělal jsem si legraci z Biľakova výroku "Není důležité, jak rychle jdeme, ale to, že jdeme správným směrem." Nevím, proč bych své tehdejší hodnocení měl měnit. Ale J. Jandourek tento argument používá v souvislosti s reakcí na můj výrok: "Ani po okupaci v r. 1968 a za následné normalizace nebyla podlomena ekonomika naší země v takové míře, jak je tomu dnes." A nemá pravdu, Cituji z analýzy statistických údajů:"Reálné mzdy v Československu (později v České republice) v období 1970-1990 rostly pomalu a stabilně, ale v porovnání s jinými socialistickými státy relativně rychleji. V roce 1970 byla průměrná mzda 1915 Kčs, zatímco v roce 1989 3170 Kčs. To znamená, že mzdy vzrostly za toto období přibližně o 65 %. V období 1971–1989 nebyl růst průměrných mezd výrazně výkyvný, ale stabilní a pomalý. Průměrná mzda se v tomto období zvýšila o 58,7 % z 1 997 Kčs na 3 170 Kčs. - Je důležité si uvědomit, že se jedná o nominální mzdy. Reálné mzdy, které berou v úvahu inflaci a změny cen, se liší. V tomto období byla v Československu relativně nízká inflace, což znamenalo, že reálné mzdy rostly podobně jako nominální mzdy, ale ne přesně stejně." (Zpracováno dle  údajů ČSÚ.) Odhadem lze říci, že po celé období rostly reálné mzdy v průměru nejméně o 2,4 %; není to moc, ale není to stagnace. Já jsem mluvil nikoli o polistopadovém vývoji, ale jen o období této vlády. Během jejího vládnutí, jak jsem uvedl, souhrn vyplacených reálných mezd za celé období jejího vládnutí poklesl o 10 %! Ekonomická tragédie. Jandourkův nápad srovnání vývoje reálných mezd za Štrougalovy a Fialovy vlády je opravdu hloupý. Na jeden moment v Janderkově prezentaci dat přesto musím upozornit. "Skok" od 3-4 tisíc dolarů ke 20 tisícům dolarů za téměř čtvrt století není zas tak velký, protože srovnání uvádí bez započtení změny hodnoty dolaru, tj. inflace.

K tomu:

Stručně shrnu – když se někdo identifikuje s nějakými principy, hájí nějakou myšlenku apod., je jeho povinností:

- Znát její dějinný rozměr (to, jak se vyvíjela, jak byla zneužívána, jak usilovat o nápravu jejího zneužití apod.).

- Být v první řadě těch, kteří usilují i nápravu a kteří kritizují její zneužití, samozřejmě i za cenu vlastního postihu.

To slouhové lísající se k jakkoli prohnilé moci nikdy nepochopí. Poznají se snadno. Obhajují i neobhajitelné, jako třeba zneužití státu k propírání špinavých peněz.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z posledního výletu před odjezdem do Prahy. Tradiční výlet na Pálavu.

Pohled od zřícenina hradu Děvičky na Střední Novomlýnskou nádrž. 

Dolní část Dolní novomlýnské nálože.

Tady je trochu (dost) přiblížená Pouzdřanská step.

Na Děvičkách jak na Václaváku (pro Brňáky - jako na Čáře).