Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

Forum 24 zase předvedlo svou tupost/6

forum24.cz/clen-ksc-lidovy-milicionar-a-docent-tvrdi-ze-dnesni-vlada-je-horsi-nez-ty-protektoratni-bizarni-myslenka">https://www.forum24.cz/clen-ksc-lidovy-milicionar-a-docent-tvrdi-ze-dnesni-vlada-je-horsi-nez-ty-protektoratni-bizarni-myslenka

Odpovídám v bodech (po kapkách):

6. V této části se zase vrátíme k J. Jandourkovi, autorovi článku pro Forum 24. Začnu jednou z reakcí na stávající díly. A. K. mně napsal (od svého textu odlišuji barvou): "Moje reflexe: tak už samotný název by si skoro zasloužil zmínku ve Facebookové skupině "Baví nás novinové titulky". "Člen KSČ, lidový milicionář a docent ..." - víme, že podle autora je "špatně", když byl někdo člen KSČ a že je "špatně", když byl někdo v LM. Podle titulku to ale vypadá, jako kdyby bylo špatně být docent. A to patrně autor říci nechtěl. - V článku je spousta manipulací, a to tak velkých a v takovém počtu, že nejde poznat, jestli to ten člověk udělal schválně, nebo je tak tupý, že věří tomu, co napsal. Nějak si v tomto případě neumím představit kombinaci obojího. Forum 24 čtu, abych věděl, co tam asi tak píšou, takže ne úplně detailně. Občas jsou tam ale takové příšernosti, že mě to donutí si přečíst i to, co jsem původně číst nechtěl. Je to propaganda. Poznám to. Poznám to, protože jsem - řekněme - elementárně sečtělý, chodil jsem na ZŠ, chodil jsem na gymnázium, na obou školách jsem měl vcelku dobrý prospěch, aspoň z těch důležitých předmětů, jako je český jazyk a matematika. Smutné je, že patrně existuje dost velký počet lidí v ČR, kteří nepoznají, že to je propaganda." I řada dalších osob, které si článek ve Forum 24 přečetli, se pozastavila nad tím, proč jsem dosud nereagoval na jeden z typických argumentačních faulů, který je znám nejméně od doby antického Říma a který je pojmenován argumentace ad hominem.

K tomu Wikipedie (odlišuji od svého textu barvou, kráceno):

Argumentum ad hominem (lat. "argument k člověku") je argument, kterým se diskutující snaží vyvrátit oponentovo tvrzení poukazováním na jeho názory či jednání, případně i na jeho skutečné či domnělé nedostatky. Argument ad hominem se obvykle považuje za demagogický a neplatný. v některých kontextech, například v diskusi o etice, ale může dávat smysl poukaz na protivníkovo pokrytectví...

Arthur Schopenhauer rozlišil argumenty ad hominem (které mohou být v některých případech platné) a ad personam ("k osobě"):

- Argumentum ad hominem (nebo ex concessis) "hledáme v nějakém tvrzení odpůrcově, zda snad není v nějakém, třeba jen zdánlivém rozporu s něčím, co byl dříve pronesl nebo připustil, či se zásadami školy či sekty, které chválil nebo s nimiž vyslovil souhlas, anebo s činy stoupenců této sekty, nebo třeba jen s nepravými a zdánlivými jejími stoupenci, či s jeho vlastními skutky a chováním."

- Argumentum ad personam: "Pozorujeme-li, že odpůrce nás předčí a že nedostaneme za pravdu, pak buďme osobní, urážliví, hrubí [...] přecházíme od předmětu sporu [...] k odpůrci a nějak napadneme jeho osobu."

Americký filosof D. Walton rozlišuje následující typy použití, které mohou být platné a ve vědecké i filosofické diskusi se občas vyskytují:

- argument typu "X je špatný člověk, tudíž je jeho názor mylný" je logicky chybný (non sequitur); vyznačuje se tím, že zpochybňuje všechny argumenty X;

- argument, že "X je lhář, chybí mu potřebné schopnosti nebo morální vlastnosti", nemusí znamenat logickou chybu a je-li toto tvrzení pravdivé, může argumenty X skutečně zpochybnit;

- argument, že "X je zaujatý", také není logicky chybný;

- podobně argument, že "X káže vodu a pije víno" může mít například v etické diskusi značnou váhu.

Celé zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Argumentum_ad_hominem

Podrobněji se touto problematikou zabývá Bez faulu.net, který se snaží o osvětu ve směru vyloučení argumentačních faulů z diskuse:

Mluvčí vynechá argumentaci a zaútočí místo toho na svého oponenta.

Může jít například o útok na jeho postoje, charakter nebo vlastnosti. Ve všech případech je tento útok irelevantní. Mluvčí si může od diskreditace oponenta slibovat právě i diskreditaci jeho argumentu.

Tento faul se v diskuzích objevuje velmi často. Možná je dokonce nejčastějším. Je nejen irelevantní, ale ani nepřináší žádné nové informace a narušuje diskuzi. Každý diskutující by měl být schopen vést diskuzi čestně, fakticky a bez osobních útoků. Jedná se o jeden z nejtěžších faulů, ne-li o nejtěžší.

Ad hominem nemusí vždy nutně vytvářet explicitní premisu. Často se jedná i o jemné nuance, pejorativní oslovení, nebo jiné lexikální či stylistické maniuplace mající za účel diskreditaci oponenta a tím jeho argumentů.

Tento argumentační faul navíc často vytváří absurdní premisy. Pokud mluvčí útočí například na vzhled oponenta ("Nějaká mánička mě tady nebude poučovat!"), tak vytváří premisu, že oponent nemůže mít pravdu, protože má dlouhé vlasy, takže čím kratší vlasy, tím pravdomluvnějším člověk je. Podobně to funguje i na základě věku ("Jste mladej a nic nevíte o životě!"), kdy mluvčí dosazuje domnělou zkušenost získanou věkem na místo argumentace. Takže čím starší člověk je, tím platnější jeho argumenty jsou.

O faul se nemusí jednat v případech, kdy něčí osoba nevyhnutelně musí být tématem diskuze. Například něčí způsobilost pro vykonávání nějaké funkce nebo úřadu. V takovém případě by například věk a zkušenost mohly hrát roli, ale musela by argumentace objektivně tyto kvality zhodnotit, nikoliv vytvářet premisy na jejich základě.

Argumentace Ad hominem může mít různé specifické formy:

•          Útok na motiv útočí, jak název napovídá, na zainteresovanost svého oponenta

•          Tu quoque poukazuje na domnělé pokrytectví oponenta

•          Apel na věk uvádí, že oponent je příliš mladý/starý, čímž se snaží vyvrátit nebo odmítnout jeho argumentaci

•          Apel na zkušenost vychází z předpokladu, že mluvčí bez osobní zkušenosti s danou situací o ní nemá právo mluvit

•          Nelichotivá asociace vytváří spojení mezi oponentem nebo jeho argumentem a nějakým jiným argumentem, který má negativní konotace

Všechny typy Ad hominem se snaží vyvrátit oponentova stanoviska poukazováním na jeho charakterové vlastnosti. Nesou znaky odvádění pozornosti a jedná se o poměrně těžké provinění vůči pravidlům jakékoliv slušné a čestné diskuze.

Logický model

Oponent přináší do diskuze X

Oponentova vlastnost je Y

X je špatně

Celé zde: https://bezfaulu.net/argumentacni-fauly/utok/ad-hominem/

Čtenář si může položit otázky:

- Jak je možné, že po staletí či spíše tisíciletí známý a odsouzený způsob argumentace může v současné době někdo používat v tak čisté a čitelné podobě?

- Jak je možné, že se najdou osoby, které jsou ochotné takový způsob argumentace uznat?

(Neboli, co je to za lidi "zvláštního ražení", kteří takovou argumentaci používají či akceptují?)

Odpověď jsem částečně dal v předcházejících dílech, ale vyžaduje si explicitní shrnutí jako logický závěr z dosavadního rozboru. Ještě před tím však upozorním na ještě horší poklesek v použití argumentace "ad hominem" v kombinaci s několika dalšími argumentačními fauly, který v inkriminovaném článku J. Jandourka je.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu