Vize, jakou potřebujeme/1265
Nové volební téma: Krize veřejných univerzit/5
Pokud chce opozice vůči současné okupační vládě zvítězit v blížících se volbách, musí prosadit svoji volební agendu. Nespoléhat na marketingovou úpravu líbivých tzv. "priorit", tj. nevážně míněných slibů, ale reagovat na problémy, které vyvolala a vyvolala tato vláda sloužící cizí moci, a nabídnout jejich řešení. Jinak jí hrozí, že tato vláda s pomocí mainstreamu všechny problémy svede na ukrajinskou válku. Takto to vyplynulo i z nedávného 81. online setkání k pěstování vize, podrobněji zde: https://radimvalencik.pise.cz/12219-81-verejne-online-setkani-k-pestovani-vize.html
Takovou agendou se stala, a to v rozměrech zcela nevídaných, tragická situace na některých veřejných univerzitách a fakultách. Tragická ve všech aspektech tohoto slova. Tuto situaci dokumentuje nezávisle na sobě několik článků renomovaných autorů. Udělám stručný výtah toho nejdůležitějšího, okomentuji a navrhnu pozitivní řešení kritické situace.
0pt;mso-fareast-language: CS;mso-bidi-font-weight:bold">Několik následujících pokračování vychází z dříve publikovaného textu v monografii VALENČĺK, Radim a kol. Metodologická role vize při orientování, integrování a využití výzkumu zaměřeného na problematiku společenského vývoje [online]. Praha: VŠFS, 2023. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-263-4. Celé dostupné zde:
https://www.vsfs.cz/prilohy/lk_metodologicka_role_monografie.pdf
Protože podstatná část byla již publikována i v rámci seriálu k vizi, chtěl jsem původně krátit. Když jsem začal text připravovat pro uveřejnění v rámci této série, zjistil jsem, že by to nebylo ku prospěchu věci. Text je ještě více aktuální než v době, kdy byl napsán. Proto ho uveřejňuji celý, odlišuji barvou a doprovázím aktualizačními poznámkami. Po jeho uveřejnění se návazně budu věnovat otázce, co a jak by bylo možné využít i v rámci volební kampaně tak, aby se zvýšila šance na odstartování změn k lepšímu. Zde je původní text:
Část III.
6.8 Jak nastartovat týmovou práci
Klíčovou roli má výběr tématu závěrečné práce a procedura jeho přijetí:
1. Začlenění tématu závěrečné práce do některé z priorit: V předcházející části jsme ukázali, jakou podobu by měly mít priority výzkumné činnosti. Každá ze závěrečných prací by měla přispívat k řešení některého z témat, která jsou vedením univerzity stanovena jako prioritní. Poznámka: To neznamená, že nemohou být výjimky. Student může přijít s vlastním tématem. Jako jeden z autorů (R. Valenčík) připojuji osobní zkušenost a uvedu konkrétní příklad. Před patnácti léty jeden ze studentů projevil zájem zpracovat téma "kryptoměny", které se na naší univerzitě na daném oboru a z daného zorného úhlu ještě neřešilo. Rozhovorem jsem si ověřil, že se v daném tématu orientuje a že má předpoklady pro jeho zvládnutí. Podobně tomu bylo přibližně před sedmi léty, kdy jiný student projevil zájem o téma politického marketingu. Obě závěrečné práce byly obhájeny a později bylo na dané téma zpracováno více prací.
2. Návaznost na dosavadní závěrečné práce: Toto je klíčový moment. Na některých univerzitách dochází k tomu, že jsou obhájeny práce, které nevycházejí z toho, co bylo v dříve obhájených prací řešeno, tj. že není posun vpřed, ale zpracovává se zpracované a řeší řešené. Přitom dříve obhájené závěrečné práce jsou přístupné. Proto je logické požadovat, aby při zadání práce student uvedl: "Na dané téma bylo na naší univerzitě zpracováno více prací, z hlediska mého přínosu považuji za relevantní tyto:..." Následně by pak měl uvést nejméně tři na úrovní bakalářského studia, pět na úrovni magisterského studia.
Poznámky:
- Seznámení se s dříve obhájenými pracemi je pro studenta jednak inspirující, jednak mu poskytuje určitou oporu.
- Student je takto veden k určité úctě k tomu, co již bylo vykonáno (oproti stavu, kdy v případech některých univerzit studenti ani neví, jaké jsou výsledky univerzity v oblasti výzkumu a jací odborníci na ní působí).
- Student, který píše závěrečnou práci, si uvědomí, že i jeho práce bude studována dalšími, čímž se výrazně snižuje riziko plagiátorství.
3. Předpoklad schválení tématu: Po prostudování prací, ze kterých bude student vycházet, by měl v kontaktu s pedagogem uvést: "Oproti pracím, které již byly na dané obhájeny, obsahuje moje práce tento přínos:...". Teprve na základě toho může být práce přijata.
Poznámka: V případě bakalářské práce se může jednat například jen doplnění práce rozborem nově publikované teoretické literatury či zahraniční literatury k danému tématu. Posun nemusí být výrazný, ale musí být doložitelný. U diplomové práce na úrovni magisterského studia by měl být posun významnější. Tímto se jednak podpoří řešení témat, kterými se univerzita zabývá, jednak se studenti naučí to nejdůležitější – samostatně myslet.
4. Začlenění studenta do pracovní skupiny v rámci tvůrčího týmu: Ještě před schválením tématu je student zapojen do pracovní skupiny v rámci tvůrčího týmu tak, aby si osvojil návyky týmové práce a získal zkušenosti z týmové práce.
Poznámky:
- Pracovní skupina by se měla sestávat ze tří studentů bakalářského studia, dvou studentů magisterského studia, jednoho studenta doktorského programu a vedoucího pracovní skupiny z akademické obce (pedagoga). Možné je například i složení 4+3 (bez doktoranda, kterých je nedostatek) apod. Pracovní skupina pracuje částečně autonomně, aby si její členové osvojili organizační návyky, vedoucímu skupiny (který vede jednotlivé práce) předkládá výsledky pracovní schůzky.
- Vhodné je interdisciplinární složení (tj. zapojení studentů z více studijních programů) a případně i účast některého studenta za zahraničí. daném oboru a z daného zorného úhlu ještě neřešilo. Rozhovorem jsem si ověřil, že se v daném tématu orientuje a že má předpoklady pro jeho zvládnutí. Podobně tomu bylo přibližně před sedmi léty, kdy jiný student projevil zájem o téma politického marketingu. Obě závěrečné práce byly obhájeny a později bylo na dané téma zpracováno více prací.
- Přínosné je i to, pokud jsou v akademické obci i absolventi univerzity působící v praxi, kteří jsou napojeni na absolventskou síť. To sice v současné době naráží na určitá administrativní omezení, ale je i v rámci současných podmínek realizovatelné. Přispívá to k tvorbě absolventských sítí a přenosu poznatků do praxe.
- Tvůrčí tým (pokud možno mezigenerační) se sestává z akademických pracovníků a pracovních skupin, které vedou, má interdisciplinární složení, řeší některé z prioritních témat.
- Tvůrčí tým pravidelně pořádá teoretické semináře či workshopy, kterých se účastní i studenti z pracovních skupin. Na nich předkládá významnější výsledky své práce či připravované projekty v rámci prioritního tématu nejen členům týmu, ale i absolventům, kteří si s "mateřskou" univerzitou udržují kontakt.
Závěrečná poznámka:
Uvedený styl práce sice na jedné straně klade určité nároky, na druhé straně výrazně zvyšuje efektivnost vedení závěrečných prací, a hlavně jejich přínos pro výzkumnou činnost univerzity a pro studenty samotné. Student, který je takto zapojen do týmové práce, má mnohem větší předpoklady pro své uplatnění v absolventské síti. Přechod na uvedený styl práce nelze uspěchat. Důležité je, aby v rámci podrobné a aktualizované verze vize byly stanoveny konkrétní kroky posunu výše uvedeným směrem. Nyní se dostáváme k jedné z nejdůležitějších možností, kterou lze využít pro podstatné zvýšení efektivnosti činnosti univerzity.
K tomu:
Z hlediska praktické realizace výše uvedeného přístupu se přes veškerou snahu v daném směru nepodařilo pokročit. Na co to naráží? Na zavedený (sterilní) systém, neochotu měnit stereotyp a zejména (to mě docela překvapilo) na obavu, že za případný úspěch v daném směru by mohla být příslušná vzdělávací instituce trestána různými administrativními postihyvztahujícími se nikoli k tomu, v čem postoupila vpřed, ale ke zcela jiným oblastem její činnosti. Pokud uvážíme, že by při zpracování společensky relevantních témat bylo zcela logické to, aby studenti mohli stážovat v příslušných institucích (a tak napomoci prosadit skutečné reformy), lze tušit, na co to naráží. Tím více se však stává aktuální otázka, jak prezentované možnosti propojit s volbami, do zahájení jejichž volební kampaně jsme vstoupili.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Jedna z pracovních procházek, kterou si udělám tak jednou za dva týdny, když se při zpracování nějakého tématu potřebuji posunout o kousek dál. Autobusem, který zastavuje na začátku Jiráskova mostu si vyjedu na Strahov a některou z mnoha možných cest sejdu přes Petřín, většinou Kinskou zahradou do centra Prahy.
Pohled od zastávky autobusu. Nádhera. Proto jezdím právě odsud, abych si prohlédl svah Petřína, po kterém sejdu dolů.
Kousek od kolejí na Strahově: Tolik zlata jsem ještě nikdy neviděl.
Rozárium na Petříně kousek od Štefánikovy hvězdárny.
Květnice. Jedna z nejmenších botanických zahrádek v Praze, ale dobře spravovaná. Hlavní cíl mé dnešní procházky. Právě jsem si v hlavě připravoval sérii, kterou v těchto dnech zveřejňuji.