Teorii už máme, jak ji využít?/1

Teorii už máme, jak ji využít?/1

V předcházejícím příspěvku jsem otevřel téma: Teorii konečně máme, jak ji využít v situaci, kdy se hraje o čas?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/12187-vize-jakou-potrebujeme-1239.html

Stručná charakteristika toho, ze čeho vychází a co nového přináší:

(Setrvačně uvažující osoby s tím budou mít problém.)

1. Na místo člověka pojatého jako "spotřebitele maximalizujícího svůj užitek" staví člověka, pro kterého je spotřeba produktivním procesem v tom smyslu, že mu umožňuje rozvoj schopností jakožto produktivní síly (tj. předpokladů pro "všeobecnou práci", pro působení v tvůrčích komplementárních týmech, pro možnost být součástí inovačního potenciálu společnosti). Jedná se o přesah hlavního proudu ekonomické teorie v hlavním směru jejího vývoje.

2.

Na rozdíl od předcházejícího důrazu ekonomické teorie na to, jak vznikají investičních prostředky (finanční zdroje), se zaměřuje na otázku, jak jsou generovány investiční příležitosti (tedy to, do čeho lze investovat), které rozhodují jak o dynamice, tak i kvalitě ekonomického růstu a které vyvěrají z těch nejvýznamnějších produktivních schopností člověka.

(Jedná se o zcela odlišné, bez přehánění lze dodat, že skutečně lidské, vidění ekonomické reality.)

3. Formuluje paretovské optimum (situaci, kdy si nikdo nemůže polepšit, aniž by si druhý nepohoršil) pro tento případ:

- Základní verze: Investiční příležitosti jsou využívány podle míry jejich výnosnosti a rozdělovány tak, aby si každý polepšil, a to bez ohledu na to, komu  patří tyto investičních příležitosti a komu patří investiční prostředky.

- Verze rozšířená o fenomén generování investičních příležitostí: Investiční příležitostí jsou využívány a generovány podle míry jejich výnosnosti, a to bez ohledu na to, komu patří existující i generované investiční prostředky a investiční příležitosti.

(Pokud někomu uniká smysl uvedených definic, tak lze velmi zjednodušeně říci, že se jedná o ekonomický základ společnosti, ve které je svobodný rozvoj podmínkou rozvoje všech.)

4. Směřováním k výše uvedenému optimu je určena základní přirozená tendence společenského vývoje, čímž vzniká otázka, co brání jejímu naplnění. Tím je fenomén pozičního investování, který je definován jako přeměna majetkové výhody ve výsadu, tj. v nástroj jednoho (tím, kdo tuto výhodu má a zneužívá ji) k diskriminaci druhého. Fenomén, který prosakuje celým ekonomickým systémem, má nejrůznější podoby, ale společný základ: Potlačování investičních příležitostí, kterými disponuje druhý subjekt, tím subjektem, který využívá poziční investování, přitom tak, aby tím zvýšil výnosnost svých investičních příležitostí (stávajících i generovaných) při celkovém poklesu efektivnosti systému.

(Bez pochopení role a mechanismu pozičního investování nikdo neuvidí to, co je příčinou současných problémů, definování a zviditelnění pozičního investování je samo o sobě jedním z důležitých přínosů teoretického posunu, o kterém hovoříme.)

5. Za určitých podmínek, resp. v určitých situacích dochází v lokální měřítku k tomu, že se všem zúčastněným hráčům vyplatí kooperovat (na rozdíl od převážně se vyskytujících situacích typu "vězňovo dilema", kdy paretovské optimum není současně i nashovským optimem, tj. při jednostranné změně strategie směrem k nekooperaci nekooperující hráč zvýší svůj výnos, zatímco v situacích, které označujeme jako KK-hry by nekooperující hráč nic nezískal, resp. by utrpěl ztrát. Základním předpokladem těchto situací je vzájemné, kaskádové generování stále výnosnějších investičních příležitostí, které vytlačuje fenomén pozičního investování. Pokud převažuje vliv pozičního investování, je výhodnější strategií nekooperace.

(Zde jsou použity dosti odborné pojmy, ale bez toho to nejde.)

6. Teorie rozvinutá naznačeným směrem disponuje nástroji identifikujícími jednotlivé formy pozičního investování, předpoklady eliminování jejich role a situace, v nichž existují podmínky pro KK-hry, tj. v nichž se otevírá prostor pro změnu k lepšímu. A nejen to, ukazuje a dokazuje, že žijeme v době, kdy odstartování změn k lepšímu, když víme, o co jde a jak na to, může zahájit proces propojování změn v lokálních podmínkách tak, aby došlo k postupným změnám i v globálních poměrech.

7. Jakkoli je současná lokální i globální situace neradostná, nabízí se několik oblastí, kde lze uvedený proces odstartovat. U nás je to zejména:

- Náprava deformací penzijního systému směrem k vytváření podmínek pro zvyšování efektivnosti ekonomického systému na základě dobrovolného prodloužení doby produktivního uplatnění člověka.

- Emancipace Středounijního prostoru, a to z ekonomického hlediska zejména jednak v oblasti zabezpečení energetických a surovinových zdrojů, jednak v oblasti rozšíření exportních možností.

K tomu:

Nelze si nepovšimnout, že zatímco stávající vláda obě tyto oblasti devastuje (patrně ani ne tak v důsledku hlouposti, ale jen vlastní vyprázdněnosti a manipulovatelnosti pod vlivem šíbrů aplikujících poziční investování v globálním měřítku, tj. pod vlivem současné globální moci), opoziční subjekty těmto dvěma klíčovým a zásadním oblastem věnuji okrajovou pozornost. Podaří se ještě do voleb uvést teorii do stádia "poloprovozu" tak, aby alespoň dílčím způsobem ovlivnila volby? Co je k tomu třeba? – Uvítám náměty. Šance tu je. Včera jsem o tom poměrně podrobně hovořil v TV Antonína Doláka s Pepou Nosem zde:

https://www.youtube.com/watch?v=CM_d_IbnU0k

(Z výše uvedeného hlediska to nejdůležitější: O selhání "marxistů" a levicové teorie od 21. do 35 minuty, o vztahu posunu v oblasti teorie a těchto sněmovních voleb od 43. minuty do konce natáčení.)

(Pokračování)