Vize, jakou potřebujeme/1258

Vize, jakou potřebujeme/1258

Vize a volby 2025/7

Tato série navazuje na sérii Teorii už máme, jak ji využít? Zaměří se na řešení otázek:

- Čím jsou specifické tyto volby, co od nich lze očekávat a jaký bude jejich předpokládaný výsledek (nejen, pokud se jedná o zisk parlamentních křesel pro jednotlivé strany)?

- Mohou nějak stávající výsledky pěstování vize ovlivnit výsledek voleb, v čem konkrétně, co pro to lze ještě udělat?

Část VII.

Právě ve chvíli (15.5.), kdy jsem dopsal třetí část této série, ve které (této třetí části) jsem upozornil na to, že Tibor Ganzer chápe spor o reformu penzijního systému velmi zjednodušeně, byl publikován článek Davida Budaie s tak trochu provokativním názvem: Marian Jurečka se zapíše jako ministr, který našim důchodům pomohl jako málokdo. Zde je celý Budaiův článek: https://medium.seznam.cz/clanek/david-budai-marian-jurecka-se-zapise-jako-ministr-ktery-nasim-duchodum-pomohl-jako-malokdo-148209

Uveřejňuji třetí část, odlišuji barvou, průběžně doplňuji komentáři:

Zdaleka ale nebylo vše dobré. Považuji za důležité připomenout nezodpovědné kroky, které zbytečně vyvolávaly nejistotu u budoucích důchodců. Konkrétně mám na mysli změny předčasných důchodů z roku 2023, které nepříjemně dopadly na řadu lidí krátce před důchodem.

Nepovažuji za správné, když zásadní důchodové změny začínají platit v podstatě ze dne na den a ještě krátce před plánovanou účinností není jasné, co vlastně bude schváleno. Někteří lidé v podstatě krátce před plánovaným důchodem ztratili dočasně nárok na předčasný důchod a vznikly nepochopitelné rozdíly mezi lidmi narozenými ve stejném roce. Nehledě na to, že část lidí pod tlakem požádala o předčasný důchod, i když to pro ně nebylo výhodné. Myslím si, že stát by neměl nikdy dopustit situaci, aby lidé ohledně důchodu spekulovali nebo cítili obavy a nejistotu. A přesně to se stalo a z pozice ministra je za to odpovědný Marian Jurečka.

Také jednorázové snížení mimořádné valorizace důchodů z června 2023 považuji za nešťastné. Rychlou a nečekanou změnu sice celkově posvětil Ústavní soud, zároveň ale jasně konstatoval, že legitimní očekávání důchodců bylo narušeno, byť v menší míře. Jsem přesvědčen, že tento krok narušil důvěru mnoha lidí ve stát a získali pocit, že politici mohou svévolně cokoliv měnit. Nehledě na skutečnost, že ještě pár dnů před zveřejněním údajů o inflaci Marian Jurečka v médiích říkal, že mimořádná valorizace proběhne v plné výši podle zákona. Jiné řešení přitom existovalo a považuji za chybu, že Marian Jurečka, potažmo celá vláda, více nenaslouchali opozici, která podporovala vyplacení plné valorizace v červnu 2023 a připouštěla zavedení výraznějších úspor pro budoucí valorizace. Věřím, že mnoho důchodců by tento krok mnohem více pochopilo a úplně bychom se vyhnuli politickým obstrukcím, vypjatým emocím a velké nejistotě při čekání na rozhodnutí Ústavního soudu.

Jak vše zhodnotit závěrem? Myslím si, že z pohledu důchodů (hodnotím pouze tuto oblast) patří Marian Jurečka rozhodně k těm lepším ministrům a v dlouhodobém hledisku jeho kroky zpětně oceníme. V době ekonomické krize, ve stínu války v Evropě a v situaci, kdy máme názorově rozdělenou společnost, dokázal připravit a prosadit docela kompromisní důchodové změny. A úsporné změny – až na předčasné důchody – docela únosně rozložil v čase. (To je mimochodem zcela zásadní rozdíl třeba oproti předchozí vládě, která také chtěla řešit důchodovou reformu, ale kvůli covidové krizi na to úplně rezignovala.)

Udělal při tom několik vážných chyb a do jisté míry narušil předvídatelnost důchodů, což považuji za problematické. Ale vždy bychom měli hodnotit celek, a tady Marian Jurečka uspěl.

Je možné, že za to zaplatí svou politickou kariérou, což ale klidně může souviset i s kroky a chybami v jiných oblastech. Ale za mě je lepší politik, který něco zanechal do budoucna, než politik, který je dlouho u moci, ale jen tam bez větších ambicí přežívá a pobírá plat. Jurečka je podle mě ten první případ. A naprosto respektuji, pokud je někdo přesvědčen o opaku.

Je mi jasné, že jsem se pustil na tenký led politického hodnocení. Zároveň ale dostávám hodně dotazů, jak vládní důchodové změny hodnotím. Také myslím, že s blížícími se volbami je dobré trochu upozadit emoce a na věci se podívat z nadhledu. Budu moc rád, když mi v diskusi pod článkem napíšete, jak to vnímáte vy. Rád si přečtu vaše postřehy a pohled na věc.

K tomu:

Politická hodnocení, které D. Budai dává, nejsou podstatná. Je to věc vkusu, či koho chleba jíš. Ale ke konkrétům alespoň stručně:

Ad: "část lidí pod tlakem požádala o předčasný důchod, i když to pro ně nebylo výhodné". Vždyť přece šlo především o ty, pro které to bylo výhodné. M. Jurečka záměrně svým destrukčním pojetím (podrýváním důvěry v systém a otevřením cesty k odchodu pro lidi s vysokými příjmy) způsobil nestabilitu systému. Připomenu: "Před začátkem nekompetentních změn v penzijním systému (2021-2022) vzrostl oproti předcházejícímu roku počet osob odcházejících do předčasného důchodu o 12 108, což odpovídalo, jak je vidět z grafu, dlouhodobému trendu, po začátku změn o rok později (2022-2023) vyskočil na 52 590 osob! Téměř pětinásobek. Diletantismus, ekonomický zločin, nebo obojí? Toto je příčina "neudržitelnosti penzijního systému".

Ad: "narušil důvěru mnoha lidí ve stát a získali pocit, že politici mohou svévolně cokoliv měnit". No to bylo přece hlavní zadání Jurečkovy ostudné mise, které dostal od současné globální moci. A D. Budai dostal zadání toto svinstvo obhajovat. Nechce se mi věřit, že by nevěděl, komu slouží.

Ad: "pár dnů před zveřejněním údajů o inflaci Marian Jurečka v médiích říkal, že mimořádná valorizace proběhne v plné výši podle zákona". Spíš jen jako kuriozitu bych dodal: Úplně jako Antonín Zápotocký před měnovou reformou. Ale asi i toho by D. Budai obhajoval, pokud by dostal zadání v tehdejší době. Ostatně, žijeme v podmínkách určité symetrie dějin: Vývoj od tragických 50. let k létům očekávání lepší doby, tj. létům 60., je obdobný, jen jde opačným směrem jako vývoj od let očekávání lepší doby, tj. let 90. k současným tragickým létům potlačování svobody a tlaku na konfrontaci. Ne náhodou se tak setkáváme s tím, o čem jsme si mysleli, že se již nikdy nestane.

Ad: "názorově rozdělenou společnost"... Je na čase se ptát: Kdo ji rozděluje? Obhajobou neobhajitelného, přisluhováním cizí moci, stupňováním lží, ignorování konkrétních a doložitelně efektivních kroků nápravy společnost určitě nestmelíme. Proto je nyní nejaktuálnější dát pozitivní vizi, které se opírá o skutečnou vědu. (O tom, jak se M. Jurečka chová k vědě, jsem psal v předcházející části.)

Ad: "úsporné změny – až na předčasné důchody – docela únosně rozložil v čase". A to je právě podstata problému. Ještě jednou připomínám:

Nejsou nutné žádné "úspory". Celá argumentace týkající se úspor stojí na lži. Je nutné přesně to, co navrhuje K. Havlíček a A. Juchelka z ANO: "Důležité je také lépe vyřešit podporu pracujících důchodců. Je potřeba vrátit mechanismus, kdy se starobní důchod zvyšuje díky další práci. Musí to být výhodnější a promyšlenější než v minulosti, aby se práce opravdu vyplatila a důchod se nezvyšoval jen zanedbatelně jako dříve."

V jednom z navazující pokračování ukážu, jaké možnosti se zde otevírají. S tím totiž souvisí to, proč současná globální moc dělá vše možné (i nemožné), aby využití možností spojených se zvýšením motivační role penzijního systému, a tudíž i jeho pozitivního vlivu na dynamiku a kvalitu ekonomického růst zabránila. Ještě před tím se budu věnovat dokončení připomínek k příspěvku T. Ganzera.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z výletu do Jižních Čech - České Budějovice, Hluboká, Bechyně. Tentokrát už poslední část - kouzelná Bechyně.

Pod Bechyňským zámkem (s dochovalou hradní částí). Skály nad Lužnicí.

Tady je část dochované hradní části. Ta má před sebou ještě velkou perspektivu. Bechyně se může stát "přenocovávanou zastávkou" pro náročné turisty mezi Prahou a Českým Krumlovem. Má na to.

Detail skály a její flóry.

Toto mně udalalo velkou radost. Choroš šupinatý. Můj dosavadní největší houbařský úlovek. Zrovna jsem měl dršťovku a toto bylo mimořádně vhodné doplnění. Zbytek skončil v octě - a také to bylo skvělé. A prý i zdravé.