Vize, jakou potřebujeme/1253

Vize, jakou potřebujeme/1253

Vize a volby 2025/2

Tato série navazuje na sérii Teorii už máme, jak ji využít? Zaměří se na řešení otázek:

- Čím jsou specifické tyto volby, co od nich lze očekávat a jaký bude jejich předpokládaný výsledek (nejen, pokud se jedná o zisk parlamentních křesel pro jednotlivé strany)?

- Mohou nějak stávající výsledky pěstování vize ovlivnit výsledek voleb, v čem konkrétně, co pro to lze ještě udělat?

Část II.

Dříve, než jsem dopsal úvodní část, dostal jsem mail od Tibora Ganzera, který je jako odrazový můstek pro co nejpřesnější odpověď na výše položené otázky vhodnější než to, co se mně podařilo dát dohromady. Uveřejním odlišené barvou od svého textu, budu průběžně reagovat na dílčí problémy, které T. Ganzer nastoluje:

Pěstování VIZE a volební rok 2025/2

Tibor Ganzer

3.

Časová návaznost VIZE... nikdy tady nebyla... Když má být VIZE realistická, tak by měl existovat pevný bod, který by mohl směrování VIZE ukotvit - např. komplexní motivační důchodovou reformu dle zásad pojistné matematiky je možné realizovat do roku 2030? ... nebo je to nereálné a spíš je to možné realizovat do roku 2035?... nebo 2040?... nebo 2100?

K tomu:

Ukotvit vizi v čase (jako cíle pětiletky) není vhodný nápad. Základním, naprosto základním předpokladem realizace realistické vize je SDĺLENĺ toho, s čím přichází. Nikoli ve smyslu nekritického souhlasu, ale pochopení toho, o co jde, v diskusích (ty mohou být i vášnivé, líté vyhrocené, ale nemělo by se v nich ignorovat to, co bylo nejen řečeno, ale je i napsáno ve smyslu "litera scripta manet".

Pokud jde o důchodovou reformu, tak dvě poznámky:

1. Ta má jen start, ale nikoli konec, protože je spojena s kaskádovým generováním dalších a stále přínosnějších (a pro jednotlivé subjekty výnosnějších) investičních příležitostí, které mohou vyústit v zásadní zvýšení kvality zdravotnictví a celého vzdělávacího systému). Perspektivně vyústí ve společnost, jejímž základem bude ekonomika, která se navrátila k člověku a v níž se člověk jako člověk (a nikoli přívěsek technologie) navrací do ekonomiky.

2. Start reformy může začít hned (krátce) po tom, co se začne vnímat (chápat a sdílet) to, co je jejím obsahem. Zkrátka až bude překonán nejvíce brzdící a nejméně vypočitatelný moment: Neschopnost v reálném čase zachytit vše nové, co je s konkretizací vize spojeno.

T. G. dále:

Následující součásti Vize k rozpracování jsou návrhy ode mně, je možné navrhnout i jiné oblasti, ale s podmínkou, že MUSĺ existovat minimálně tříčlenný tým, který na rozpracování se bude aktivně podílet...

- Když máme vícegenerační tým pro návrh realizace komplexní důchodové reformy dle zásad pojistné matematiky (jako jednoho z cílů VIZE), tak tento tým bude schopen nastínit i to, JAK to dosáhnout a uvést do praxe protože, tento tým nepodléhá lobbismu různých skupin,  je poháněn energii VIZE a získaným vzděláním z pěstování VIZE.

- Když máme vícegenerační tým pro návrh dynamického řešení problému bydlení (jako jednoho z cílů VIZE - protože bez adekvátního bydlení není možné pracovat na rozvoji jedince), tak tento tým může navrhnout koncepční řešení v rovině právní i technické a nepodléhá lobbismu různých skupin, protože je poháněn energii VIZE a získaným vzděláním z pěstování VIZE.

K tomu:

Na první pohled je v tomto podnětu vše OK. Ve skutečnosti se zase jedná o přehlížení toho nejpodstatnějšího, a to ve dvou směrech:

Za prvé: Na rozpracování obou témat (penze, bydlení) stačí studenti. Doložím. Potřebné výpočty a návrh zákonů pod dobrým vedením dokážou, pokud by v rámci zpracování závěrečné zprávy měli stáž v příslušných úřadech (např. MF), bylo by vše potřebné hotovo do půl roku. Vím, o čem mluvím:

- V r. 1998-1999 jsme se studenty na VOŠ Bankovní akademie zpracovali projekt vícestupňového startovního  bydlení pro mladé. Myšlenka – dvousložkové nájemné v malometrážním bytě (základní + procentuálně stanovený odvod z příjmu, jakmile absolvent mladá rodina, např. absolventů vysoké školy, dosáhne vyšší příjem, má sama v důsledku růstu výše nájemného odejít, buď si najde byt mimo projekt, nebo přejde o většího bytu, pokud je projekt vícestupňový).

- V r. v týmu P. Matějů jsme zpracovali návrh zákona na změnu financování vysokých škol. Myšlenka – ať jsou vysoké školy dofinancovávány z odvodu "succes fee" svých absolventů, tj. ať jsou zainteresovány na uplatnění svých absolventů. Návrh neprošel o dva hlasy. A tak místo vzestupu úrovně univerzitního školství dochází k jeho rozkladu.

- Dnes máme na VŠFS tým, který má připravenou penzijní reformu založenou na podpoře dobrovolného (ale motivovaného) prodloužení doby produktivního uplatnění. Hned po obhájení příslušných závěrečných prací studentů uveřejním, co lze dokázat ve spolupráci s nimi.

Je naivní se domnívat, že změna vázne na tom, že nejsou projekty. Ty jsou a lze je konkretizovat na aktuální situaci. Byly i publikovány v odborných časopisech. Změna vázne na tom, že je blokována současnou globální mocí. Nejlépe je to vidět právě na tom, co se děje u nás v oblasti penzijního systému. (Kdo sleduje tvorbu vize ví, jak to bylo doloženo změnou postojů K. Jurečky, tím, jak to dopadlo s V. Michalíkem, prognózováním kroků, které budou učiněny ze strany poskoků současné globální moci, tj. této vlády, aby došlo k takovému rozkladu průběžného systému, že bude likvidován nejen tento systém, ale i možnost jeho obnovení a reformy).

Za druhé: Otázka tedy zní, jak začít účinný tlak na potenciální nositele změny s využitím předvolební situace. A zde je obrovský rozdíl mezi tím, zda se zaměříme na byty, nebo na penze, i když to může někomu unikat. Nyní je situace příznivá pro tlak na to, aby politické subjekty, které deklarují, že přinesou změnu, se právě v této otázce vymezily. Jinak se totiž nechají ovládat současnou globální mocí, která (na rozdíl od těch, kteří se profilují jako "politici") chápe důsledky toho, co by znamenalo odstartování změn spojených s kaskádovým generování investičních příležitostí v dané oblasti. Uniká to i T. Ganzerovi, ale není sám. V příštím pokračování se zaměřím právě na tuto otázku.

(Pokračování

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z výletu do Jižních Čech: České Budějovice - Hluboká - Bechyně.

Rybník v českobudějovické Stromovce. Trochu se nám zazelenal.

Budějovická Stromovka trochu připomíná tu pražskou, ale je trochu divočejší a najdou se v ní romantická místa.

Pěkná barevná kombinace s buky typu "rubrum".

Míst k posezením s knihami přibývá. I zde je takové.