Vize, jakou potřebujeme/1249

Vize, jakou potřebujeme/1249

K problematice tzv. "Deep state" a současné globální moci/2

P. Drulák v článku Hluboký stát se otřásá a zasahuje uveřejněném 3.5.2025  v časopisu !Argument, zde: https://casopisargument.cz/63374 vyslovil velmi významné tvrzení: "trumpovci ... v boji s hlubokým státem stojí na straně demokracie proti strukturám udržující Evropu ve vazalství". Podle mého názoru je nejdůležitějším současným střetem, který má několik rozměrů a několik vrstev, střet Trumpovy skupiny se současnou globální mocí. Pojem "současná globální moc" považuji z důvodů, které jsem v článku reagujícím na P. Druláka, za vhodnější než pojem "Deep state". Pozornost si proto zaslouží několik podnětných pohledů na to, jak pojem "Deep state" vznikl. K tomu uveřejnil nově vzniklý časopis Tribuna podnětnou retrospekci vývoje tohoto pojmu 11. 4. 2025 v článku Levicové kořeny teorie "deep state”.

Pro lepší stravitelnost rozděluji prezentování článku na dvě části, odlišuji barvou a doplňuji svým komentářem:

Literatura zabývající se pojmem deep state zdůrazňuje význam politických krizí. I částečné omezení ústavní moci vytváří během politických krizí prostor pro osoby stojící v utajení, kteří tak mohou obcházet vůli voličů, vyhýbat se právní odpovědnosti a vládnout na základě dekretů. Historikové zkoumající deep state jej vnímají jako fenomén, který se postupně rozrůstal během amerického poválečného projektu globální hegemonie. Zahraniční politika studené války a vnitrostátní protikomunistická hysterie poskytly americkému bezpečnostnímu aparátu stále větší volnost k nelegálním operacím, což umožnilo sítím deep state, v zahraničí i doma, metastazovat do podoby, kterou Aaron Good nazývá "skrytou vládou shora".

Veškerá literatura o deep state – zahrnující práce akademických historiků, novinářů, dokumentaristů a politických teoretiků ve Spojených státech i v zahraničí – byla po většinu své existence téměř výhradně doménou radikální levice. S politickým vzestupem Donalda Trumpa se to ale začalo měnit. Teprve v roce 2016, tedy v roce prezidentských voleb, začal koncept deep state pronikat mezi konzervativce.

V září 2016 publikoval bývalý zaměstnanec Kongresu za Republikánskou stranu Mike Lofgren knihu The Deep State: The Fall of the Constitution and the Rise of a Shadow Government. Lofgren, Steve Bannon a další pravicoví myslitelé pravděpodobně převzali rámec pro deep state od Alexe Jonese, který – ač je dnes pro levici nepřijatelný (a zároveň blízký Trumpovi) – byl kdysi spřízněný s levicovými antiimperialistickými a protiválečnými libertariánskými myšlenkami během svého působení na komunitní televizi v Austinu.

Nová americká administrativa vyhlašuje válku proti hlubokému státu a slibuje rozsáhlé odtajnění. Uvidíme, co z toho nakonec opravdu prosadí.Zdroj: The New York Times

V souvislosti s různými pokusy zabránit Trumpovi v nástupu do úřadu a následně ho z Bílého domu odstranit začali příznivci hnutí MAGA vnímat myšlenku deep state jako klíč k pochopení propojení mezi kampaní Hillary Clintonové, bývalými britskými špiony, FBI a mainstreamovými médii. Později pandemie covidu-19 ještě více posílila potřebu zkoumat neformální mocenské sítě v souvislosti s krizovými situacemi. Ve Spojených státech vedla pandemie covidu k vyhlášení "mimořádných stavů" guvernéry jednotlivých států, což přineslo lockdowny, očkovací pasy a hromadné propouštění státních zaměstnanců. Mezitím federální úřady potlačovaly diskusi o původu viru a cenzurovaly otevřenou debatu o propojení mezi zpravodajskými agenturami, vědeckými institucemi, nevládními organizacemi a politickou elitou. To vše vedlo k vytvoření pandemické teorie o deep state. Například kniha Aarona Kheriatyho The New Abnormal: The Rise of the Biomedical Security State, ač není levicovým textem, se přímo zabývá levicovou kritikou deep state.

Protože historiografie politických atentátů hrála významnou roli ve vývoji teorie deep state, dva pokusy o atentát na Donalda Trumpa přitáhly k tomuto tématu ještě větší pozornost. Historie politických vražd opakovaně odhaluje tajné sítě uvnitř státního bezpečnostního aparátu a byrokracie, které se propojují s ultra-bohatými elitami a se zločineckým podsvětím. Není náhodou, že po událostech v Butleru v Pensylvánii se Trumpova rodina sblížila s Robertem Kennedym Jr., stejně jako není náhoda, že Trumpova administrativa se zavázala odtajnit všechny dokumenty týkající se atentátů na jeho otce a strýce, stejně jako na Martina Luthera Kinga.

Pokud administrativa své sliby splní, úpadek tradičních médií – částečně způsobený jejich stále očividnější zaujatostí a vazbami na mocenské operace – nás staví do nejednoznačné situace. Na jedné straně je pozitivní, že veřejné mínění a kritika se částečně vymanily ze sevření zastaralých redakčních stránek velkých metropolitních deníků a jejich systému umocněného v podobě televizních zpravodajských sítí. Na druhé straně však masová investigativní žurnalistika ztratila svou institucionální kapacitu. Pokud dojde k vlnám odtajňování, blogosféra, podcasty a všechna nová alternativní média budou muset vynaložit značné úsilí na zpracování těchto primárních dokumentů – a k tomu budou potřebovat zdroje.

Deep state závisí na utajení, a proto jej neustále rozšiřuje. Klíčovým krokem k vytvoření národní diskuse, která by mohla pomoci vymýtit "rakovinu hlubokého státu", je masové odtajnění dokumentů bezpečnostního aparátu. Trump a klíčové osobnosti, jako Tulsi Gabbard, Robert F. Kennedy Jr. a Kash Patel, musí převzít vedení při odhalování skrytých stránek historie. Nicméně povinností všech, kdo chtějí zachovat demokracii, bude pomoci pochopit to, co se z odtajněných dokumentů dozvíme.

Pokud má být zabráněno tomu, aby se deep state znovu zformoval z pozůstatků starých úřadů a struktur, je nezbytná obrovská národní debata. Jinými slovy, tuto "operaci" nelze nechat pouze na expertech – vyžaduje očistné světlo odtajnění a veřejnou diskusi. Pokud archivy nebudou otevřeny, bude jasné, že Trumpovy snahy proti deep state jsou jen vnitřním vyřizováním účtů mezi lidmi zevnitř institucí. Je proto nutné vyvinout veřejný tlak, aby k tomuto osudu nedošlo.

K tomu:

Pro pochopení toho, o co jde, je důležitá odpověď na otázku: Jak vznikla Trumpova skupina a proč se boj proti Deep state stal její prioritou (prioritou nejvýznamnější konzervativní skupiny)? Opověď na tuto otázku má více aspektů. Jedním z těch nejdůležitějších je, podstatná část těch, kteří byli blízko jádra současné globální moci a sloužili mu, zjistili, že toto jádro natolik zdegenerovalo, že vede svět k zániku a že pokusy o vnitřní reformu jsou nereálné. Jádro současné globální moci přišlo o své nejkompetentnější osoby, které byly nahrazeny vyprázdněnými zombíky. Tento proces bude pokračovat, nelze jej zastavit, reformní potenciál jádra současné globální moci je nulový, ale proces degenerace bude přinášet významná rizika. Tato rizika budou zmírňovat ti, kteří zůstávají v jádru současné globální moci a uvědomují si, o co jde.

Znovu a znovu budu zdůrazňovat roli dobré teorie, pokud má být boj proti degenerující, a tudíž i nebezpečné hydře úspěšný. Teorie je tou loučí, kterou bránil Herkules opětovné přirůstání uťatých hlav. Dobrou teorii potřebujeme:

1. Jako nástroj analýzy a predikci chování současné globální moci.

2. Jako bariéru proti vlivu současné globální moci na akademickou půdu, která hraje významnou roli při generování zdrojů odporu.

3. Jako osvětu široké veřejnosti i k překonání naivních představ.

4. Jako zdroj sebevědomí a sjednocování všech, kteří se stávají součástí hnutí odporu a nápravy.

5. Jako nástroj osvěty pronikající i do periferií současné globální moci, jako demonstraci ideové převahy při existenciálním rozhodování těch, prostřednictvím kterých jádro současné globální moci uplatňuje svůj vliv.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Další "klasika". Každoroční výlet na Ranou (457 mnm) u Loun. Vzácná květe a nádherné výhledy. Na hlavou vám krouží paraglindisté. Velejším cílem - soubor kulturních památek Kotěrova dělnická kolonie, viz: Ještě jednou Raná.

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Louny_Kot%C4%9Brova_322.JPG

Ještě jednou Raná.

A k tomu pohled na soubor kulturních památek Kotěrova dělnická kolonie. Všimněte si, že každá v chráněném areálu je jiná, přitom všechny mají něco společného.

I stejného ducha. V jednom z těchto domů se narodil kpt. Jaroš, hrdina 2. světové války, které si ve filmu Sokolovo zahrál Petr Štěpánek.

A také stejný styl.