Vize, jakou potřebujeme/1243!

Vize, jakou potřebujeme/1243

Tento článek navazuje na včera uveřejněný "Poznámky k J. Málkovi: "STAČILO! a volby", viz: https://radimvalencik.pise.cz/12207-poznamky-k-j-malkovi-stacilo-a-volby.html Jeho hlavní myšlenka, že tolik potřebnou dobrou teorii již máme a že dokonce může být (alespoň částečně) využita už v těchto sněmovních volbách.

Potřebujeme teorii? Ano, ale jen když je to Teorie. A tu nyní již máme

Přezíravý, pohrdavý postoj k teorii, která se zabývá aktuálním společenským děním je běžný, převažující. Opak, tj. snaha opřít se o teorie při pochopení toho, o co jde a co dělat, je vzácnou výjimkou.

Na jedné straně to lze pochopit. Když není teorie, není o co se opřít. A tak do běžného vědomí veřejnosti postupně prosákl dojem, že teorie k ničemu není.

Na druhé straně je to tak trochu nepřirozené.

Poznávání světa, ve kterém žijeme, ať v makro- či mikro-rozměrech, v dějinném záběru či z hlediska aktuálního dění, je přirozenou náplní plnohodnotně prožívaného života.

Hodně vypovídající je  následující: Poměrně velké procento obyvatelstva sleduje v populárně vědecké literatuře, jak poznáváme mikrosvět či makrosvět, jak odhalujeme tajemství dávných civilizací, dokonce i matematické objevy nezůstávají stranou, hojně se účastní přednášek na daná témata, ale přednáška k teorii současného dění by oproti prezentaci názorů významné politické osobnosti přednesené bez opory teorie v souboji o zájem veřejnosti drtivě prohrála. To není jen svědectví toho, že dobrá teorie popisující logiku současného dění v současné době neexistuje, ale i toho, že si nikdo nedovede představit, že taková teorie může být.

Je jiná doba, než kdy byly v Prusku posluchárny zaplněny k prasknutí a účastníci (nejen) Hegelových přednášek hltali každé jeho slovo, pečlivě si zaznamenávali jeho formulace a hned si je překládali do praktických závěrů (stačí připomenout jeho "všechno, co je rozumné, je skutečné a všechno, co je skutečné, je rozumné"). Teorie tváří v tvář dnešku selhává.

Podle mě nejvíce zhřešili tzv. marxisté. Marx zanechal nejen velké a hodně propracované dílo, ale také metodu, jak je dále rozvíjet. Stalo se však něco strašného, místo těch, kteří by toto dílo rozvíjeli, zmocnili se ho "kanonizátoři", ti, kteří z vybraných Marxových tvrzení ve smyslu řeckého původu slova κανών (kánon = norma, pravidlo, měřítko) udělali mrtvou struktur mrtvých dogmat. Místo rozvíjení poznání jako uceleného, rozvíjejícího se, živého systému, ze které vyvěrají odpovědi na otázku, o co jde a co dělat, udělali z vědy evangelium. To má ovšem v uchování lidské kultury zcela jinou roli než věda.

Teď se situace změnila. Je tu živá teorie, která je schopna poměrně přesně odpovědět na otázky, o co jde a co dělat, odkud kam jdeme, čím začít, kde lze očekávat největší překážky. Nejen toto je dobrá zpráva. Dobrou zprávou je i dost významný poznatek této teorie: Teorie nevylučuje, že zásadní změny k lepšímu mohou proběhnout v nepříliš vzdálené budoucnosti a být velmi dynamické.

Celé zde: https://radimvalencik.pise.cz/12160-zasadni-pozitivni-zmeny-mozna-brzy-a-rychle.html

K představě, o co jde, doporučuji zhlédnout rozhovor na Petr Bureš TV, zde:

https://www.youtube.com/live/LwyVib1LiR4

V textové podobě jsou nejnovější poznatky prezentovány v časopisu MARATHON 2/2025 a 3/2025, online dostupné zde: https://valencik.cz/ v části "Ekonomie produktivní spotřeby, poziční investování, mechanismy".

Základem, resp. teoretickým jádrem je přesah stávající ekonomické teorie v hlavním směru jejího vývoje (podstatným způsobem využívající jak nejnovější poznatky z teorie her, tak i Marxův odkaz, ale i další teoretické zdroje). Je to teorie, která ukazuje přirozené směřování vývoje lidské pospolitosti ke společnosti, v níž svobodný rozvoj každého člověka je podmínkou rozvoje všech, neboli (chcete-li) – ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na využívání investičních příležitostí podle  míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, komu jsou tyto investiční příležitosti generovány při realizaci předcházejících investičních příležitostí a komu patří investičních prostředky. (Kdo chce a dá si trochu práce, pochopí, o co jde.) Podrobněji v rámci stručného otevření tématu: Teorii konečně máme, jak ji využít v situace, kdy se hraje o čas?

Pokud by se jednalo o technickou oblast, bylo by na stávající úrovni jejího rozpracování možno uvažovat o "zkušebním provozu". Aplikace teorie zabývající se společenským děním to má o trochu složitější, mj. i proto, že vstupuje do kontaktu s oblastí prosycenou nejrůznějšími zájmy, z nichž mnohé se vzájemně střetávají a z hlediska některých jim přináší spíše problém než užitek.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Jako každoročně i letos na jaře jsem si prošel Divokou Šárku, přes Kozákovu skálu a Dívčí skok se vrátil k parkovišti ve Vokovicích.

Toto je suť pod Dívčím skokem.

Šárecký potok, který nikde nepramení, ale mění se v Litovický potok hned za vodní nádrží Džbán s pramenem až za Chýní.

Dívčí skok zdola.

Údolí Divoké Šárky.