Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey:
Dekuji za dnesni a vcerejsi usetreni casu, jelikoz prispevky, ktere zde byly "obslehle" z jiných clanku, ci v ceskem stylu vlasteneckych novinaru, kde je prelozono cosi, ala konec 87 leteho Klause Schwaba a hotelových masazi.No s takovou VIZI asi nikdo daleko nedojde, ci se nazorove protne v pavlacovem bulvaru ala STACILO. Ale chapu, ze kazdy ma duvody k tomu si vydechnout v majovem opojeni. Bohatství spolecností, v nichz prevládá kapitalistický způsob výroby, se jeví jako "obrovský soubor zbozí", jehoz základní formou je individuální zbozí.Jenom tato prvni veta prvniho svazku otevírá celý svet otázek zásadního politického a teoretického významu, proto se prave dnes o tomtozbozí zmíním.
Toto bohatství „se jeví jako ‚obrovská sbírka zbozí‘, ale nejprve se dnes zamerím na subjekt, tedy bohatství. Kdyz nekoho oznacíme za bohatého, maji i pri Prvnim maji prostacci v porevolucni dobe obecne vetsinove v CR na mysli, ze má hodne penez a proto můze disponovat obrovským množstvím zbozí. Formulace „bohatství spolecností, v nichz vládne kapitalistický způsob výroby“ nás vybízí k otázce, jak by vypadalo bohatství ve spolecnosti, v níz by kapitalistický způsob výroby nevládl? V jen o málo dríve sepsaných Grundrissen K.Marx na otázku odpovídá prímo:
„Ve skutecnosti vsak, kdyz se zbavíme omezené burzoazní formy, co jiného je bohatství nez univerzálnost potreb, schopností, pozitků, produktivních sil atd. jednotlivců, vytvorená v univerzální výmene? Plný rozvoj lidské vlády nad prírodními silami, nad takzvanou prírodou i nad svou vlastní prirozeností? Absolutní rozvinutí svých tvůrčích schopností, bez jiné podmínky nez predchozího historického vývoje, který ciní tuto totalitu vývoje, tj. vývoj všech lidských sil jako takových, nemerený podle predem daného merítka, samým cílem? Kde se nereprodukuje v urcité forme, ale produkuje svou totalitu? Kde se nesnazí zůstat necím, co se stalo, ale je v absolutním pohybu stávání se? V burzoazní (montovni a bankovni) ekonomice v zemi lva (v legende privedeho vevodou z Braunschweigu) – a v epose výroby, která jí odpovídá – se toto úplné vypracování lidského nitra jeví jako úplné vyprázdnení (v soucasne CR spolu se ztracenou identiou frekventovany to jev, s vyhledem nekterych blouznivcu k desolatni anarchii); tato univerzální objektivizace, jako totální odcizení a zborení všech urcitých jednostranných cílů jako obetování sebe sama zcela vnejsímu (komercnimu) úcelu“
Jakmile si v Grundrissen [K.Marx] precteme tento popis, první veta Kapitálu nám svítí v mnohem zivejsích barvách. Bohatství je „univerzálnost potreb, schopností, pozitků, produktivních sil atd. jednotlivců vytvořená v univerzální výmene“[K.Marx]. Je kolektivní, spolecenský, produktem lidské interakce – hojnost nebo bohatství toho, co se casto oznacuje jako „spolecné“, „commons“[K.Marx]. Je v pohybu: „absolutní rozvinutí […tvůrcích schopností lidstva – lidský kapital], absolutní pohyb- stávání se"[K.Marx] az heideggerovske dasein. Je rozmanitý: ‚rozvoj všech lidských sil jako takových […] k sobe samým‘. Bohatství, hojnost ulice plné různých tradic a zivotních stylů, rozmanitost rocních období, bohatství hlasu povzneseného k zpevu, at uz lidského nebo ptacího. Potenciálne neomezené bohatství bohatství: to je to, co se v nasí spolecnosti jeví jako „obrovská sbírka zbozí“[K.Marx]. Tato první věta není nevinným úvodem. Karl Marx otevírá napjatý svet. Vyvolává v nás pobourení, pocit znicení důstojnosti, ze jsme chudí, ale proto, ze jsme bohatí. Nebojujeme proti kapitalismu proto, ze jsme chudí, ale proto, ze je frustrován „absolutní rozvoj [naseho] tvůrcího potenciálu“, protoze „absolutní pohyb naseho bytí - dasein“ je spoután. Je to nase bohatství, které zvedá hlavu a kricí, že rozbije své okovy ovse ne s dvema emany a komunistickou hysterkou, kteri nemaji se svym STACILO+ANO ani paru o co v soucasnem svete jde o takove aktery evropske levicove mysleni urcite nestoji.