Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Co STACILO rici k Vidlakovi bylo od zacatku jasne, neni prvni, komu zajem medii lahodi. Je zcela zjevne, ze svoji akci a schopnostmi neni lepe zamestnatelny stejne jako plytka Mrs.Konecna, tak se hrne na vlne sveho hnuti do politiky. To by me nevadilo, ale bohuzel po shlednuti dvou meetingu vidim, ze je to clovek, ktery nema plan zadny, tedy ani aeroplan. Na druhou stranu a posledni chvili do toho jde a preji mu uspech u mas. Predstava vedecké elity, která klasifikuje lidi na základe schopností a kazdému z nich prideluje úcinnou roli, se líbí obzvlaste jesitným intelektuálům sdruzeny v ruznych Svatoplucich, která normani masu oslovit zase nezvlada. Zatímco zvedavost na lidskou biodiverzitu se zdá být nevinná, zrod ideologie zakorenené v kvantitativním merení dusevních schopností, podporované scientistickými plánovacími ambicemi, má zjevne antiliberální tendence. Príbeh IQ zacíná na konci prusko-francouzské války, kdy byly francouzské obcanské instituce prebudovány tak, aby uz nikdy neprohrály válku. Prevládala teorie, ze Francie nemá technické dovednosti potrebné vésti moderní válku. Obcané potrebovali výcvik, coz znamenalo reformu skolství. Skolství by vychovalo obcanskou armádu a proto musí být vynuceno. V letech 1879 až 1886 byla zákony zavedena povinná skolní docházka pro vsechno obyvatelstvo. Protože vsechny deti nyní musely chodit do nenábozenských skol, bylo nacase zavést racionální metodu, jak nasmerovat brance na spolecensky a politicky optimální dráhu. V roce 1904, kdy se do módy dostala myslenka vedeckého socialismu, se francouzské ministerstvo skolství obrátilo na psychologa Alfreda Bineta (1857-1911), aby vymyslel nejaký hodnotící test. Vymyslel sérii otázek od nejlehcí po nejtezsí a na základě výsledků detí v testech je seradil. Výsledkem byla Binetova-Simonova skála. Z Binetova pohledu bylo jejím jediným úcelem zjistit, které deti potrebují zvlástní pozornost, aby nebyly pozadu. Myslenka kvantifikace, razení a hodnocení kognitivních výkonů se vsak ujala ve Spojených státech, kde prevládala intelektuální móda – malomestáku a na venkove vidláků. Rídila verejnou politiku v oblasti pracovních predpisů, pristehovalectví, nucených sterilizací, manzelských licencí, sociální politiky, regulace podnikání a segregacních strategií. Prvním americkým nadsencem Binetovy práce byl Henry H. Goddard, prední zastánce eugeniky a zastánce plánování státu. V roce 1908 Goddard prelozil Binetovu práci a zpopularizoval ji mezi intelektuálními vrstvami. To, co mohlo být humanitární snahou o poskytnutí nápravné pomoci studentům, proměnil ve válecnou zbran proti slabým. Co podle Goddarda bylo mozné s jeho poznatky udelat? Svůj politický pohled shrnul takto: Demokracie tedy znamená, ze lid vládne tak, ze si vybere ty nejmoudrejsí, nejinteligentnejsí a nejlidstejsí, aby mu rekli, co má delat, aby byl stastný. Demokracie je tedy metodou, jak dospet ke skutecne "laskavé aristokracii". Takového dovrsení bude dosazeno, az se ti nejinteligentnejsí naucí uplatnovat svou inteligenci..... Vysoká inteligence musí pracovat pro blaho mas tak, aby si získala jejich úctu a náklonnost. A co víc, "spolecnost by mela býti usporádána tak, aby tito lidé s "omezenou inteligencí" nebo nemohli zastávat pozice, které vyzadují více inteligence, nez mají. A v pozicích, které mohou zastávat, s nimi musí být zacházeno v souladu s úrovní jejich inteligence. Spolecnost organizovaná na tomto základe by byla dokonalou spolecností." Tímto úcelem rozdelil lidskou populaci do normativních kategorií.Ty méne výkonné oznacil za imbecily, blbce a idioty - oznacení, která sezachovala. Je na kazdem ctenari, jak se v temto kategoriim postavi.