Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Analýza efektivnosti v kontextu alokace zdrojů je ustredním tématem ekonomické teorie jiz od staroveku a je základním prvkem moderní mikroekonomické teorie. Za cíl ekonomického jednání je povazováno uspokojování lidských potreb prostrednictvím poskytování statků a sluzeb. Ty jsou zajistovány výrobou a smenou a omezovány nedostatkem zdrojů a technologií. V tomto kontextu znamená efektivnost tedy teorie produktivni spotreby co nejvetsí uspokojení potreb v rámci zdrojů a technologických omezení. To vyjadruje pojem Paretovy optimality, který lze neformálně vyjádrit : stav vecí je Paretovsky optimální, pokud je v rámci daných omezení a neplatí, ze by si kazdý mohl z vlastního pohledu polepsit zmenou na jiný stav věcí, který splnuje platná omezení. Protoze znalosti o práních, zdrojích a technologiích jsou rozptýlené, lze efektivních výsledků dosáhnout pouze koordinací ekonomických aktivit. Takze zde ma prostor vznik pozicniho investovani, ktere jak je znamo ze spolecne akce tezi. Friedrich August von Hayek poukázal na úlohu znalostí nebo informací, zejména v souvislosti s cenami a trhy, pri koordinaci hospodárské cinnosti. Získávání, zpracování a predávání informací bylo kdysi nákladné s novymi technologiemi se tento deficit vytraci dulezita „pravost“ informaci, které samy o sobe podléhají ruznym vlivum. Zde je hlavni prostor pro vznik pozicniho investovani v praxi. Hayek poukázal na to, ze instituce trhů a cen fungují tak, ze sdelují informace rozptýlené mezi ekonomickými subjekty, aby docházelo ke koordinovanému ekonomickému jednání. Toto dulezite zjisteni v predvadenem modelu autorem stranek chybi. Upozornil také na motivacní vlastnosti techto institucí neboli pobídky. V tomto kontextu bere pojem efektivnosti v úvahu krome organizacních omezení pri zpracování a prenosu informací také omezení pri výrobe bezných statků a sluzeb. O významu techto omezení svedcí rozsah prostredků venovaných podnikatelské nebo vládní byrokracii. Ekonomická analýza efektivní alokace formálně ukládala pouze omezení výroby a smeny a donedávna uznávala organizacní omezení pouze neformálne. Ale práve tato omezení které motivují vsudy prítomný a trvalý zájem o decentralizované způsoby organizace ekonomiky, by mel byt zakladem zejména s důrazem na konkurencní mechanismus, coz se mnohym vlastencum nebude libit. Zde se navzena alokace nikdy neni mozna aplikovat do spolecnosti jako produktivni spotreba. Hlavním omezením, které si zde spatruji, je omezena pozornost na modely, v nichz se buď ignoruje role informací, jelikoz spotrebitelovi by MELO byti RECENO, co je produktivni aby se agenti chovali strategicky na základe soukromých informací. Coz je samozrejme s rozporu se soucasnym stavem sveta, kdy je spotrebitel casto medialne ovladan. Tím je vyloucena rozsáhlá a důležitá trída mechanismů, zahrnující problémy efektivní alokace v prítomnosti motivacních omezení k produktivni spotrebe.