Včera (v sobotu 29.3.) jsme se na veřejném piknikovém místě sešli při příležitosti jara i odloženého připomenutí mého stárnutí (kulatých narozenin v tuctové soustavě) v neuvěřitelném počtu přes 50 osob. Ještě štěstí, že jsem měl předimenzovanou zásobu špekáčků, chleba i piva. Navíc někteří porušili doporučení a něco též přinesli (včetně dárků, které si nezasloužím). Splynuli jsme ještě s přátelskou skupinou asi deseti mladíků (i mladic) z jedné hudební skupiny, kteří vařili hovězí guláš (od deseti dopoledne až do setmění).
Naše složení bylo velmi pestré. Přišlo i pět aktuálních studentů, dva dokonce přijeli až z Ústí nad Labem, o něco více absolventů, učitelé, jedna asistentka jejich rodinní příslušníci, moji rodinní příslušníci a známí z různých oblastí, několik účastníků pravidelného teoretického semináře, který jsem v poslední době trochu zanedbal, ale to právě kvůli teorii (intenzivně pracuji na dost velkém přesahu stávajícího poznání). Mnohé z účastníků jsem nečekal a udělali mně velkou radost. Přidávám pár foto:
Všimněte si pestrého složení zúčastněných. Ale také okolní přírody.
Místo překrásné a vejdou se sem pohodlně všichni.
Guláš se vaří už od dopoledně, se špekáčky to jde lépe. Honza Mertl se zase ukázal býti zdatným bardem i kytaristou.
Z některých tváří vyzařuje spokojenost. I z této, která patří jednomu z nejinteligentnějších lidí u nás. Soudím tak podle toho, že se vždy najde nějaké téma, na kterém se dokážeme spořit. Pochopitelně kvalifikovaně a hledaje (nebo hledajíc?), jak spojit různé pohledy.