Vize, jakou potřebujeme/1199

Vize, jakou potřebujeme/1199

Do seriálu k pěstování vize zařazuji volné pokračování nedávno uveřejněného příspěvku doc. Vladimíra Proroka. Některé myšlenky prezentoval na 77. veřejném setkání k pěstování vize. Vsunutí tohoto příspěvku do série věnované otázce role teorie (a teoretického časopisu) má svůj význam, který objasním v návaznosti na Prorokovo pojednání.

AKTUÁLNĺ SITUACE A PERSPEKTIVY LEVICE – část 2.

Doc. Vladimír Prorok, CSc.

Jednotliví aktéři mají specifické zájmy, nicméně po určitou dobu a za určité situace mohou být taktickými spojenci. Stoupenci Deep State mohou získat podporu elity euroatlantické civilizace, protože společným protivníkem je Rusko a Čína, pokud si neuvědomí, že se hraje i o jejich země. Současná politika USA pod prezidentstvím D. Trumpa je reakcí části elity USA, která si uvědomila, že i USA jsou nástrojem elity Deep State a že tato politika neslouží zájmům většiny obyvatel USA. Stoupenci "velkého resetu" mohou získat podporu části elity euroatlantické civilizace, pokud se ta bude naivně domnívat, že se díky této politice stane hegemonem technologického pokroku a udrží své dominantní politické pozice.

Právě rozpory mezi deklarovanými cíli globálních projektů a jejich reálnými dopady jsou hybnou silou prosazování regionálních projektů a možného spojenectví jejich stoupenců. Společným zájmem Ruska, Číny a USA je eliminace vlivu Deep State a paradoxně mohou "podporovat velký reset EU", protože ten likviduje EU jako konkurenta. Zároveň mezi potenciálními subjekty s vlastní makrozónou jde boj o trhy a zdroje. 

Co z toho vyplývá pro ČR a Levici?  Globální projekty nás zbavují samostatnosti a v lepším případě budeme polokolonií, kde profitují pouze ti, kteří jsou napojeni na globální nositele moci. Projekt Trojmoří je naplněním historické ambice Polska byl důležitým hráčem v Evropě a ambicí Velké Británie obnovit své mocenské postavení vytvořením vlastní makrozóny, která by zahrnovala Severní Evropu, Turecko, Kavkaz. Zde platí historická zkušenost, že horší než mít Anglii za protivníka, je mít ji za spojence. O Polsku platí totéž.  Projekt Rakousko II nebude mít vzhledem ke konkurenci dalších subjektů usilujících o vlastní makrozónu ani dostatečný trh ani zdroje surovin. Jinými slovy, vzhledem k tomu, že ČR nemá na samostatnou roli, jde o to "se prodat, co nejdráže", respektive orientovat se na takovou variantu, která nám umožní obnovit suverenitu a využívat zbytku komparativních výhod, které máme, k zajištění potřeb občanů a stability ČR .

Česká levice je v současné době rozbitá a bez velké vize, respektive vize ČSSD doufající ve stát blahobytu je v podmínkách globalizace nerealizovatelná – prakticky všude dochází k poklesu životní úrovně obyvatelstva, podobně vize KSČM nového socialismu je momentálně utopií, protože zdroje pro budování alternativní společnosti vlastní transnacionální korporace nebo velké státy budující své makrozóny, jejichž ekonomickým základem až na Čínu je soukromé vlastnictví. Samotná Čína je stejně jako kapitalistické Rusko začleněná do systému globálního kapitalismu a neusiluje o revoluce v dalších zemích. Jinými slovy, vize české levice a vzájemné soupeření o správnou cestu k jejich naplnění je mimo současnou realitu. Zásadní problém levice je, že pravicové kříslo soc. dem., stejně jako radikální levicové křídlo komunistů, je mentálně zakotveno v epoše imperialismu, kdy byl spor na levici mezi komunistickou verzí budování socialismu jako alternativy kapitalismu a sociálně-demokratickou verzí vrůstání socialismu do kapitalistické společnosti. Svět se ale nachází v nové epoše globálního kapitalismu, kde základním rozporem se stává soupeření stoupenců globálního řízení usilujících o udržení systémů prostřednictvím celosvětové kontroly procesů, znemožňující alternativní řešení problémů, a stoupenci regionálních projektů. Reálnou alternativou se stává multipolarita a udržení národních států, kde jsou lepší podmínky pro modifikaci systému. K tomu je ale nutné sjednocení levice, respektive vypracování levicového projektu změny prostřednictvím udržení demokracie a mírového řešení problému.

Možnou alternativou se vzhledem k diskreditaci levice stalo hnutí "Stačilo", které se mělo stát platformou pro spolupráci levicových stran na bázi společné kandidátky. Některé výroky lídrů a uspěchanost závěrů však nahrály a nahrávají oponentům tohoto modelu řešení – pravicovému křídlu soc. dem. a stoupencům samostatného vystoupení KSČM ve volbách.  Je otázkou, zda požadavek referenda o vystoupení z EU a NATO v memorandu "Stačilo" v lednu 2025 je znak revolučnosti nebo nepromyšlenosti postupu. Referendum z jedné strany nedává odpověď na otázku, jak zajistit ekonomickou stabilitu a bezpečnost ČR v případě zatím málo pravděpodobné podpory vystoupení, a ze strany druhé na Západě se ozývají hlasy po radikálnějšímu řešení - rozpuštění NATO nebo vytvoření evropského obraného bloku v případě odchodu USA, což překračuje rámec referenda o vystoupení. Situace je vysoce dynamická a vhodná varianta řešení se může vykrystalizovat během několika měsíců a do voleb. Přijímat proto již v lednu memorandum s kategorickým řešením omezujícím diskusi na levici je přinejmenším netaktické anebo, což je horší, účelové, protože to zužuje počet možných kandidátů z dalších politických stran na kandidátních listinách Stačilo.  Přičemž argumentovat tím, že memorandum vytváří lepší předpoklady pro jednotu budoucího klubu v parlamentu, je opět problematické, protože populistický program založený na heslech neumožňuje věcné řešení, a nakonec stejně povede s vysokou mírou pravděpodobnosti k situaci, že část poslanců zvolí pragmatické řešení, navíc podporované finančním oceněním předkladatele z vládnoucích stran.  Zkušenost z Německa je více než výmluvná. Radikální populistické Hnutí Sary Wagenknecht po vítězstvích ve volbách v některých spolkových zemích šlo v zájmu stability na ústupky z programu a ve volbách do Bundestagu nespokojený volič upřednostnil opoziční Linke nebo Alternativu pro Německo. V podmínkách narůstajícího chaosu a rizik levicová strana, pokud má být úspěšná, musí být radikální, tj. musí jít na kořen věci, nabízet reálná řešení, a nejen populistické výroky typu zrušíme Českou televizi, protože podává neobjektivní informace. Projekt "Stačilo" představuje experiment, jehož úspěšnost je podmíněna promyšlenou strategií, která ale zatím není evidentní.           

(Pokračování reakcí na tento příspěvek umožňující přechod k pokračování série věnované významu teorie a teoretického časopisu)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z výletu na Doutnáč. Zde začíná jaro v Českém krasu. Tato foto jsou dva týdny stará.

První je pohled na Krásnou paní (což je kopec naproti) z místa kousek od Bubovic.

Byl jsem zde mnohokrát a uveřejnil několik sérií foto. Tohoto pozoruhodného propletence jsem si všimnul poprvé.

A jak jsem očekával, na svahu Krásné paní již kvete místní rarita - divoký druh modřence, který někteří nazývají "český hyacint". Je odlišný od toho, který roste v zahradách a kvete mnohem dřív, už v polovině února.

Outnatka, vzácná a velmi léčivá chorošovitá houba. Na úpatí Doutnáče.