Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Me se libi, jak nejvice vzrusuje na VIZI jeji formalni, ci institucionalni vymezeni, vlavne ty,kteri takrka vubec nebo pramalo do VIZE prispeli, ni nejcasteji byli k ni pasivni. Jakesi sny sny o necem, co nejspis nebude, nebylo a neni. Jsou lide, kteri se debat ucastni, aby byli tzn. u toho,
kdyz se neco vyvíji ci vari. Pripadaji si pak sami sebou dulezitejsi, ci nad tim nepremysli, jelikoz zdruzovani je nam prirozene. Teorie sociální volby jako deduktivní systém objasnuje obtízné otázky, které různé jejích základních pojmů. Objasnila, že pro kazdý konkrétní "model" by měl být vytvořen specifický soubor axiomů. Mým cílem je tedy diskutovat konkrétní podmínky, které urcují interpretaci teorie sociální volby z hlediska blahobytu, tvorenym ekonomie produktivnich sluzeb.
Uvazovany model blahobytu pro VIZI.
Z hlediska blahobytu lze problém agregace formulovat jako problém, jak pro urcitou kolektivitu jednotlivců a urcitý soubor sociálních alternativ odvodit sociální úsudek o těchto alternativách, který je založen na jejich hodnocení každým jednotlivcem. Je v tom “zaklet Kantuv imperativ” od zhora. Jinými slovy, spolecenské hodnocení různých alternativ by melo být urceno jejich "uzitecností" pro kazdého jednotlivce. To by melo byti pravidlo k posuzovani tvorby VIZE. Základními pojmy, kterých se to týká, jsou samotní jednotlivci, jejich uzitek/prozitek a sociální alternativy spolu s jejich sociálním hodnocením. I v ekonomii blahobytu byly tyto pojmy chápány zcela odlisne a na techto rozdílech zásadne závisí relevance dále prezentovaných výsledků teorie produktivni spotreby.