ondrey: Norský důchodový systém je pomerne jako cesky vlatenecky slozitý a má mnoho zvlástností, vcetne tech, které se týkají roku narození. Zde jsou uvedeny klícové údaje a korelace. Spousty vlastencu touzi po prikladnem duchodovem systemu se statnim duchovym fondem, mnozi blouznivci si na to preji ustavni zakon atd. Stav veci je ze od rozpadu CSFR se takrkazadna systemu prospesna opatreni
od politickych reprezentaci dnesnich duchodcu se moc nekonalo. Neskryvejme si fakta, ze to bylo proto,aby pani a damy byli/y na svem. Norský důchod byva opevovan, a to díky prídelům ze státního důchodového fondu. Na tom vsak není mnoho pravdy, kdy norský důchodový systém se skládá ze dvou hlavních prvků: zákonný starobní důchod a povinný nebo kolektivne garantovaný zamestnanecký důchod. Soukromé penzijní pojistení je zcela dobrovolné a není dotováno státem.
Na zákonném starobním důchodu bylo v prosinci 2023 vyplaceno v pruměru 2 042 eur. U muzu to bylo 2 293 eur, u zen 1 859 eur. Zeny tedy dostávají o 19 % méne. Průmerná výse důchodu mírne klesá u mladsích důchodových kohort. Kazdá osoba, která zila v Norsku 40 let od svých 16 let, dostává zarucený důchod ve výsi 1 706 eur. Nízké důchody se doplnují az do výse minimálního důchodu 1 920 eur. Důchody v Norsku jsou zdaneny, ale do výse garantovaného důchodu (v soucasnosti: 1 706 eur) se neodvádí. Cástky nad tuto hranici jsou pak zdanovány postupne. Príspevek na sociální zabezpecení ve výsi 5,1 %, který se odvádí predem, je jiz zahrnut ve vyplácených cástkach.
Důchody jsou financovány z norského státního systému sociálního zabezpecení. Ten zahrnuje důchodové dávky, zdravotní dávky, dávky dlouhodobé péce a dávky v nezamestnanosti. Na sociální pojistení se vybírají príspěvky ve výsi 22,3 % hrubé mzdy na základe průbezného financování. Podniky platí 14,1 %, zatímco zamestnanci 8,2 %. Výdaje nad rámec príspevků jsou hrazeny ze státního rozpoctu. Povinné podnikové důchody mají různé provádecí kanály. V zásadě platí, že podniky musí odvádet do penzijních fondů nebo rezerv nejméně 2 % hrubé mzdy. Ve verejných podnicích, které zamestnávají tretinu vsech zaměstnanců v Norsku (ne vice nez polovinu, jako v CR), jsou zákonné starobní důchody doplneny tak, ze se vyplácí celkový důchod ve výsi 66 % poslední mzdy. V soukromém sektoru platí přiblizne polovina spolecností dodatecné príspevky do penzijních fondů na základě kolektivních smluv. Ve vsech důchodových systémech predstavují podnikové důchody priblizne 20 % celkových důchodových dávek. Soukromé penzijní pojistení hraje pro zaměstnance v Norsku pouze okrajovou roli. Norové mohou odejít do důchodu ve veku 62 let. Výse důchodu je vsak poté tak nízká, ze nestací k udržení zivotní úrovne. Nároky na důchod se zvysují o 7,5 % za kazdý dalsí odpracovaný rok. Strucne receno: V Norsku není predcasný odchod do důchodu trestán srázkami (jako v Nemecku), ale delsí práce je odmenována - ve výsledku vsak není témer zádný rozdíl. Rozdíl je vsak v tom, ze povinné podnikové důchody poskytují významné dodatečné výhody. Norové odcházejí do důchodu v průmeru ve veku 65,6 let. Státní penzijní fond Norského království je nejvetsím státním investičním fondem na svete. Fond je urcen k investování státních príjmů z ropy s cílem zajistit se na dobu, kdy dojdou zásoby ropy v Severním mori. V roce 2016 bylo Norsko jedenáctým nejvetsím vývozcem ropy na svete. Norská vláda můze kazdorocne vybrat az tri (dríve ctyri) procenta objemu fondu na sociální úcely. Dne 19. zárí 2017 byla poprvé prekrocena hranice jednoho bilionu amerických dolarů. 30. zárí 2024 cinila spravovaná aktiva 18,87 bilionu norských korun, coz je priblizně 1,6 bilionu eur, tedy asi 290 000 eur na obyvatele. S podílem 71,4 % v akciích a 26,8 % v dluhopisech zůstává fond verný své strategii, mensí podíly byly alokovány mimo jiné do nemovitostí.
Tak to by me zajimalo, kde soudruzi od roku 1948 vcetne postsoudruhu po 1989 co udelali, aby nejaky statni fond v CR vznikl. Kolektivni mysleni bylo mezi vlastenci ve stylu: syty hladovymu neveri,
pridklad je pani Bozena…ani ji nepomohlo, ze provdana za vlastence Nemce.