Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Kdy Evropa disponovala surovinami? To uz je par stoleti za nami. Jako by CR diky vlastencum nebyla soucasti realneho sveta. Chtelo by to si nastudovat historii a priciny kolonizace, ci poslechnout par prednasek prof. Ivo Budila. Je totiz vyspela Evropa cekajici na zmenu, na vladni utraty, kterymi je napr. avizovanych 800 miliard € na obranu, jez nebyly v minulosti investovany. Historicka zkusenost prave v Evrope ukazuje- valky k lidske civilizaci patri, bohuzel i v 21. stoleti. Pak je Evropa se rustove rozvijejici, kam krome skvelych prikladu, CR jiz delsi dobu nepatri. Ze spatná vládní politika a korupce brání ekonomikám dosáhnout jejich potenciální úrovne, teorie davno posaly, vcetne rustu zivotní urovne. Bohuzel dnes CR neni schopna ekonomika dojit ani na uroven pred pandemickou krizi. Hospodárská výkonnost stagnujicich rozvojovych zemí se zacina vuci asijskym rozvojovym tygrum stavat propastná, ze pouze prímými důsledky spatné (ci neexistujici) hospodárské a energeticke politiky nelze vysvetlit jejich neutesenou situaci. Hospodárský růst za dob CSSD umožnil expanzi vlády, protoze prinesl velký nárůst danových príjmů, presto pres zvysujici se danové sazby se mnohe dokazalo utratit, vymrhat a spalit penize namestich. Narostl statni erar, ze ktereho se rekrutuje, ta cast ekonomicky aktivnich obyvatel u niz poklesla pracovni produktivita. Priklady jsou videt v CR na kazdem kroku, kdy produktivita a nejslabsi spotreba domacnosti v EU nejsou davno tahouny rustu ekonomiky. Urcite oslabi diky zminenych globalnich scenaru i export, tak dulezity pro otevrenou ekonomiku. Tempo hospodarského rustu zacalo zpomalovat a po zastaveni ekonomiky borci z hnuti ANO, kdy se začaly se objevovat vyrazne rozpočtové deficity, bylo přirozené, ze politici i obcané verili, ze se vrátí tempo růstu, které bylo v minulosti v CR dosahovano. U soucasne “fialove” vlady stále existuje prehnany optimismus, ze technologický pokrok související s digitalizaci a investicemi zvysí míry hospodárského růstu na vyssi úroven. To se bez produktivni prace, soucasnymi cenami energii a s korupci nekona, tim padem nikdo nepomůze zachránit se pred fiskálními problémy. Technologický pokrok zalozený na pocítacích nestimuloval ani v minulosti hospodářský růst tak, jak to cinil technologický pokrok v drívějších letech konce minuleho a tohoto století, pokrok se rozvijel diky globalizaci. K udrzení soucasného relativne mírného růstu budou muset být nové zdroje růstu pomerne dramatické, aby vyvázily jiné síly, které nadále vyvíjejí tlak na snizování tempa růstu v celém vyspelém svete. Existují zejména tri síly, které budou v průběhu tohoto století nadále stahovat míru růstu dolů v CR, pokud nezmeníme svojipolitiku:
První silou, která táhne tempo hospodárského růstu dolů, je pokles domácích úspor a investic.
Druhou negativní silou na růst je pokles akumulace lidského kapitálu.
Politické a ekonomické základy nevytvorily pro-spotrební (napr. v podobe ekonomiky produktivni spotreby) tendenci pri tvorbe politik. Mezigeneracní prerozdelování smerem ke starsím domácnostem spojené s fiskální politikou snízilo míru národních úspor. Výdaje na důchody mezirocně vzrostly o 17 % a dosáhly částky 685 mld. Kč za rok 2023, tedy 31% statniho rozpoctu. Dopad snízených národních úspor soukromé investice se jiz plne neprojevil. Tlak na státní rozpocet vyvolaný rostoucím bremenem financování spotreby starsích osob snízil výdaje na verejnou infrastrukturu a základní výzkum, ktery je v CR sotvakdy pretaven do uspesne aplikace v praxi. To vse prinasi obecne znamy problem tvorby vyssi pridane hodnoty. Resenim je tedy zpracovana VIZE a ekonimie produktivni sppotreby.