Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: je výsledkem pokusu části elit USA a části světové finanční oligarchie vytvářet "plánovaný (řízený) chaos" s cílem oslabit protivníky.
Dle meho nazoru je dlouhodobou strategii USA rozvratit vse, co neni v souladu s jejimi zajmy.
Bohuzel na konci 19. století, kdy získal Henri Poincaré cenu za svůj prístup k resení otázky, zda je sluneční soustava stabilní. Nekteré zdroje to uvádejí jako zrod výzkumu chaosu, ale az v polovině 20. století se Poincarého prístup podarilo prakticky realizovat pomocí pocítaců.
Ac byly chaotické jevy byly známy jiz dlouho, napríklad problém trí teles nebo turbulence. Dlouhou dobu byly tyto jevy povazovány spíse za méne obvyklé speciální případy. Jelikoz se vhodné zkoumání bez pocítace nezdálo prílis nadejné a málokdo ocekával nejaké zvlástní poznatky, protože tyto jevy jsou založeny výhradne na koncepcích klasické fyziky, byla jim venována malá pozornost. To se zmenilo až s príchodem rychlých pocítaců.
V 60. letech 20. století objevil Edward N. Lorenz jevy, které jsou dnes známy jako deterministický chaos, pomocí modelu pocasí se souborem trí rovnic mechaniky tekutin. Kdyz pouzil zaokrouhlené hodnoty z drívejsího výpoctu, aby usetril cas, pozoroval, ze drobné zmeny pocátecních podmínek vedou po krátké dobe ke zcela odlisným výsledkům. Z toho odvozený motýlí efekt a formulace pojmu citlivé závislosti na pocátecních podmínkách se staly casto nesprávně interpretovanými metaforami "teorie chaosu".
V 70. až 80. letech 20. století objevil Mitchell Feigenbaum jev logistické rovnice a po nem pojmenovanou Feigenbaumovu konstantu. Tato rovnice odpovídá Mandelbrotove mnozine zkoumané Benoitem Mandelbrotem v roce 1980, nebot je rovnez zalozena na kvadratické rovnici. Od 80. let 20. století vznikaly pracovní skupiny na mnoha univerzitách, napríklad ve Stýrském Hradci, Vídni a Regensburgu. V Mnichově pracovala "Skupina pro chaos Technické univerzity v Mnichove" . Vznikly také velké výzkumné ústavy, jako je Santa Fe Institute (USA) a Institut pro nelineární dynamiku v Postupimi.
Bohuzel současný výzkum se zabývá spíse nesourodým souborem jevů a teorií. Mnozí badatelé, kterí se tímto tématem stále zabývají, bych dnes neoznačil za výzkumníky chaosu.
Ovsem rozhodne je dobre se teorii chaosu zabyvat. Kromě mnoha príkladů z prírodních ved se výzkum chaosu pouzívá také v různých humanitních a spolecenských vedách k popisu a vysvetlení chaotického chování:
Ceny na burze a ekonomické trendy. Již Mandelbrot poukázal na to, ze cetné krivky vývoje ekonomických dat mají nelineární vlastnosti a lze je popsat pomocí fraktálů a intermitencí,
V historii se výzkum chaosu vyuzívá predevsím k popisu a vysvetlení krizí a prechodných stavů.
V komunikační vede se výzkum chaosu vyuzívá v oblasti výzkumu zpravodajství, aby bylo mozné lépe vysvetlit výběr a organizaci zpráv. V psychologii se výzkum chaosu pouzívá jako prístup k vysvetlení napr. lingvisticko-psychologických poznatků o koktavosti nebo prícin kriminálních cinů (např. besnení).