Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Jak je znamo zájem vyzkumu se presunul směrem k provádení pravidel splnujících kritéria spravedlnosti i efektivnosti v prostredí, které zahrnuje výrobu, zejména v prítomnosti neprenosné vybavenosti jako je pracovni síla a lidsky kapitál. Tyto průkopnické príspevky v této oblasti jsou uvedeny ve dvou esejích (Varian a Thomson; Postlewaite). Vsechny eseje lze zaradit do normativní ekonomie: Presahují rámec pozitivní ekonomie, jejímz cílem je vysvetlovat pozorovaných ekonomických jevů a zamerují se na vypracování kritérií, která by umoznovala která by se mela pouzívat pri posuzování hospodárských politik a systémů. Ekonomie produktivnich sluzeb by se mela dle meho nazoru v ramci VIZE zamerit na dva hlavní problémy: první - zkoumájicí logiku a způsoby, jakými se (produktivní) zásluhy podilejí na různých kritérií blahobytu, a jejichz hledisky se posuzují důsledky v produktivní spotrebe, které z nich vyplývají u ekonomických akcí, a dalsí zkoumání – ve ve svetle techto kritérií - fungování různých politik a mechanismů.
Teorie implementace – navrh mechanismu zahrnuje další eseje zamerené na kritéria blahobytu (d' Aspremont; Varian a Thomson) - patrí do první kategorie, ctyri - venované problémům provádění - patrí do druhé kategorie. Jeden z nich (Myerson) se venuje bayesovské implementaci a druhý (Muller a Satterthwaite) se venuje implementaci dominance a v druhé kategorii (Müller a Satterthwaite) se venují (Maskin; Postlewaite) se venují Nashove implementaci. Dve eseje (Kalai; Milgrom) se venují problémům (vyjednávání, licitace), které jsou mimo doposud známého rámce. První kategorie studií vedla k rozvoji pojmů usporádání a dalsích atributů spolecenského blahobytu, funkcí spolecenského blahobytu a funkcí výkonu (nebo: sociální volby) nebo Hurwiczovu korespondencí (pravidel). Mezi usporádáními sociálních stavů je Paretovo kritérium nejlepsím dosud známým a nejcasteji pouzívaným. V poslední dobe se objevují různá pojetí spravedlnosti. Mezi funkcemi sociálního blahobytu se objevují ty, které jsou spojeny s názvy Bergson, Samuelson a Arrow. Výkonnost a jejich význam zdůraznili snad poprvé Reiter a Mount v kontextu informacne orientovaných modelů, a Maskin v rámci teorie her (respektující pobídky). V drívejsí literature (Bergson, 1938), (Lange, 1942), (Lerner, 1944),
(Arrow, 1951), (Koopmans, 1957), (Debreu, 1959), (Arrow a Hahn, 1971) byla ústrední otázkou otázka, zda určité mechanismy (zejména konkurencní nebo monopolní mechanismus) vytvárely Paretooptimální alokace, a pokud ano, tak pro jaké kategorie ekonomických prostredí. Následne byla tato otázka obrácena: místo toho, aby byla povazována za danou a hledaly se třídy prostředí, pro které je navrhnutý mechanismus daný, pro které dobře funguje. Hledáme mechanismy, které budou dobře fungovat pro konkrétní prostředí.
prostředí. Zpocátku, cástecně kvůli povaze Hayeka, Mises, Lange, Lerner debat týkajících se proveditelnosti socialismu, se na základe techto diskusí začal být kladen důraz na informacní ( na rozdíl od motivacních) aspektů sociálne ekonomických mechanismů.

politika: ty články jsou pro mě moc -dlouhé,
se přiznám.
Každopádně, ekonomika není složitá vůbec ne.
Je docela jednoduchá._
Nicméně ekonomiky jsou zde dvě reálná a nereálná.
Reálnýá ekonomika je to, co se fakticky vyrobí, čím více se toho vyrobí, tém lépe.
Ale je to ekonomika, jejíž výkon nelze hodnotit jendím čáslem, protože produkce tedy výroba je velmi pestrá.
_My se ale snažíme každému druhu zboží přiřadit nějaké číslo, finanční ohodnocení, a zde zaíná ekonomika čistě umělá. Ekonomika peněz je čistě umělá ekonomika.
Lidé v České republice jsou čistě teoreticky velmi bohatí, protože vlastní nemovitosti s historicky rekordní tržní cenou, tímpádem i ti vlastníci jsou hstoricky rekodně bohatí, jaká je ale realita?
Realita je taková, že naopak dřou rekordně velkou bídu._Tedy peníze jsou to, co lže._Vzhledme k tomu jak katastrofálně se zadlužili všechny státy při covidu můžeme očekával hlubokou hospodářskou krizi pávě z těchtio dluhů, které nebudou schopni státy splácet, ale paradoxní je, žw všechny tyto peníze vlastně už splaceny byly, protože jsme to zaplatili mi všichni likvidací našich úspor, a jeto t=důvod
proč byla tak rekodně vysoká inflace.

---
politika.pise.cz