Vize, jakou potřebujeme/1149
Jak se vyzbrojit teorií (mechanismů)/17
Následující série je věnována otázce, co a jak lze využít ze současného teoretického bádání pro tvorbu perspektivní, realistické a přitažlivé vize. Konkrétně teorii návrhu (designu) a uplatnění (implementace) mechanismů.
K teoretickým základům – kaskádové a synergické efekty
Na základě stávající teoretické literatury věnované problematice teorie mechanismů popisuje Ondřej Černík základní koncept takto:
Důležité je formalizovat pojem mechanismu a jeho vztah k nekooperativní hře (v normální formě), která je jím definována. Hra v Γ normální formě pro n hráčů je definována jejich přípustnými strategickými doménami Si a výplatními funkcemi
πi, i = 1, ..., n.
π = (π1, ..., πn)
Hru formálně definujeme jako:
Γ = (S, π)
Mechanismus má s hrou společné oblasti strategií, ale liší se tím, že zahrnuje funkci výsledku, například:
h: S → Z
kde Z je prostor myslitelných výsledků (alokace zdrojů v ekonomických modelech, seznamy kandidátů v modelech hlasování). Předpokládáme dále, že každý hráč i má funkci užitku:
ius: Z → R
ta spojuje reálné [číslo] s libovolným myslitelným výsledkem.
Pak výplatní funkci i-tého hráče získáme jako složení i-té funkce užitku s funkcí výsledku. V každém případě je důležité konceptuálně odlišit výsledkové funkce od výplat nich funkcí, protože obvykle povazujeme preference (tedy funkce užitku) za daná data (součást "prostředí"), zatímco výsledkové funkce, stejné jako oblasti strategií, mohou být předmětem volby navrhovatele mechanismu, řekneme jako institucionální reformy.
V modelu věnovaném analýze institucionálního uspořádání je totiž nezbytné oddělit to, co patří k datům ("prostředí") - tedy preference, vybavení a technologie - od toho, co je předmětem lidské manipulace, v Hurwiczově modelu doménu strategií S a výsledkovou funkci h. Je přirozené označovat dvojici (S, h) jako pravidla hry, protože doména S definuje třídu legálních tahů (strategií) a výsledková funkce h jejich důsledky. V žargonu teorie her se dvojice (S, h) nazývá forma hry, v ekonomii mechanismus. Mechanismus není ovlivněn změnami preferencí, ale výplatní funkce ano. Formu hry lze měnit přímo legislativou nebo jinými lidskými opatřeními; výplatní funkce pouze nepřímo prostřednictvím změn ve formě hry. Aby bylo možno pochopit potřebu vymáhání pravidel, je třeba připustit možnost chování, které porušuje pravidla hry. V typické hře nepokrývají přípustné oblasti strategií všechna chování, která jsou fyzicky (nebo psychologicky) proveditelná.
K tomu některá doplnění z rozšířeného konceptu teorie her (o nabídku a poptávku investičních prostředků a investičních příležitostí):
1. Pokud chceme objasnit některé důležité jevy, se kterými se při designu a implementaci mechanismů setkáváme, je nutné použít sekvenční schéma:
- Výsledky jakékoli hry jsou současně výchozími podmínkami další (navazující) hry.
- Hráči jsou schopni (byť omezeně či neúplně) promítnout představu o budoucí hře do rozhodování v aktuální hře.
Mechanismy fungující ve společnosti ze samé podstaty tohoto pojmu i jevu nejsou jednokolové a hráči nejsou natolik omezeni ve své racionality, aby tuto skutečnost nevnímali a abychom tuto skutečnosti mohli v modelech zanedbat.
2. Tato skutečnost (výstupy z jedné hry jsou vstupy do hry další, která ovlivňuje i hru původní) musí být popsána vhodným formalismem.
3. Při realizaci investičních příležitostí vznikají investiční příležitosti nejen danému hráči, ale i ostatním hráčům.
K tomu zavedeme vhodnou formalizaci a pak se zpětně podíváme na problematiku penzijního systému s využitím zesílených teoretických nástrojů.
(Pokračování s menším odstupem času po zveřejnění několika článků do diskuse k vizi)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Období mezi Vánocemi a Novým rokem jsem trávil v Athénách. Byl jsem zde poprvé. Obrovská aglomerace, bydlí zde skoro každý druhý Řek. Nicméně je město krásné nejen fascinujícími památkami, ale i tím, jak je penetrováno nádhernou přírodou. Nejen tím, že v bezprostředně dosažitelném okolí je několik hor vyšších než Ještěd, ale i průnikem přírody (včetně hor) přímo do města. Počasí příjemné, občasný deštík není na škodu. Příroda méně rozkvetlá než v jiných oblastech Středomoří, ale i tak si ji zde lze užít.
Kopce u Athén trochu pokryté sněhem. Přes noc tam sněžilo. Pohled z kopce u Akropole.
Tady je pěkný pohled na Akropoli.
Kopec hned naproti Akropole.
Muzeum památek, které se v areálu Akropole našly.