Vize, jakou potřebujeme/1139

Vize, jakou potřebujeme/1139

Jak se vyzbrojit teorií (mechanismů)/11

Následující série je věnována otázce, co a jak lze využít ze současného teoretického bádání pro tvorbu perspektivní, realistické a přitažlivé vize. Konkrétně teorii návrhu (designu) a uplatnění (implementace) mechanismů.

Předznamenání: O tom, co nabízí teorie mechanismů, si lze udělat představu prostřednictvím online přístupného prestižního časopisu Journal of Mechanism and Institution Design, viz: https://www.mechanism-design.org/ .

Ad b) Požadavek monotónnosti navrhovaného řešení

Monotónnost znamená (stručně řečeno), že když se rozšíří množina výplat tak, že některé z výplat jsou větší než v původní množině, nemělo by dojít k tomu, že někomu se výplaty sníží.

Tento požadavek nemusí být vždy splněn. Existují velmi zajímavé teoretické problémy v nejobecnějších základech axiomatického řešení kooperativních (ale i nekooperativních) her, které souvisejí s otázkou, kdy tento požadavek (axióm) platí a kdy ne (například v souvislosti s porovnáním Nashova a Kalai-Smorodinského řešení Nashova vyjednávacího problému).

První, co by k nějakým navrhovaným změnám penzijního systému měla teorie mechanismů říci, je, zda v daném konkrétním případu by tento požadavek měl být splněn, nebo nemusí být splněn.

Konkrétně:

- V případě, že důchodci dostávají "příliš mnoho" (např. oproti tomu, co do systému vložili) a převod prostředků do jiných (investičních) oblastí ekonomického systému by přinesl větší výnosy, nemusí být tento požadavek splněn.

- V opačném případě (a je nutné ujasnit, co znamená "opačný případ"), musí být dodržen.

Jde o to, jak interpretovat "opačný případ". Jde o dva aspekty:

- Pokud by ten, kdo do penzijního systému povinně odvádí určité prostředky nedostal v podobě doživotní renty dle pojistné matematiky tyto prostředky zpět, byla by to krádež z pozice státu. Samozřejmě, že odpočítat je nutné režijní náklady na systém a případnou vnitřní příjmovou solidaritu. Ale jiné služby než výplaty ze systému, od státu penzista nedostává. Tj. jednalo by se o přerozdělení ve prospěch jiných skupin, což je nepřípustné.

- Pak je zde ještě druhý aspekt. Za jeden z nejdůležitějších aspektů penzijního systému můžeme považovat to, jak motivuje všechny účastníky k využívání investičních příležitostí v oblasti dobrovolného individuálního prodloužení doby produktivního uplatnění. Pokud by se vyvedením prostředků z penzijního systému snížila jeho efektivnost a vyvedené prostředky by nepřinášely větší efekty, bylo by jejich vyvedení rovněž nepřípustné.

Pokud vyhodnocení prvního aspektu je v kompetenci původní teorie mechanismů, pak k vyhodnocení druhého faktoru potřebujeme teorii mechanismů rozšířenou o efekty produktivní spotřeby.

Současná realita v ČR:

Vláda při designování změn v penzijním systému zcela evidentně a výrazně porušila požadavek monotónnosti, aniž by se zabývala jedním či druhým aspektem, který by toto porušení mohl odůvodnit:

- Předně zcela vypustila rozbor otázky, zda může být průběžný penzijní systém samonosný (dosáhnout současných reálných výplat i v době nepříznivých důsledků populační vlny), pokud by se odstranily některé excesy současného systému, které jdou proti pojišťovacímu principu (zejména předčasné odchody do penze).

- Nejen nevytvořila adekvátní model, zkresluje údaje, neuvádí ty nejdůležitější, ale dokonce lže (viz článek I. Švihlíkové v časopisu !Argumenthttps://casopisargument.cz/60585 a jeho rozbor). Viz např. srovnání podílu penzí na HDP u nás a ve srovnatelných zemích.

- Vůbec se nezabývala otázkou využití investičních příležitostí spojených s prodloužením doby motivovaného dobrovolného produktivního uplatnění, kde jsou největší ekonomické rezervy a ekonomické zdroje.

- Na straně druhé ani neuvažovala a zamlčuje negativní ekonomické efekty spojené s růstem touto vládou zaviněné nedůvěry v penzijní systém.

K roli teorie mechanismů:

I stávající podoba teorie mechanismů aplikovaná na problematiku penzijního systému a jeho změn v naší zemi může poskytnout závěr:

- Požadavek monotónnosti při designování změn (reforem) je nutné dodržet (není důvod jej opustit).

- Změny, které tato vláda silou moci prosadila, porušují požadavek monotónnosti, vedou jak k růstu nespravedlnosti uvnitř sytému i ve vztahu penzijního systému k celému ekonomickému systému, zejména však vedou ke snížení ekonomické efektivnosti.

Obojí je tak zřetelné a doložitelné, že je otázkou, zda je to jen důsledek vyprázdněných hlav, nebo cíleného vyprázdnění dosazených hlav za účelem rozvratu české ekonomiky.

Pokud rozšíříme metodologický základ teorie mechanismů v intencích teorie produktivní spotřeby o problematiku využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností člověka podle míry jejich výnosnosti a uvážíme kaskádové efekty (to, že při realizaci některých investičních příležitostí může člověk získávat nové, ještě výnosnější investiční příležitostí) a skupinové efekty komplementarity (to, že při realizaci investičních příležitostí jednoho člověka či skupiny osob mohou být generovány výnosné investiční příležitosti jiných osob či skupin osob), je zlotřilost počínání vlády ještě zřejmější. K tomu se ještě dostaneme v části, ve které budeme aplikovat rozšířený koncept teorie mechanismů.

Místo závěru:

V této souvislosti je nutné zdůraznit nejen význam teorie, ale i její popularizace.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Dotyk zimy v Praze. Procházka, kterou dělám často. Z Pohořelce, úbočím Petřína pomalé kroužení nad Prahou. Exituje více různých cest. Všechny pěkné.

Malá Strana, Vltava, Letná.

Jedna z nejhezčích přírodních partií Petřína.

U ní několik velmi dobře vyvedených naučných tabulí. Byly zde umístěny nedávno.

Jeden z nejhezčích výhledů při klouzavém sestupu.