Vize, jakou potřebujeme/1135

Vize, jakou potřebujeme/1135

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/68

Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize, konkrétněji toho nejdůležitějšího.

88. článek: Několik poznámek k důchodové reformě,20.11.2024, Ilona Švihlíková

Celé zde: https://casopisargument.cz/60585

Pojednání Ilony Švihlíkové k tzv. důchodové reformě je významné z několika hledisek. Navazuje na článek J. Mertla a publikační platformu !Argumentu obsahově doplňuje o důležitý aspekt současného dění. Věnuje se jedné ze zásadních otázek, které budou hrát významnou roli v nadcházejících sněmovních volbách i po nich (ukáže se, kdo jak to myslí a myslel vážně se skutečnou změnou). V neposlední řadě poskytuje důležitý podkladový materiál pro ilustraci toho, jaký metodologický význam má a zejména může mít teorie mechanismů (jejich designu a implementace).

Několik poznámek k důchodové reformě – část 2.

Ilona Švihlíková

ČSSZ v dokumentu "Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění za rok 2023" uvádí následující graf. Je patrné, že počet předčasných starobních důchodů roste – ale již delší dobu.

Roste i z hlediska poměrů vůči všem starobním důchodcům, za minulý rok se (údaje červen 2023) dostal nad 30 % u mužů i žen. Opakuji znovu, jakou relevanci má pak věk odchodu do důchodu?

Graf 1: Počet předčasných starobních důchodů

Provládní ekonomové neustále halasí s čísly deficitu důchodového účtu a jeho vývoje. Než se podíváme na vývoj na důchodovém účtu, uvedu jinou kategorii – a to je podíl výdajů na důchodový systém v poměru ke generované hodnotě – k HDP.

ČR se jako jedna z mála vyspělých zemí nedostala nikdy nad 10 % HDP (!) a podíl výdajů na důchody se drží relativně dosti stabilně kolem 9 % HDP. Tato záležitost se ovšem ve veřejném prostoru neprosazuje, protože otevírá nepříjemné téma pro provládní pomocníky – ukazuje totiž velkou stabilitu a robustnost českého důchodového systému.

To znamená potom nižší podíl mezd (náhrady zaměstnancům) na HDP, zato vyšší podíl zisků, nemluvě o těch, které odplují do zahraničí. Toto téma je jeden z hlavních strukturálních defektů a jako takové se prolíná vším v ekonomice ČR – nutně i důchodovým systémem (včetně, viz dále, strukturální deformace u mezd, které jsou hluboce v rozporu s výkonností ekonomiky).

Graf 2: Podíl výdajů na důchody na HDP

K dokreslení salda důchodového účtu, který ovšem – a to je velmi důležité, jak opakovaně zdůrazňoval ekonom Jaroslav Ungerman – není oddělen od státního rozpočtu a není samostatně spravován. Povšimněme si, že v letech 2018 a 2019 byl důchodový účet v plusu! Není náhodou, že se jednalo o roky, kdy mzdová konvergence rychle postupovala, byla vysoká zaměstnanost (a nízká nezaměstnanost) a mzdy rychle rostly – samozřejmě za situace ekonomické konjunktury. Všechny tyto proměnné totiž výrazně ovlivňují hospodaření důchodového účtu.

Graf 3: Důchodový účet

Všechny ty řeči o tom, jak je důchodový systém neudržitelný (a jak je potřeba ho reformovat, aby se udržitelným stal), přičemž tyto reformy mají restriktivní charakter, poškozují občany a mají za cíl pravý opak – snížit důvěru v to, že průběžný systém může fungovat. Čím více se šíří "narativ" – "na důchody nebude" (což by byla pravda jen ve společnosti, která se rozpadla a nedokáže nic generovat, à la Haiti), tím více se zvyšuje perverzní motivace obcházet průběžný systém, notabene, když vláda skrytě či zjevně podporuje švarcsystém a vytváří masivní benefikace OSVČ vůči zaměstnancům (tj. preference nestandardu vůči standardu, na kterém důchodový systém stojí). K tomu dále dodejme, že důchodový systém, spolu se zdravotnictvím, disponuje obrovskými zdroji – a právě proto se kolem něj budou jak supi točit finanční skupiny a nenápadně tlačit na "privatizaci", zavedení "nadstandardů", přilepšení a podobně, protože částky jsou příliš lákavé. Zvykněme si na to, že naše ochota bránit veřejné statky bude znovu a znovu podrobována zkoušce – a buďme k tomuto boji minimálně odbornými argumenty připraveni.

K tomu:

Ke vhodně voleným grafům a k nim připojeným údajům není co dodat: Vláda prostě (a sprostě) lže.

Proč? O jednom z důvodů I. Švihlíková hovoří: Jedná se o snahu zavedením "nadstandardů" v tichosti průběžný systém rozkrást. Patrně však je zde i snaha zabránit pozitivním změnám ve struktuře ekonomiky (směrem k ekonomice založené na produktivních službách), které by mohly být odstartovány právě na bázi dobře provedené reformy motivující k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění. Motivující nejen klienty systému, ale i poskytovatele produktivních služeb, které mohou k prodloužení doby produktivního uplatnění efektivně přispět, motivující rovněž firmy, které svou firemní kulturou také mohou sehrát významnou roli v této oblasti. (Takže možná, že je zde i tento motiv: "To by tak bylo, aby si v prťavém česku lidé vyskakovali, jak se jim začalo dařit řešení jedné ze zásadních otázek civilizačního vývoje, to by tak hrálo...")

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Trochu si odpočineme od Athén (ještě se k nim vrátíme) a podíváme se na to, jak u nás probíhá zima.

Z krátké procházky na Žofín. Pracovní procházky. Doháním resty. Tady vypadá areál Hradčan dost zasněžený,

Tady už je to skromnější.

K velkému překvapení zde kvete zlatý déšť. Ovšem spíše taková zimní provokace.

Tam, kam dosáhnout sluneční paprsky sněhu moc není. Ale i tak velká krása.