Vize, jakou potřebujeme/1132

Vize, jakou potřebujeme/1132

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/65

Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize, konkrétněji toho nejdůležitějšího.

86. článek: Česká konzervativní levice, KSČM doma i v Evropě,22.10.2024, Jiří Málek

Celé zde: https://casopisargument.cz/59926

Obsáhlý článek Jiřího Málka, ze kterého přináším jen závěrečnou část, kvalifikovaně rozebírá pozici české levice, zejména KSČM, v eurounijním kontextu. Je příznačné, že se věnuje zejména tzv. "konzervativní levice" (tj. té části levice, která se po ideovém vyprázdnění nenechala zmanipulovat a nepřestala být levicí). Závěrečná část Málkova článku, kterou zahrnuji do seriálu k pěstování vize, je nejen shrnutím, ale je zajímavá z několika důvodů. Zmíním je v komentáři.

Česká konzervativní levice, KSČM doma i v Evropě

Jiří Málek

KSČM je stále považována významnou částí levice v Evropě za důležitou politickou levicovou strukturou se stoletou historií, která vždy byla zakotvena v Evropě, v levicové evropské tradici.

Že v uplynulých třiceti letech z mnoha i objektivních (a také subjektivních) důvodů, KSČM na tuto tradici i očekávanou rolí KSČM poněkud rezignovala, pak by v současném procesu revitalizace a hledání širší politické orientace KSČM by evropský rozměr měl mít větší váhu. Proč?

1. KSČM byla vždy považována za stranu s "evropskou dimenzí" a která je schopna i vzhledem ke své historii hrát aktivní a aktivnější roli v evropských levicových strukturách.

2. Vzhledem k fragmentaci levice v Evropě není mnoho reálných možností jak aktivně a efektivně působit v evropských levicových strukturách. Na to, aby KSČM mohla být samostatně tou silou, která by formovala novou evropskou strukturu, nejsou podmínky. Proto, chce-li KSČM být viditelnou součástí levice v Evropě, pak je potřeba se zapojit do již existujících struktur.

3. Existující skupina komunistických a dělnických stran v Evropě není v tomto období sto hrát relevantní roli v levici v rámci EU. Důvodem je absence jakékoliv fungující politické struktury, nedostatek zdrojů i, až na výjimky, malá politická síla i v národních společnostech. Ty subjekty, které i na národní úrovni jsou považovány za důležitou součást politiky, jsou ve velké většině již integrovány do evropských struktur, především SEL.

4. V české radikální (radikálnější) levici nejsou nyní jiné politické subjekty, které by roli představitele české levice mohly sehrát.

5. Česká SOCDEM je dobře ukotvena v socialistických evropských strukturách, ve Straně evropských socialistů a Masarykova demokratická akademie je členem FEPS (Nadace pro evropské progresivní studie, afilovaná k socialistické straně). To není negativní faktor pro českou radikální levici. Naopak to umožňuje širší spolupráci jako třeba v Evropském fóru, kdy se na něm podílí SEL, Transform, FEPS i evropská nadace afilovaná k frakci Zelených.

6. Pokud by KSČM se rozhodla hrát výraznější a viditelnější evropskou roli, pak se zdá, že jediná cesta vede přes SEL a posílení jejího postavení v této evropské straně cestou plného členství a zároveň požadování i potřebného vlivu na rozhodovací procesy v této straně (vč. vlivu na využívání finančních prostředků). Pokud KSČM má kritické výhrady k realitě EU, pak je možno je uplatnit prakticky jedině přes aktivní působení právě ve strukturách EU. A to i přes "nepřízeň, kterou vůči KSČM projevuje například vedení frakce The Left. To potvrzují i dlouhodobé zkušenosti z působení různých politických sil, které měly záměry reformovat či eliminovat různé aspekty EU.

7. Naopak, pokud by KSČM chtěla setrvat ve své "Splendid isolation" (vznešené izolaci), z dlouhodobého hlediska by se váha marxistické české tradice postupně snižovala a tím by také snižovala možnost ovlivňovat levicové evropské procesy ze strany KSČM. Vytvářelo by to sice prostor pro další české levicové subjekty, které by tohoto uvolněného prostoru mohly využít, ale zatím se nejeví žádný z nich, který by tuto roli v kratším časovém horizontu mohl sehrát.

K tomu:

Ze strany J. Málka nepochybně vše dobře míněno, zejména z hlediska budoucnosti KSČM, potažmo celé evropské levice, potažmo celé EU. Přesto mám k jeho výkladu dané problematiku jednu zásadní výhradu. Vraťte se o kousek nahoru a znovu si přečtěte 3. bod. Záměrně jsem je očísloval, v původním textu jsou uvedeny odrážkami. Už vám to došlo? Jak J. Málek zdůvodňuje, že "existující skupina komunistických a dělnických stran v Evropě není v tomto období sto hrát relevantní roli v levici v rámci EU"? Podle něj je příčinou "absence jakékoliv fungující politické struktury, nedostatek zdrojů, ... malá politická síla i v národních společnostech". Ale co je příčinou absence fungující politické struktury, malé politické síly v národních státech a koneckonců i nedostatku zdrojů?! No přece IDEOVÁ VYPRÁZDNĚNOST LEVICE. Levice prostě ztratila kontakt s rozvojem takové teorie, která by byla schopna odpovědět na klíčové otázky dneška. Jak to, že i tak zkušený a vzdělaný borec, jakým je J. Málek, tuto naprosto zásadní skutečnost přehlédl?!

V posledním odstavci budu ještě konkrétnější: KSČM, potažmo celé hnutí Stačilo může být úspěšné (nezklamat očekávání, dotáhnout svoji misi...) jen a jen tehdy, když přijde s alternativou komplexních reforem v klíčových oblastech, které budou dotaženy na úroveň návrhu fungujících mechanismů (a ne mít dosavadní podobu nerealizovatelných deklarací). V tom jí "zvenku" nikdo nebrání, problém tedy bude asi někde jinde...

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Období relativního klidu mezi  Vánocemi a Novým rokem jsem strávil v Athénách. Město obklopené horami. Příroda je zde poznamenána trochu větším chladem než v jiných částech šířeji pojatého Středomoří. Patrně je to dáno tím, že studený vzduch sestupuje z hor, které v bezprostředním okolí dosahují od 1.000 až do 1.400 metrů nad mořem. Kromě památek jsem se zaměřil i na poznávání zdejší přírody, která sazahuje až do centra města.

Jeden z přístavů, kde by děti z Pyrea, viz slavné retro

https://www.youtube.com/watch?v=JLo72XXBr0Q

mohly chodit na břehu moře, ale moc tomu nevěřím. Dvaceticentimetrové šutry.  Ale i tak nádhera.

 Šutry, nádherně zbarvené moře, pobřežní útesy, za nimi ostrov Salamina a za ostrovem Peloponés.

 Tady je pohled na druhou stranu. Krásně je vidět pásmo hor asi 25 km, které jsem z velké části prochodil. Táhne se až k poloostrovu vpravo, kam se také dostanu.

 Takto vypadá místní přístav.