Vize, jakou potřebujeme/1130

Vize, jakou potřebujeme/1130

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/64

Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize, konkrétněji toho nejdůležitějšího.

85. článek: Je český sociální systém neudržitelný?,2.10.2024, Jan Mertl

Celé zde: https://casopisargument.cz/59653

Příspěvek Jana Mertla otevírá problematiku, které takto systematicky nebyla do té doby věnována na stránkách časopisu !Argument dostatečná pozornost. Podstata jeho sdělení je srozumitelně vyjádřena hned v první části jeho pojednání.

Je český sociální systém neudržitelný? – 2. část.

Jan Mertl

Jaké kroky volit?

Z hlediska udržitelnosti sociálních systémů je pak zřejmé, že systémy sociálního pojištění jsou při adekvátním nastavení příjmů udržitelné v principu prakticky vždy – příslušné dávky se počítají ze zaplaceného pojistného (a případný dopad sociálněpolitických modifikací tohoto principu lze ve vazbě na potřebné procento pojistného kalkulovat). Výjimkou může být demografický vývoj u sociálního důchodového pojištění, který je v současné době často zmiňován a skutečně je očekávána v tomto směru nepříznivá prognóza s maximem mezi roky 2040–2060. To však není konstrukční vadou sociálního důchodového pojištění, ale důsledkem souběhu dvou demografických jevů: vysoké porodnosti v 70. letech 20. století a nízké porodnosti v letech devadesátých. Možnosti řešení tohoto vývoje v rámci sociálního pojištění jsou již v literatuře popsány, lze konstatovat, že případné zvyšování důchodového věku pro všechny by mělo být prováděno maximálně dle letošního návrhu České demografické společnosti a až jako poslední možnost po vyčerpání ostatních možností, včetně rozdělení prvního pilíře důchodového systému na základní důchod financovaný ze všeobecných daní a pojistný důchod financovaný ze sociálního pojistného, adekvátního zapojení OSVČ, tlaku na zvyšování mezd a produktivity práce, atd. V letech s fiskálně nejhorší nerovnováhou (kolem roku 2045–2050) pak vyrovnat zbylý schodek důchodového systému ze všeobecných daní, resp. na úkor veřejného dluhu, pokud nechceme v těchto letech zvyšovat pojistné nebo snížit náhradový poměr.

Z hlediska využití volitelných složek sociálních systémů, jejich rozvoj je v případě jejich preference veřejnou volbou možný, stejně jako dílčí využití neoliberálních principů ve smyslu poskytování veřejnou volbou chtěných sociálních efektů soukromými subjekty. Může tedy docházet k posunu některých funkcí na soukromé subjekty spojenému s regulací trhu. To primárně odpovídá neoliberálnímu typu welfare state (zejména pokud je účast v takových systémech povinná), nicméně v podobě volitelných pilířů jednotlivých odvětví sociální politiky se může vyskytnout i mimo něj. Udržitelnost v tomto případě vychází ze zabezpečení dané situace pomocí produktů dostupných na trhu, v případě, že charakter a obsah těchto produktů není vyhovující z hlediska cílů sociální politiky, musí docházet k jejich regulaci, která jejich charakter a obsah vhodně přizpůsobí. Je však nutno upozornit, že rozsah a charakter této regulace bývá značně kontroverzní a pro koncepci sociální politiky v dané oblasti je velmi náročné zvolit optimální variantu, zejména pokud příslušné produkty nabízejí obchodní společnosti podnikající za účelem dosažení zisku. Ta velmi záleží na fungování příslušného trhu, jeho ekonomických vlastnostech vyplývajících jak z klasické ekonomické analýzy, tak pro sociální sféru velmi podstatných poznatků behaviorální ekonomie. Související analýzy pak nevystačí jen se zvažováním "žádoucí míry solidarity", ale musí pracovat s nabídkou a poptávkou po příslušných produktech a reálně zohlednit jejich ekonomické charakteristiky včetně mezinárodních zkušeností s implementací produktů srovnatelného typu. Rovněž musí být takový systém odolný proti lobbyingu. Příkladem je situace v českém penzijním připojištění, případně do budoucna i zdravotním připojištění (pokud by bylo v širším rozsahu využito).

Z hlediska udržitelnosti sociálních systémů má samozřejmě smysl i jejich aplikační efektivnost, jaké efekty za vložené peníze jsou následně dostupné. I v tomto směru máme značné rezervy, zejména tam, kde se jedná o věcné efekty a služby; efektivnost fungování dávkových systémů ve smyslu výplaty důchodů či nemocenské je v Česku poměrně vysoká a u nepojistných dávek chybí hlavně sociální práce s jejich příjemci. Průzkum této efektivnosti je však nutně specifický pro jednotlivé politiky, tj. např. vzdělávací, bytovou, rodinnou, a tudíž opět přesahuje rámec tohoto článku. Nicméně je zřejmé, že i zde se vyskytují dlouhodobě neřešené prvky, jako je třeba vysoký podíl žáků utíkajících ze základních škol na víceletá gymnázia, chabá úroveň podpory rodin s dětmi, nebo dávky na bydlení stimulující tržní poptávku chudších osob a tím dále zvyšující zisky majitelů domů. Jejich vyřešení však předpokládá konsensuální snahu o pozitivní věcné efekty, což česká veřejná volba v řadě případů není ochotna předvést.

K tomu:

Řada postřehů je zde přínosná. Přesto se domnívám, že v této části je přehlížena zdrojová role sociálního systému, která je velmi dobře vystižené v závěrečné poznámce (viz předcházející pokračování). Nejen vzdělávací a z velké části i zdravotní systém působí zdrojově, ale i:

- Penzijní systém by měl motivovat klienty tohoto systému k dobrovolnému prodloužení doby jejich produktivního uplatnění dle jejich individuálních možností.

- Sociální práce by měla v maximální míře eliminovat důsledky znevýhodnění a vyloučení.

Zde jsou obrovské nevyužívané zdroje ekonomického růstu, které lze do ekonomiky zapojit prostřednictvím vhodně navržených mechanismů.

Mj. zrovna v tyto dny se zabývám teorií návrhu a uplatnění mechanismů (připravuji článek), která je jednou z nejvíce angažovaných oblastí teorie her. Jako závěr určitých úvah jsem si poznamenal:

Teorie není dostatečně mocná, aby bezprostředně ovlivnila chování autority (má se na mysli toho, kdo o uplatnění navržených mechanismů rozhoduje a kdo stráží pravidla), ale je dostatečně mocná, aby:

- Ukázala, jak by se autorita mohla chovat, aby přispěla ke zvýšení efektivnosti systému.

- Vyhodnotila, jak se z tohoto hlediska příslušná autorita chová.

Odlišnost je tak obrovská a zásadní, že ji lze doložitelně a srozumitelně sdělit.

Hlavně: Důraz na sociální stránku společenského vývoje není na úkor ekonomické efektivnosti.

(Pokračování dalším příspěvkem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Období relativního klidu mezi  Vánocemi a Novým rokem jsem strávil v Athénách. Město obklopené horami. Příroda je zde poznamenána trochu větším chladem než v jiných částech šířeji pojatého Středomoří. Patrně je to dáno tím, že studený vzduch sestupuje z hor, které v bezprostředním okolí dosahují od 1.000 až do 1.400 metrů nad mořem. Kromě památek jsem se zaměřil i na poznávání zdejší přírody, která sazahuje až do centra města.

Kostel Nejsvětější Trojice v Pyreu. Kousek od konečné metra i od moře. 

Nádherná výzdoba.

Tak si užijte.

I tento pohled za to stojí.