Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

radimvalencik: Velmi vítám tento příspěvek, protože mi umožňuje zvýraznit některé zásadní momenty současných problémů teorie mechanismů. Učiním tak v několika bodech:
1. Asi je absurdní předpokládat, že lze najít čestné strážce pro ochranu nečestných účelů. První úkol, který by si teorie mechanismů měla vzít za své, je ochrana společnosti před těmi, kteří prosazují nečestné (nečestné z hlediska lidského, neefektivní z užšího hlediska ekonomického) cíle. Osobně se nedomnívám, že zavírání více manželek pod zámkem je „čestný a efektivní cíl“. Co pak čekat od strážců a jejich strážců? – Podobně je to i s penzijním systémem – pokud je zmršený (navržen nečestně a neefektivně), lze těžko najít strážce, kteří by bděli na jeho čestném a efektivním fungování. V dalších pokračováních ukážu konkrétně.
2. Nemyslím, že by natočení filmu o Kájínkovi a případné sympatie části veřejnosti k němu byly nejvhodnějším příkladem degenerace jakéhokoli národního systému. Podle mě mnohořádově horší příklad jsou osoby typu v. Leyen a spol. (u nás Fiala, Rakušan a spol.), které dokazují, že za určitých podmínek platí to, co by si dobrá teorie mechanismů měla dát na svou bojovou zástavu: „Ryba smrdí od hlavy“. Jsou vůbec v současných vládnoucích reprezentacích EU a jednotlivých zemích „Západu“ jiné osobnosti? Jak k takové situaci mohlo dojít? To chce stávající teorie mechanismů stále jen hledat v očekávání, že „někde na konečném konci řetězce strážců mohou existovat strážci (individuální nebo kolektivní), kteří sympatizují s pravidly (formou hry)“? Nebylo by lepší vyzbrojit se nástroji analýzy struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (teorie, které staví na logických základech tragédie společného a má poměrně rozpracovaný teoretický aparát)?
3. Společenský (ekonomický) systém lze ochránit před nečestností a neefektivností, tj. lze navrhnout a prosadit systém, který je samonosný, ve kterém v jeho legální hře dominují legální strategie (ve smyslu Nashovy rovnováhy, tj. že je výhodné se jich držet) nad nelegálními strategiemi v reálné hře (která kromě legálních strategií obsahuje všechny proveditelné strategie, z nichž některé ten, kdo systém mechanismů navrhuje a prosazuje, ani nemusí znát). Ale jen za těchto podmínek:
- Musí existovat rovina hry, ve které jsou mechanismy navrženy tak, aby se v konkurenčním prostředím prosazovaly ty ekonomické subjekty (firmy apod.), které jsou ekonomicky efektivní a jejichž ekonomická efektivnost je založena na komplementaritě využívání investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a rozvojem schopností.
- Tyto subjekty musí mít reálný vliv na to, aby ve sféře institucionální nadstavby nedocházelo ke zneužívání pravomoci, ale hlavně na to, aby institucionální nadstavba byla odolná vůči redistribučnímu tlaku z pozice „nadřazené autority“, která plní roli parazitního protektora. (O tom, jak se současná teorie mechanismů vzdálila realitě svědčí to, že hledá „spravedlnost“, „ochranu pravidel“ apod. tam, kde kulminuje proces porušování pravidel a kde je hlavní zdroj porušování pravidel – ten, kdo to nevidí, musí být hodně slepý.)
- Tj. návrh mechanismů a procesu jejich implementace musí uvažovat tři vrstvy – firmy a jim podobné subjekty (např. vzdělávací či zdravotní zařízení); národní institucionální rámec („strážce“ na této úrovni); „strážce strážců“ nad národní úrovni, před kterou je ovšem nutné konkurenci na národní úrovní chránit (s využitím ekonomické síly, kterou základní úroveň orientovaná na komplementaritu využívání investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a rozvojem schopností poskytuje).
Mj. tento model popisuji i v tomto příspěvku, např. „Každý prvek systému (země či region, podnikatelská struktura) si vytváří svůj systém strážců; pokud tito strážci v určitém prvku daného systému selžou (ti na nejvyšší úrovni nedokážou uhlídat sami sebe, nedokážou zabránit zneužití toho, že mají nejvyšší postavení), musí fungovat (konkurenční) mechanismy, které takový selhávající prvek systému srazí do podřízeného postavení (vyřadí z konkurence neselhávajících prvků).“ (Někdy stačí jen pečlivě číst místo fabulování.)
4. Konkrétní podobu návrhu mechanismů i způsobu jejich implementace (v zrcadle absurdit toho, co provádí pod tlakem zahraničních protektorů tato vláda) ukážu na příkladu toho, jak řešit problematiku systému penzijního pojištění v naší zemi.