Jak je ptákům v zimě na Jihu? II
Jak jsem napsal již v přecházejícím článku, trávím letošní vánoční období ve francouzském Cannes:
https://radimvalencik.pise.cz/188768-jak-je-ptakum-v-zime-na-jihu.html
Kousek od Cannes směrem k Marseille, asi 10 km, je městečko Théoule sur Mer. Zde začíná neuvěřitelně krásný přírodní park l´Estérel. Mohutné skály vystupují přímo z moře do typických středomořských lesů. Lesy a hory se táhnout desítky kilometrů a jsou ve vnitrozemí (netradičně pro tuto oblast) téměř bez osídlení.
Vše je zde voňavé. Moře i každý lísteček ze stromu či keře, který člověk rozmáčkne v ruce. Eukalypty, rozmarýny, pinie, levandule a mnoho další, které ani neumím pojmenovat. Dnes na mě nejvíce zapůsobila "rozkvetlá borovice". Tedy něco mezi keřem a stromem, listy spíše jako jehličky borovice. Trochu tmavší a řidší, zato velmi pichlavé. K tomu nádherné drobné růžové kvítky. I plody byly něco mezi šiškou a tím, co mají "normální" květiny. Takový přechod od nahosemenných ke krytosemenným rostlinám, pokud si ještě pamatuji, co nás profesorka Novotná učila na gymnáziu v biologii. Celkem jsem již napočítal více než stovku druhů rozkvetlých rostlin.
Výhledy z horských vrchů jsou nádherné. Je vidět celá obrovská zátoka u Cannes včetně dvou ostrovů a v dálce i Antibes. Současně se z jarně působící přírody otvírá pohled na zasněžené vrcholky a štíty kdesi v dálce.
V turistické agentuře mají stále otevřeno a hezkou mapku dostanete zdarma i se srdečným přáním a nehranným úsměvem. Ať se vám u nás líbí. A všem vyprávějte, co jste viděli. Značení turistických cest se ovšem s naším nedá srovnat. Zejména ve chvíli, kdy to, co jste s námahou vystoupali, zase ztratíte, protože na neoznačené křižovatce jste se nevydali tou správnou cestou, zavzpomínáte s dojetím na žlutou, červenou, zelenou a modrou mezi dvěma bílými pruhy. Ta vám u nás zabloudit neumožní a každou chvíli vám velká šipka ukáže, kolik kilometrů ještě zbývá. Tady na tento civilizační pokrok ještě čekají.
Po cestě autem jsme se stavili v supermarketu. Prodavači mají na hlavně čepičku Santa Klause. Vousy zaměstnavatel nepředpisuje. Jsou milí. Koupit si můžete skoro všechno. Třeba i pravé žluťoučké lišky, tedy houby. Čerstvé, ale z Tunisu, jak vás informuje nápis u nich. Za pouhých 40 euro kilogram. Levné tu není nic. Vše 2-3x dražší než u nás, takže na tom zase tak špatně "po přepočtu" nejsme.
A žebrá se tu. Všude. Na křižovatce, kde čekáte na zelenou, vám zaťuká Nový Francouz s čepičkou Santa Klause na okýnko. U supermarketu. Na parkovišti, kde zastavíte, se kolem vás seběhnou kočky a mňoukáním se dožadují svých práv. Dokonce i obrovští racci s ošklivě červenou skvrnou na konci zobáku a červeno žlutýma očima (nikdy jsem takové neviděl) vám sednou na kapotu a chtějí, abyste se s nimi podělili. Jsou zde ovšem i jiní Noví Francouzi. Jejich předci zjevně pocházejí z Alžíru. Svižně běhají kolem moře ve slušivém sportovním oděvu a je z nich cítit sebevědomí i úspěšnost.