Vize, jakou potřebujeme/1120

Vize, jakou potřebujeme/1120

Jak se vyzbrojit teorií (mechanismů)/1

Následující série je věnována otázce, co a jak lze využít ze současného teoretického bádání pro tvorbu perspektivní, realistické a přitažlivé vize. Konkrétně teorii návrhu (designu) a uplatnění (implementace) mechanismů.

Ideová převaha, kterou se musí vyzbrojit hnutí odporu a nápravy, nemůže ignorovat to, s čím přichází současná věda o společnosti. Alespoň to nejlepší musí brát v úvahu a naučit se využívat. Z řady důvodů. Mj. i proto, že v procesu nápravy bude nutné průběžně řešit velké množství konkrétních problémů a k tomu budou důležití kvalitně připravení odborníci. Kde je vzít? Spolupráce s těmi, kteří se zabývají přípravou odborníků, má tudíž velký význam již v době odporu vůči devastaci společnosti. Podrobněji se k otázce významu, možnostem a formám spolupráce s oblastí vědy a s akademickou půdou jako jejím nositelem ještě vrátíme.

Předmětem našeho zájmu je teorie mechanismů. Protože toto stručné vyjádření může být pro někoho trochu zavádějící, uvedeme rozšířenou podobu: teorie návrhu (designu) uplatnění (implementace) mechanismů jako součásti teorie her, která je bytostně spjata s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii (právě za položení základů a rozpracování této teorie) Leo Hurwiczem (1917-2009). Uvádíme tuto rozšířenou charakteristiku zejména vzhledem k tomu, že tato oblast teorie je v našich (českých) podmínkách poměrně málo známá, přitom patří mezi ty partie teorie her (a obecněji i částečně matematickými prostředky vyjádřitelnými teoretickými východisky), které se nejvíce vztahují ke společenskému dění a patrně má velmi významný badatelský potenciál k odpovědi na řadu důležitých otázek týkajících se současného dění.

Včetně těch otázek, od kterých očekáváme praktická doporučení vztahující se k tomu, o co jde a co dělat.

Z hlediska odpovědi na otázku, čím může tato teorie přispět k pochopení doby, považuji za nejvhodnější uvedení několika velmi výstižných charakteristik této teorie prezentovaných v kontextech se současným společenským vývojem z pera Waltra Trockela (jednoho ze žáků a pokračovatelů v díle L. Hurwicze). Nejdříve Trockelův výrok vztahující se k širšímu společenskému kontextu role teorie mechanismů (tuto a další pasáže W. Trockela pro lepší orientaci odlišuji barvou):

"Když pozoruji svět, kde jsou všude války a uprchlíci, kde přibývá autokratů a enormně narůstá ideologický "-ismus" a tlak na demokratické struktury, kde narůstá znečištění, rasismus, násilí, sobectví, chamtivost a pohrdání vědou a fakty, kde se velké společnosti chovají neeticky nebo často dokonce nezákonně a vyvíjejí podvodné high-tech technologie, cítím, že jediným východiskem k humánnější společnosti může být inteligentní sociální design a účinné prosazování vhodných institucí jako nepostradatelných nástrojů pro téměř všechny aspekty organizace udržitelných kooperativních a spravedlivých struktur na naší planetě. - Právě toto přesvědčení mě vede k tomu, abych pozornost čtenářů zaměřil zejména na pozdní práce Lea Hurwicze, které se soustředily na institucionální modelování".(Trockel 2022)

Všimněme si, že oblast teorie her, kterou se zabýváme, míří svými ambicemi (alespoň z pohledu W. Trockela) k nejzávažnějším a nejožehavějším otázkám dneška. To je velmi důležitý a sympatický moment. Většina teoretických přístupů využívajících teorii her a její matematický aparát se totiž snaží pro své matematizované modely najít nějakou užitečnou aplikaci, v důsledku čehož zpravidla jen "příštipkaří". Zde se postupuje opačně: Snažíme se identifikovat nejzávažnější společenské problémy a jako oporu při jejich řešení vyvíjet vhodnou teorii. To je mnohem náročnější a vystavuje to teorii nemilosrdnému kritériu vypovídací schopnosti ve vztahu k realitě. Pro teorii mechanismů (L. Hurwicze, W. Trockela a některé další teoretiky působící v této oblasti) příznačné. Určitou ne nepodstatnou roli v tom sehrálo i to, že vznik teorie mechanismů svými kořeny sahá až do slavné diskuse Ludwig Mises a Oskar Lange ve 30. létech (do které se pak zapojili další ekonomové, včetně L. Hurwicze).

///Nejlépe zpracovaný průběh této diskuse jsem našel zde: Drago Fišer, Oldřich Kýn, MNOHALETÁ MEZINÁRODNĺ DISKUSE O SOCIALISMU A TRHU. Politická ekonomie, No. 7-8, 1967. Online at https://mpra.ub.uni-muenchen.de/26/MPRA Paper No. 26, posted 26 Sep 2006 UTC///

Další pasáž z pera W. Trockela se vztahuje k vymezení teorie mechanismů ve vztahu k Nashovu pojetí jedné z významných otázek teorie her. Právě v tomto kontextu je poměrně srozumitelné, o co v teorii mechanismů jde:

"Nashův program se zabývá zdůvodněním určitého vektoru výplat současně pomocí konceptu řešení kooperativních her a rovnováhy nějaké nekooperativní hry. Jedinými aktéry, kteří hrají roli, jsou hráči obou typů her. - V teorii mechanismu je situace zásadně odlišná. Plánovač nebo designér přemýšlí o problému, jak přimět libovolnou populaci agentů ve společnosti, aby společně realizovali sociální stav, který je vzhledem k preferencím agentů považován za společensky žádoucí. Při nedostatku informací o preferencích agentů a dostatečné donucovací moci je jeho cílem navrhnout pravidla strategické interakce, tj. formu hry, takovým způsobem, aby jakákoli možná populace agentů přijetím rovnovážného chování hry, které je indukováno formou hry spolu s funkcemi užitku agentů na sociálních stavech, realizovala stav, který je pro danou společnost žádoucí."(Trockel 2001)

K tomu několik vysvětlivek:

1. Pod "rovnováhou" se zde má na mysli Nashova rovnováha, tj. stav, kdy se nikomu jednostranně nevyplatí změnit strategii (svou volbu, své chování), pokud všichni ostatní svoji původní strategii zachovají. Jedná se o jeden ze základních pojmů teorie her.

2. To, co říká W. Trockel, lze pro ty, kteří se profesně nezabývají touto oblastí teorie, srozumitelněji formulovat takto:

- Máme teoretika, který se zabývá zlepšením sociálního stavu v určité oblasti.

- Ten má za určitých podmínek možnost získat i dostatečnou oporu k praktické realizaci svých doporučení.

- Výsledkem jeho návrhu není rozdělení výplat v té či oné situaci (tj. "vektor výplat"), ale "pravidla strategické interakce", tj. pravidla, podle kterých by se ti, kteří se v daném systému nacházejí, měli chovat.

- Rozdělení výplat (vektor výplat) je výsledkem chování dodržujícího navržená pravidla.

- Navržené řešení (v podobě pravidel strategické interakce) musí respektovat preference všech, kteří se v daném systému nacházejí (tj. hráčů, pokud se na danou problematiku díváme prizmatem teorie her), a to, že konkrétní rozhodnutí, které budou tito hráči přijímat, bude v souladu s Nashovou rovnováhou (tj. stavy, v nichž se nikomu jednostranně nevyplatí změnit své rozhodnutí).

3. K některým použitým pojmům:

- "Funkce užitku agentů" odpovídají preferencím hráčů.

- "Stav, který je pro danou společnost žádoucí" je Nashova rovnováha odpovídající preferencím hráčů.

4. Stručně řečeno: Teorie mechanismů jde dál než výchozí teorie her v tom smyslu, že teorie her se (původně) zabývá rozdělením výplat, teorie mechanismů se (návazně) zabývá návrhem (designem) a problematikou prosazení (implementace) mechanismů, které vedou k tomu, co bychom mohli (z intuitivního hlediska) nazvat obecně žádoucím a přijatelným rozdělením výplat (žádoucím společenským stavem).

(Podrobněji v dalších pokračováních)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Období relativního klidu mezi  Vánocemi a Novým rokem jsem strávil v Athénách. Město obklopené horami. Příroda je zde poznamenána trochu větším chladem než v jiných částech šířeji pojatého Středomoří. Patrně je to dáno tím, že studený vzduch sestupuje z hor, které v bezprostředním okolí dosahují od 1.000 až do 1.400 metrů nad mořem. Kromě památek jsem se zaměřil i na poznávání zdejší přírody, která sazahuje až do centra města.

Centrum města je více vlevo. Tato část se zdá trochu jednotvárná, ale i v ní je spousta zajímavých míst

Hora vpravo dosahuje přes 1000 metrů nad mořem. Nahoře je turistická chata. Výlet tam jsem nestihl. Procházel jsem kopce z nichž je toto foto. Táhnou se téměř 25 km až k moři, kam se ještě dostanu. Pěšky přes vrcholy by to bylo 37,5 km s dost velkými převýšeními.

Pohled směrem do centra Athén. Akropoli není vidět, je kousek vpravo od kopce vpravo.

Jeden z místních divoce rostoucích keřů. Z červených bobulí lze vyrobit docela dobrou pálenku.