ondrey: Bohuzel je jasne z z uvedenych 4 bodu neni zcela jasno o co v navrhu mechanismu jde. Odpocatku zde dochazi k mateni pojmu a jakymsi husovskym bludum. Ano bude to pak pokracovanim vetami v hledani pravdy atd. Kdyby cesky mluvici "myslitele" znali, ze pravda je shoda poznani s veci, mnohe cesty na hranice a dalsi selhani by jsi ulehcili. No kdo vi, vi, ze je rozdil mezi Wahrheit a Richtigkeit atd. na co se ve vedeni omezujeme, ale ti co nosi pouze tu jednu pravdu si to z uvedenych duvodu nazirani na vec samo hure uvedomuji.
V drívejsí literature (Bergson [1938], Lange [1942], Lerner [1944], Arrow [1951], Koopmans (1957], Debreu (1959], Arrow a Hahn).[1971]) byla ústrední otázkou, otázka zda urcité mechanismy (zejména konkurencní (trzni) nebo monopolní mechanismus) vytvárely Paretooptimální alokace, a pokud ano, tak pro jaké kategorie ekonomických prostredí. Následne byla tato otázka obrácena: a hledala se trída prostredí, pro která by bylo mozné mechanismus povazovat za daný pro konkretní prostredí, hledají se mechanismy, které budou dobre fungovat pro daná prostředí. Zpocátku, cástečně kvůli povaze debat Hayeka, Misese, Langeho a Lernera týkajících se proveditelnosti socialismu, se na základe techto diskusí, se zacal klast důraz na informacní (na rozdíl od motivacních) aspekty socio-ekonomických mechanismů.
Samozrejme, kazdý kdo se s praci Walter Trockla seznamil vi, ze nebyl zadnym pokracovatelem, ci zakem Leonida Hurwicze. On se se svým výzkumem pohybuje na hrane mezi teorii her a návrhem mechanismu. Myslenka podpory kooperativních resení pomocí rovnováh nekooperativních her, která charakterizuje Nashův program, se formálne i svým zámerem lisí od implementace pravidel sociální volby do rovnováh navrhu mechanismu. Rozsáhlé diskuse k tomuto bodu viz Serrano (1997), Dagan a Serrano (1998), Bergin a Duggan (1999) a vse shrnuto v Trockel (1999a). Tomu, co do teorie pouze fusuje a poctive nestuduje samozrejme jako jinym soudruhum unika a je nutno na to upozornit, aby autori techto bludu upozadili sva ega a zacali opravdu poradne pracovat. V literature se bohuzel oba programy nebo agendy casto zamenují a termín "implementace" se pouzívá i v cistě herne-teoretickém kontextu. Nekteré výsledky podpory jsou ve skutecnosti dokonce výsledky implementace, nebot jsou odvozeny v modelech s daným výsledkovým prostorem. To je zejména vzdy prípad, kdy je podporena dokonalou rovnováhou podhry známo R.Seltenova subgame perfect equilibrium. Odstranením pouhých výplatních vektorů ze hry casto zůstává herní strom, který je v rámci extenzivní formy herní formou (nebo mechanismem). To znamená, ze hra v extenzivní forme se prirozeným způsobem hodí k triviální faktorizaci výplatních funkcí na funkce uzitku v prostoru výsledků (= prostoru strategií) slozené s mapy identity v tomto prostoru.A na tom cela uvaha Waltera Trockla stoji. Tak tedy pro upresneni.