Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: K tomu me napadá nekolik poznamek, jelikoz si nejsem jist, zdali je autor odborne v obraze:
1 Otevrenost kdysi britské nyní jeste nemeckeho, ceskeho, ale i slovensko hospodarstvi, kdy je prirozene predpokládat, ze se jedná o modely otevrené ekonomiky vztazene na dolar/euro. Naproti tomu americká ekonomika s dolarem je modelová, ktera byla prinejmensím donedávna relativně uzavrená.
2 Institucionální rozdíly: po vetšinu devatenáctého století, kovový standard znamenal, ze bankovky byly smenitelné za zlato. (a/nebo stríbro) podle libosti, at uz interne, nebo externe. Proto se emise celistvosti a smenitelnosti (za kov) závazků bud bankovních ústavu, centrálních nebo soukromých bank byly v podstate nezávislé na tom, kdo je pozadoval specie (penize ve forme minci) nebo slitky a co s nimi hodlal udelat. Zruseni dolaru vola po zmene mnoha tématu z vývoje teorie mezinárodního prizpusobení. Jiné názvy teorii jsou: mezinárodní menová ekonomie, makroekonomie otevrené ekonomiky, teorie menových vztahů, teorie platební bilance (nebo teorie smenných kurzu). Dale zahrnuje nekteré známé specifické soubory otázek, jako je napríklad "problém transferu", a "teorie devalvace". Jsou tací, kterí tvrdí jako autor prispevku, ze neexistuje nic takového jako samostatná teorie platební bilance nebo smenných kurzů. To je pravda ve stejném smyslu, ze neexistuje samostatná teorie prizpůsobení trhu práce, teorie prizpůsobení trhu práce podle investic nebo zdanení. Kdo se ekonomii zabyva vi, vsechny tyto oblasti se (správne) pohlízí jako na soucást systému vseobecné rovnováhy. Vetsina ekonomů nicméne stale dnes povazuje za vhodné pro různé úcely vyclenit cásti tohoto obecného modelu a a podrobneji je zkoumat. Dokud existují různé "zeme" (které lze definovat jako jednotky s vlastními penezi a menovými institucemi jako i CNB) a dokud jsou transakce s rezidenty téze zeme jsou vnímány odlisne od tech, které se týkají rezidentů jiných zemí – tak má smysl se na tuto cást systému vseobecné rovnováhy dívat z blízka. To v zádném případe BRICS nepopírá svoji "vseobecnou rovnováhu". V kazdém prípade se zde zabývám historií myslenek. Nevynalezl jsem mezinárodní menovou ekonomii - pouze ji studuji. Vyjádreno nejobecněji, odstupem od dolaru bychom se museli zabývát analýzou reakcí na poruchy, ktere by odluka od dolaru vytvorila. Soucasny financni system nejde vypnout. Tím mám na mysli, zcela jednoduse receno, následující. Vzhledem k základní platební bilanci (bezný úcet plus autonomní kapitálové toky) - vzhledem k obchodu se zbozím, sluzbami a financními aktivy mezi zemmi - cokoli, co ovlivní kterýkoli z techto toků pri absenci dolaru, narusí rovnost mezi platbami do zahranicí a príjmy od cizinců. Pak se musime autora prispevku ptát:
1 Existuje nejaký automatický mechanismus, který by měl tendenci vyrovnávat nerovnost mezi obema zememi?
Jak odstranit vzniklou nerovnováhu a obnovit rovnovahu? A pokud by to u BRICS existovalo s absence dolaru, jak by funguvalo?
2 Pokud v BRICS bez dolaru, existují vládní politiky, které mohou nebo by mely být aplikovány, aby se nahradily dolarový mechanismus nebo pomoci jineho mechanismu, který nebude selhávát?
Jak automatické nebo politikou vyvolané úpravy zůstatků mezi zeměmi BRICS budou ovlivnovat domácí ekonomiky techto nebo tretích slabsich zemi v BRICS?
4 Závisí odpovědi na výše uvedené otázky na tom, zda jsou směnné kurzy určovány na volném trhu nebo jsou vázány vládami a narízeními zemi BRICS, ci intervencemi jejich centralnich bank? Pokud jsou vázané v BRICS, jaká je vhodná úroven smenných kurzů? Kdy by se mely menit? Jak budou trzne stanovené smenné kurzy se chovat (a jak jejich zmeny ovlivní vnitrní ekonomiky zemi BRICS)?
Nebo zustane jenom u roudnickeho veceradla a prejme si ze bude mir.