Je „mládež špatná a nevzdělaná“? Konkrétní příklad

Začnu citací z nejnovějšího Vidlákova příspěvku (7. prosince):

"Tak nás to dohnalo. Vychovali jsme generaci tupců a ti vlezli do politiky i vedoucích funkcí v byznysu. Bloger D-Fens na to má skvělý výraz. Dopustili jsme zazmrdování. Teď jsou schopni dál tlačit grýndýl, i když je to totální nesmysl, jsou schopni dál tlačit elektromobilitu, jsou schopni dál tlačit válku na Ukrajině. To není prohnanost a teď už to snad ani není korupce, tohle je obyčejná tupost, nevzdělanost a podprůměrnost... Začneme znovu. A začít musíme školstvím. Nemůžeme už nikdy znovu dopustit, aby lidé tak hloupí a podprůměrní dosáhli vysokých postů. Nesmíme už nikdy dopustit žádnou inkluzi a obsazování míst z ideologických důvodů. Nesmíme dopustit, aby hlupáci stáli u kormidla, protože by jinak mohli cítit stres. A především nesmíme dopustit, aby mezi poslanci, úředníky a ministry bylo málo technicky vzdělaných lidí."

Celé viz: https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/dohani-nas

S naprostou většinou každodenně psaných Vidlákových příspěvků souhlasím a většinou jsem i nadšen, jak trefil hřebíček na hlavičku. (Dokonce uvažuji, že na ně bude pravidelně odkazovat ve svém seriálu k pěstování vize.) K tomuto mám dvě připomínky:

1. Mládež (alespoň ta, se kterou jsem v kontaktu v prostředí dvou univerzit) není tak špatná, jak si ti starší myslí. Velká většina je snaživá, mnohdy musí i pracovat, aby ekonomicky ustáli studium, a ani si nedovedou představit, že "bejvaly na kolejích časy", jak o tom zpívá M. Prokop, viz: https://www.youtube.

com/watch?v=q8I6G6v7Q7A (dnes by si to většinou časově nemohli dovolit a také za ubytování platí podstatně víc).

2. "Hlupáci u kormidla" (bohužel to zčásti platí i pro akademickou půdu, odkud by se jinak vzali emeritní rektoři Fiala a Nerudová) nejsou ani tak důsledkem špatného školství, ale působení vlivových sítí současné globální moci, viz: https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.html Dokud to nepochopíme, bude prohrávat i dílčí střety. Školství, které si neidealizuji (bude zde hodně práce), jako takové na tom nenese hlavní vinu a snaží se čelit destrukčním tlakům. A podstatná část studentů je skvělých.

Ale slíbil jsem konkrétní příklad:

Dostal jsem od jedné studentky část pracovní verzi diplomové práce ke konzultaci (nikdy jsem ji osobně neviděl, konzultovali jsme jen písemně, práce je zatím jen v počátečním stavu zrodu. Po technické stránce i z hlediska počtu a kvality zdrojů byla v pořádku, ale zdálo se mně, že je tam málo vlastních myšlenek. Tak jsem jí napsal:

"Vzhledem k tomu, že se jedná o diplomovou práci, chtělo by to občas samostatnou myšlenku, polemiku či doplnění citovaného či převzatého názoru, formulování vlastního a jeho zdůvodnění.

Už dlouho se těším, že někdo přijde s doplněním Maslowovy pyramidy. Ta si o to přímo říká, přitom studenti ji berou jako "slovo Boží". Proč?

Když se zamyslíte, tak třeba na jejím samotném vrcholu chybí to nejdůležitější. Třeba Vás to bude inspirovat."

Pro ty, kteří nevědí, co to Maslowova pyramida je, uvádím její charakteristiku z pracovní verze diplomové práce: "Jednou z nejznámějších teorií motivace je Maslowova teorie hierarchie lidských potřeb, která vymezuje pět základních lidských potřeb a řadí je do hierarchického pořadí, od těch nejnižších po nejvyšší. Na nejnižším stupni se nacházejí fyziologické potřeby, zatímco na vrcholu je potřeba seberealizace. Maslow byl přesvědčen, že je nutné nejprve uspokojit potřeby nižších úrovní, aby se člověk mohl soustředit na potřeby vyšších úrovní. Tato teorie je dnes široce známá. V době svého vzniku však byla odborníky kritizována, a to zejména kvůli tomu, že nezohledňuje schopnost lidí vytvářet si vlastní hierarchii potřeb, která by odpovídala jejich aktuální situaci a prostředí."

Ještě lépe, když si rozkliknete příslušné heslo ve Wikipedii. Je to zde i s kontextem a hlavně obrázky:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Maslowova_pyramida

Odpověď, kterou jsem od studentky dostal, mě velmi mile překvapila (a je to jeden z důvodů, proč píši tento článeček):

"Děkuji za radu. Zamyslela jsem se tedy nad Vaší poznámkou o jejím rozšíření a

napadlo mě, že by na vrcholu pyramidy mohl být stupeň, který bych nazvala třeba

"přesahem" (transcendencí). Tento nový vrchol by představoval potřebu

přesahující individuální cíle - zaměřenou např. na pomoc druhým, ochranu

životního prostředí, nebo přispění k většímu dobru společnosti.

Navíc mě napadlo se zamyslet také nad flexibilitou pořadí potřeb v pyramidě –

např. v krizových situacích mohou lidé zanedbávat základní fyziologické potřeby

a soustředit se na vyšší hodnoty, jako je ochrana ostatních nebo zachování

vlastního smyslu života.

Budu ráda za Váš názor."

Tak co, jaká je naše mladá generace? Je na tom tak špatně? Nebo záleží i na našem přístupu k ní? – Zdůrazňuji, že toto je jen aktuální případ, s podobnými se setkávám velmi často.

Měli bychom více chápat tlaky, kterým je mladá generace vystavena, a současně k ní mít větší empatii (tady je míček na naší straně). Když nepochopíme, jak podle a současně účinně funguje současná perfidní globální moc, budeme "mířit na lišku, ale trefíme Maryšku".