Vize, jakou potřebujeme/1114

3. leden 2025 | 00.01 |

blog ›

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/60

Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize, konkrétněji toho nejdůležitějšího.

84. článek: Levice v množném čísle,19.9.2024, Ladislav Zelinka

Celé zde: https://casopisargument.cz/59465

Příspěvky Ladislava Zelinky považuji za jedny z nejlepších. Především vzhledem k jeho syntetickému myšlení. Kdo je sleduje delší dobu, může si všimnout, jak v každém z nich postoupí o krok dál k pochopení toho, o co jde a co dělat.

Levice v množném čísle – 2. část

Ladislav Zelinka

Historické dělení na pravici a levici (případně střed) vedlo skrze postoje jednotlivých skupin k tzv. systémovým otázkám. Levice vycházela z toho, že dosavadní (nevyhovující) stav je nutno změnit vytvořením jiného společenského systému a dělila se podle toho, zda mělo jít o změny reformního či revolučního charakteru. Pravice byla buď se stávajícím stavem spokojena, nebo připouštěla jeho dílčí nedostatky, jež považovala z odstranitelné v rámci systému sociálními/charitativními prostředky.

Levice nacházela fundamentální oporu v teoriích založených na "pracovní teorii hodnoty"; pravice spoléhala na trh a (podle svého vnitřního členění) na určitou míru jeho regulace či deregulace.

Po otřesech v letech 1989/1990 získala pravice několik výhod. Rozklad leninsko-stalinské verze socialistických modelů okamžitě vyložila jako porážku úplně všech levicových směrů a tato interpretace byla všeobecně přijata (i na levici). Při hledání odpovědi na otázku "Jak dál?" jí pak stačilo se ohlédnout zpátky a říci, že chce obnovit to, co už tu bylo. Tomu se voličsky nedá odolat – je to hra na jistotu (víme, do čeho jdeme), netrápí nás tedy žádné mučivé nejistoty ohledně budoucna a navíc – v minulosti funguje efekt "růžových brýlí". Všichni byli krásní a mladí, kráva byla větší, kytky víc voněly a deset deka salámu – to bylo salámu!

Zato na levici, tam zbyl jen pláč a skřípění zubů. Jedni nevěděli, komu se dřív, více a za co omlouvat a od čeho všeho se distancovat. Jiní zase hledali a nenacházeli nějaký model či alespoň program, jak ten svět udělat lepším. To, že v Číně, Vietnamu atd. nějaká jeden a půl miliarda lidí funguje podle jakéhosi levicového konceptu jim ušlo. A tak jsme holt skočili u těch žab, LGBT a sebevražedné charity v podobě nesmyslných sociálních transferů.

Tato témata (programové drobty ze stolu, kde hoduje pravice) skutečně nemohou být pro levici ani nosná, ani sjednocující. Začněme kupř. oním "ekologismem". Narušování přírodního prostředí přírodou samou je integrální součástí života jako takového (zničení krajiny kobylkami, sopečným výbuchem či povodní atd.) a bylo zde od samého počátku o stovky miliónů let dříve, než se vyvinul náš živočišný druh. Poškozování životního prostředí lidmi – systémové a opakované – je až dílem člověka od konce osmnáctého století přes století devatenácté a dvacáté dodnes. Ano, i dříve se člověk tu a tam "vyznamenal", když zdevastoval mediteránní krajinu pastevectvím koz a ovcí, či když kvůli budování neporazitelné Armády odlesnil Španělsko. Ale to pravé ořechové přinesl až kapitalismus se svými "volnými zdroji".

Tady je velmi důležité zdůraznit, že v důsledku leninské koncepce (jež na rozdíl od klasiků připouštěla revoluci – a tím i budování socialismu – nikoli celosvětově, nýbrž jen v některých zemích) se vesele devastovalo nejen na západě, ale i na východě. Neboť je-li veden nesmiřitelný třídní boj o život, kdo by koukal na nějaké žáby. Ekologismus je tedy reakcí na devastační působení společenského uspořádání vztahů mezi lidmi v určité, časově omezené periodě. Jiné formy uspořádání v minulosti takové účinky neměly a lze předpokládat, že ani ty budoucí je míti nebudou.

Člověk je – jakožto živý tvor – součástí přírody a přesto, že si uvnitř ní vytváří svou "antroposféru", nemá a priori potřebu vše okolo jen ničit a poškozovat. Záleží toliko na okolnostech – většinou jde o způsob, jakým si zajišťuje prostředky pro svou obživu a přežití. Dokud je odkázán na povrch této planety, jenž využívá jako konvertor různých forem energie do pro něj použitelné formy, dotud se bude s určitými problémy ve vztahu "člověk versus příroda" potýkat. Jakmile ale dokáže potřebnou energii získávat a využívat přímo bez konverze skrze potravinové či jiné energetické řetězce, daný problém odpadne. Ale i do té doby lze úpravou nastavených společenských vztahů škodlivost působení člověka na jeho životní prostředí mírnit. I nyní je člověk schopen chovat se ke svému prostředí nejen šetrně, ale i esteticky.

Pro levici to především znamená nikoli odklon od ekologie, nýbrž důsledné vyvracení onoho zmíněného převráceného vnímání – tj. že vše ekologické je vždy automaticky levicové a kdo není fanatický "zelený", je nácek a na levici nepatří.

K tomu:

I zde je vše průzračně srozumitelné. Ale ani zde NEMŮŽEME OBEJĺT OTÁZKU, že došlo nejen k "rozkladu leninsko-stalinské verze socialistických modelů",ale i (přinejmenším) dezorientaci a střečkování "úplně všech levicových směrů"? Co se vlastně stalo s levicí a na levici, která kdysi dostala do vínku první vědecky dostatečně podložené chápání zákonitostí vývoje dějin? Represe přemýšlející, intelektuálně poctivé levice ze strany leninsko-stalinské verze byly (jak přímo v Sovětském svazu nahrazení Děborina Mitinem, pronásledování Iljenkova, tak v Jugoslávii poziční likvidace Djilase, u nás celého spektra v době normalizace (včetně takových osobností, jako byl např, Dubský, ani Richta to neměl jednoduché), ale tím nelze vše vysvětlit. Příčina musela být nikoli personální, ale skrytá hlouběji. Kde? A musela být spojena s tím, že široká veřejnost ztratila důvěru v poctivou teorii.

(Pokračování třetí částí pojednání z pera L. Zelinky)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Výlet na Říp. Spojil jsem ho s návštěvou Roudnici, kde se konala dost významná akce, kterou pořádal Petr Bureš známý jsou TV Petr Bureš, kde jsem měl nedávno dost důležitý videorozhovor na aktuální téma, viz: https://www.youtube.com/live/qubWlNUzPVI

První výhled z Řípu. Vyhlídka ještě pod vrcholem na Kokořínskou, které začíná hned za elektrárnou Mělník. Lze rozeznat Velký a Malý Bezděz, Vlhošť atd.