Vize, jakou potřebujeme/1112

  Vize, jakou potřebujeme/1112

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/58

Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize, konkrétněji toho nejdůležitějšího.

83. článek: Levolevé porozumění,4.9.2024, Michal Ševčík

Celé zde: https://casopisargument.cz/59345

...nebylo mým úmyslem kriticky reflektovat všechny obsažené myšlenky v článku Vítka Prokopa, ale zaměřit se na základní sporný moment a tím je diskrepance mezi cíli a prostředky současné české levice... - Otázkou je, jestli usiluje o naprosté překonání kapitalismu a jestli k tomu chce využít radikálních a okamžitých prostředků (klasické rozlišení reforma vs. revoluce)... koalice Stačilo! není jen KSČM a Kateřina Konečná, byť jsou jejími hlavními tvůrci a aktéry. Proto bych tuto koalici neoznačoval jako komunistickou, nýbrž jako převážně národně levicovou. Spolupráce s národním kapitálem by mohla být z marxistického hlediska problematická, ale v rámci této koalice zcela oprávněná. Někde jsem se dočetl, že ve svém článku obhajuji mesalianci s nacionalisty, tak předně nevím, kdo jsou ti nacionalisté v této koalici a pokud vím, tak některým liberálně orientovaným jedincům dělá problém rozlišit internacionalismus a kosmopolitismus... - Společný nepřítel (velkokapitál) se nyní může kritizovat ze dvou směrů; ze směru socialistického (kumulace bohatství, vykořisťování lidské práce, životního prostředí, komodifikace hodnot a tvorba kulturních válek – typicky zneužívání filozofie postmodernismu a sociálního konstruktivismu pro tvorbu nových obchodních příležitostí) a ze směru hodnotového, tj. že člověk má neměnnou podstatu a implicitní sklony ke zlu (a rovněž k dobru) a tuto podstatu nezměníme žádnými environmentálními činiteli nebo intencionální výchovou (těmito faktory ji zcela jistě můžeme ovlivňovat oběma směry)... - rozlišování dvou věcí, které opomíjí většina levičáků – existenci nadčasových jsoucen (velká zdrženlivost vůči empirickému poznání), která jsou jádrem konzervatismu a konzervováním pozic kapitálu v hodnotové oblasti (např. submisivní role zaměstnanců jako výraz hierarchie apod.)... - Tzv. levicová úprava Green Dealu je směsí antropogenního narativu hlavního proudu s požadavky určité sociální spravedlnosti a ochrany životního prostředí. Problém je jinde a tím je celý moderní výklad vlivu člověka na životní prostředí, přeceňování jeho vlivu, kvantity a rovněž přeceňování jeho zpětného vlivu na opravu tohoto stavu (Green Deal je kombinace maoistického voluntarismu se západním byznysovým viděním světa). Tato reflexe také nehovoří o nutné konkurenceschopnosti Evropy se zmiňovanými zeměmi s miliardovými počty obyvatel, kde západní příběh o člověku a jeho vlivu na životní prostředí nemá žádný religiózní a chiliastický náboj. Ochrana životního prostředí tedy vyžaduje zcela zásadní revizi (a nikoliv jen tenoučký levicový nátěr), ke které se musí připojit i jiné kulturní okruhy, které chápou ochranu životního prostředí docela jinak... - Bod, kterému musím dát za pravdu a v článku o něm nehovořím (ale píšu o něm zde a zde), jsou otázky digitálního otroctví a bezdomovectví, které považuju za klíčové pro socialisty všech směrů. Koncepce SaaS (software jako služba) a IaaS (infrastruktura jako služba) jsou nebezpečné, stejně jako např. běžná kumulace kapitálu a rentiérství. Je obrovským rizikem pro naši svobodu, ale také pro duševní zdraví a mezilidské vztahy, což zažíváme naplno u nás samých a zejména u našich dětí...

K tomu:

Ševčíkův text jsem maximálně zkrátil, aby vyniklo to nejdůležitější. Ukazuje mj. prospěšnost diskusí, protože posouvá pochopení problematiky o kus dál, ačkoli zůstává ve starém schématu, ke kterému se dokonce explicitně hlásí: "Otázkou je, jestli usiluje o naprosté překonání kapitalismu a jestli k tomu chce využít radikálních a okamžitých prostředků (klasické rozlišení reforma vs. revoluce)..." - Ne. Otázka z ní jinak. Platí toto schéma, které selhalo a bude selhávat nadále, nebo musíme současnost chápat jako změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí? – Ale k pochopení toho se M. Ševčík dle mého názoru propracuje.

Druhý velký omyl spočívá v tom, že bere jako něco samozřejmého to, že "společný nepřítel" = "velkokapitál". Je například Musk (většího "velkokapitalistu" si nedokážu představit) nepřítel, nebo spojenec v době, kdy celá lidská pospolitost prochází osudovým úskalím? Cožpak dnes už není na první pohled a pro každého, kdo má mozek v hlavě, nad Slunce jasné, že současný boj je boj mezi autokraciemi a kryprokraciemi? Alespoň ve světě USA (supervelmoci s vetřelcem globální moci v těle) a jejích vazalů či protektorátů.

Pokud si neuvědomíme, že současný globální střet je střet mezi současnou globální mocí a disparátní strukturou těch, co jí mají plné zuby, nic nepochopíme. K tomu je ovšem nutné mít jasnou představu, čemu se bránit: Velkokapitálu, nebo současné globální moci? Vždyť struktura a mechanismy působení současné globální moci jsou dobře čitelné, viz:https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.html

Z tohoto hlediska spolupracovat (nikoli nutně ve volbách, ale případně i to) s "národním kapitálem" vůbec není problematické. A z "leninského hlediska" (viz jeho práce "O kompromisech") by to byl dokonce nutný předpoklad spojenectví, které má šanci porazit zlo.

Skutečná levice na sobě bude muset hodně popracovat a M. Ševčík jde správným směrem. Otázkou je, zda "ta druhá levice" (progresivistická, věřící např. v takovou lumpárnu, jakou je grýndýl, místo aby měla konkrétní představu nového typu růstu založeného na dominantní roli produktivních služeb), se (za a) chce sjednocovat (nebo sloužit současné globální moci a překrývat to "kulturními" aspekty) a (za b) jestli má smysl se s ní sjednocovat (vždyť normální lidé včetně mladých jsou již jinde, což se ukázalo v našich i dederonských volbách).

(Pokračování)

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potrebujeme-1027.html

A k tomu trochu inspirující přírody:

Západ slunce před slunovratem.

Příroda dokáže kouzlit.

Ještě jeden pohled.

A na závěr série.