Vize, jakou potřebujeme/1101

21. prosinec 2024 | 00.01 |
blog › 
Vize, jakou potřebujeme/1101

Vize, jakou potřebujeme/1101

VIZE: Od počátků ke 12 průvodcům/5

Připomínáme si tři roky od doby, kdy byl uveřejněn první díl seriálu Vize, jakou potřebujeme. 17. prosince 2021. Během tří let se podařilo vytvořit startovní podmínky pro přechod od stádia ujasňování základních východisek a předpokladů pěstování vize k jejímu vstupu do reálného dění.

První fázi realizace můžeme chápat jako zahájení mise dvanácti průvodců osudovým úskalím vývoje lidské pospolitosti.

Kdo je a kdo není průvodcem osudovým úskalím?

To je na první pohled poměrně jednoduchá otázka. Ve skutečnosti je dost složitá a dost významná. Pokusím se na ni odpovědět v logicky navazujících tezích:

1. Vyjděme z toho, že současná lidská pospolitost prochází na lokálních i globální úrovní osudovým úskalím (tj. vyrovnává se s problémy, s nimiž se v takové podobě ještě nesetkala, a prochází největším stavem ohrožení ze strany sebe sama, k jakému ještě nikdy nedošlo). To je fakt, se kterým je těžké nesouhlasit. A to bez ohledu na to, zda dáme přednost jinému označení než "osudové úskalí" či jak budeme interpretovat příčiny současného stavu a cestu z něj.

2. Kdokoli, kdo se chce vydávat za ideového vůdce, sdělovat, o co jde a co dělat, by si měl explicitně, poctivě a důsledně odpovědět na otázku, jak a proč jsme se do současné situace dostali a kudy vede cesta z ní. Zkrátka – ať chce či nechce, musí být průvodcem osudovým úskalím. Přitom vůbec nemusí znát mě, ani to, co píšu, případně, pokud mě zná, nemusí s řadou mých myšlenek nesouhlasit, či dokonce nesouhlasit téměř s ničím, co píšu či jinak sdělují. O souhlasu či nesouhlasu to není. Je to o poctivosti promýšlení toho, o co jde a co dělat. Je to o tom, zda je někdo ovládán myšlenkou prosazovat svůj názor, aniž by byl schopen vnímat názory druhých (mj. i proto, že názory druhých bere nikoli jako zdroj dalšího poznání, ale jako nepřátelské, které mu odnímají jeho klientelu).

Ti, kteří jsou ovládání potřebou prosazovat svůj vlastní názor bez schopnosti vnímat názory druhých, obohacovat se jimi a odhalit pro sebe i pro druhé příčiny toho, proč jsme se ocitli ve stavu osudového úskalí, z pochopitelných důvodů průvodcem osudovým úskalím být nemůže.

3. V současné době znám několik významných, více či méně známých, osobností, kteří se systematicky vlastním "otevřeným" myšlení propracovávají k pochopení "parametrů" osudového úskalí (příčin kritické situace, historických rámců, do kterých je zasazena, hlavní střetu, který probíhá, sil, které do nich vstupují apod.). Většina z nich se patrně nestane přímými účastníky hnutí 12*12 (jsou to spíše sólisté), ale jsem přesvědčen, že toto hnutí v nich bude nacházet významnou oporu. Mj. i proto, že jeho účastníci budou mít možnost porovnávat dílčí odlišnosti pohledu na současnou realitu a její očekávaný vývoj, které se průběžně spojují ve shodu na tom nejdůležitějším. Ti, o kterých hovořím, jsou již nyní významní průvodci osudovým úskalím a stojí za to pozorně a pravidelně sledovat jejich ideovou produkci.

4. Za svou osobu považuji za mimořádně důležité pochopit to, o čem jsem psal v předcházejícím pokračování této série:

Proč je přechod od zastaralého paradigmatu [Politická moc → znárodnění → plánovaná redistribuce umožňující vyšší produktivitu práce a současně i dosažení sociální spravedlnosti] k novému, perspektivnímu [Technologický pokrok (včetně využití umělé inteligence) → volný čas → produktivní služby měnící volný čas v inovační potenciál → nový dominantní sektor → změna charakteru ekonomického růstu], tak zásadní a tak významný?

Z následujících důvodů:

- Je to testovatelné kritérium (každý si může snadno ověřit, zda pochopil či nepochopil, o co jde).

- Je dobrým základem pro kvalifikovanou diskusi, kterou (dle mého názoru) nelze obejít. Konkrétně: Mohu se mýlit v dílčích aspektech toho, o co jde, ale příslušnou diskusi nelze obejít, pokud nechceme zůstat v zajetí stereotypu.

- Pochopení, toho, o co jde, s využitím výše prezentovaného pohledu na odlišnost paradigmat, je dobrým zdrojem motivací (kdo pochopil, pocítí potřebu angažovat se ve prospěch toho, k čemu nazrála doba i aktuální možnosti).

5. Ten, kdo uvažuje o tom, jak přispět k iniciování hnutí 12*12 a úspěchu tohoto hnutí, by si měl v podmínkách, v nichž žije, ověřit, zda to, jak pochopil, o co jde, je schopen sdělit či sdělovat svému nejbližšímu okolí a zda je schopen pro pochopení toho, o co jde získat dalších dvanáct osob. Tuto latentní fázi hnutí, kdy každý koná "na svoji pěst" a nechá se jen inspirovat, nelze přeskočit.

6. Současně je nutné vytvářet podmínky na straně "patronů" hnutí 12*12, a to jak v oblasti ideové tvorby (její zintenzivnění a sladění not je žádoucí a aktuální), tak i v oblasti konkrétní podpory s využitím společenských kontaktů, při organizování různých aktivit apod.

Na závěr: Tak to je takový první, pracovní nástin toho, jak začít, resp. taková metodika opora pro první kroky. Žádná "hurá akce", ale přemýšlení z nadhledu a ověřování možností v konkrétních podmínkách. Každý krůček v konkrétních podmínkách je důležitý, mj. i z hlediska překonání toho, že "se nám tu rozmohl takový nešvar", kdy politické strany či hnutí, které by měly být akční, nabízejí marketinkově upravený "konzumní" program, který nepočítá se zapojením lidí do konkrétních aktivit. Snad posun žádoucím směrem uděláme ještě v rámci těchto voleb.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Při práci nad náročným textem jsem si na chvíli odskočil na procházku Žofínem. Národní divadlo zarámované do zeleně.


Model a realita Hradčan. 

Pozdní podzim obnažil Hladovou zeď v plné její kráse.


Zlato z topolů. Mj. keře zlatého deště už mají pár květů. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář