Vize, jakou potřebujeme/1090

Vize, jakou potřebujeme/1090

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/47

Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize, konkrétněji toho nejdůležitějšího. V jakém smyslu nejdůležitějšího? V následujícím:

1) Posun ve vidění reality:           _od↑^k

Nejdříve musíme vyjít ze slepé uličky chybného vidění reality k tomu, o co ve skutečnosti jde. Bez toho to prostě nepůjde. V tom měli pravdu Goethe i Lenin:

Goethe: "Kdo si nezapne správně první knoflík, ten se už dobře neobleče."

Lenin: "Kdo se pouští do dílčích otázek bez před běžného vyřešení obecných otázek, bude nevyhnutelně na každém kroku bezděčně "narážet" na tyto obecné otázky. A narážet na ně slepě v každém jednotlivém případě znamená odsuzovat svou politiku k nejhoršímu kolísání a bezzásadovosti."

78. článek: Jak člověk naletěl postmodernismu,31.7.2024, Michal Ševčík

Celé zde: https://casopisargument.cz/58633

Tento příspěvek M. Ševčíka by se dal nazvat jako "dobré vykročení, ale mnohem větší část cesty ještě zbývá" (k tomu, aby pochopil, jaký osudovým úskalím dnes procházíme). Je napsán srozumitelně, k identifikování toho, o co v něm jde, stačí vybrat několik pasáží (za přečtení stojí celý):

Spotřebovávání všeho od jídla po vztahy se v dnešním globálním kapitalistickém systému stalo dominantním způsobem myšlení a organizace společenských vztahů... V tomto ohledu je velkokapitál zcela oportunistický, využívající všechny příležitosti, které přinesou finance. Konzumerismus není ideologicky ani kulturně nijak předpojatý. Je to mechanismus, jehož hlavním cílem je maximalizace zisku prostřednictvím uspokojování potřeb a přání spotřebitelů, ... konzumerismus může integrovat jakékoli hodnoty nebo ideologie, pokud přinášejí ekonomické výhody, ... - Velkokapitál je ve své podstatě pragmatický a oportunistický. Zužitkuje jakékoli kulturní nebo společenské tendence, pakliže přinesou kýžený profit... - Postmodernismus, který zdůrazňuje pluralitu, relativismus a fragmentaci, poskytuje ideologickou apologii celému systému, a navíc ještě přináší brutální fabulaci (některé obory na společenskovědních fakultách lze označit za marketingová oddělení identitárního brandingu), totiž přináší nová jsoucna a nové potřeby... Postmoderní teorie relativizují hodnotové systémy a kultury, což umožňuje jejich snadnější komodifikaci, proto je postmoderní relativismus byznysově nejvíce zajímavý... všichni, kteří uvěřili v identitární mantry a sexuální revoluci, byli obelháni a zneužiti pro největší byznysový podvod ve jménu emancipace menšin. Nadnárodní korporáty a velkokapitál využily těchto sociálních a kulturních hnutí k dosažení svých vlastních zisků, přičemž původní cíle těchto hnutí byly dohnány ad absurdum (např. od zcela prospěšné dekriminalizace sexuálních menšin po společensky nebezpečnou žádanost toxické nenormálnosti), protože emancipace je permanentní a změna je klíčem pro získávání pozornosti zákazníků...

K tomu:

1. V úvodních pasážích trochu chybí, že konzumerismus vytváří, či dokonce přímo vnucuje nové (pseudo)potřeby, ale to autor vhodně zdůrazňuje v souvislosti s rolí postmodernismu: "Postmodernismus, který zdůrazňuje pluralitu, relativismus a fragmentaci, poskytuje ideologickou apologii celému systému, a navíc ještě přináší brutální fabulaci (některé obory na společenskovědních fakultách lze označit za marketingová oddělení identitárního brandingu), totiž přináší nová jsoucna a nové potřeby."

2. Větším nedostatkem je, že chybí alternativa. Tou je ekonomie produktivní spotřeby, která je současně i alternativou, a hlavně přesahem hlavního proudu ekonomické teorie, který vychází z neoklasické ekonomie. Podle ekonomie produktivní spotřeby potřeba nekončí subjektivně prožívaným prožitkem, ale přeměnou uspokojování potřeb v rozvoj schopností, které zpětně působí jako největší produktivní síla (v podobě inovačního potenciálu společnosti). Konstituování ekonomie produktivní spotřeby jako nositele hlavního proudu bezprostředně souvisí s prosazováním sektoru produktivních služeb jako dominantního sektoru ekonomiky. Mj. zde lze doložit, že "konzumerismus" není tak ideologicky neutrální, jak je v článku popisováno, ale je i dost agresivní vůči nastupujícímu (ostatně jako každá ideologie, která se již vyčerpala a stala se úpadkovou).

3. A ještě větším nedostatkem je, že si M. Ševčík nevšímá "veblenovského" typu spotřeby (okázalé či demonstrativní), tj. jedné z forem pozičního investování (a pozičního investování jako takového). Zde již neplatí, že "konzumerismus není ideologicky ani kulturně nijak předpojatý". Je kolorován ideologií segregace společnosti na "lepšolidi" a podřadné", což se zvláště projevuje v situací, kdy se prosazuje "restriktivní" zarámování společenské proměna na motivy Klause Schwaba a jeho "velkého resetu".

Souhrnně: Proto je tak důležité vidět rámce dějinného pohybu v tom, co je uvedeno v "předznamenání" této série: Technologický pokrok (včetně využití umělé inteligence) → volný čas → produktivní služby měnící volný čas v inovační potenciál → nový dominantní sektor → změna charakteru ekonomického růstu. To je totiž cesta nejen k překonání konzumerismu, ale i ekonomickému vítězství výrazně produktivnějšího systému. (Stále častěji se objevuje názor, že ten se postupně rodí v Číně, ale nejsem si jist; na forhontu je z řady důvodů spíše náš Středounijní prostor.)

(Pokračování)

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potrebujeme-1027.html

A k tomu trochu inspirující přírody:

Kouzelné místo. Květnice hora opěvovaná v místní tradici. U Tišnova. Jedno ze dvou vyhlídkových míst kousek od vrcholu (470 m.n.m.). Zastavil jsem se zde po cestě na setkání ze spolužáky z gymplu (po 52 létech). Druhým vyhlídkovým místem je je Velká skála (446 m.n.m.). Tam se dostanu za chvíli. Setkal jsem se zde i se svým prvním letošním sněhem, resp. sněhovým popraškem.

Vrchol Velké skály. Když se pozorně podíváte na kameny, zjistíte, že jsou plné dutinek a v nich drobné krystalky, lehce zbarvené. Za mého mládí se zde daly najít drúzy i přes centimetr velkých krystalů nádherně fialově zbarvených ametistů.

Ale nádherné výhledy, které odsud jsou, se odsud odnést nedají.

Tento je dol

A tento směrem k Babylónu, kterým začíná Svratecká pahorkatina.