Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

Vize, jakou potřebujeme/1086

4px; font-family: "Times New Roman", "serif";">Vize, jakou potřebujeme/1086

Výborný koncepční článek k penzijní problematice v širším kontextu v širším kontextu historické změny, o kterou jde a který bezprostředně souvisí s pěstováním vize, napsal Stanislav Blaha. Uveřejňuji jej s poznámkami ve dvou dílech.

Z práce přímo do rakve- část 1.

Stanislav Blaha
Celé zde: https://e-republika.ch/article4762-Z-prace-primo-do-rakve

"Důchodová reforma" přijatá poslanci vládních stran je loupež století, která poškodí především mladou a střední generaci.

Poslanecká sněmovna 8. listopadu 2024 schválila ve třetím čtení tzv. důchodovou reformu, jež má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku penzijního systému. Poslanci mj.

• schválili postupné prodloužení věku odchodu do důchodu na 67 let do roku 2035;
• snížili zápočet výdělku ze 100 na 90 procent;
• srazili koeficient u započítávání každého roku sociálního pojištění z 1,5 na 1,45;
• zvýšili minimální procentní výměry důchodů;
• zrušili výchovné za první a druhé dítě;
• zavedli možnost dobrovolného sdíleného vyměřovacího základu manželů a registrovaných partnerů;
• snížili povinné odvody pracujících důchodců o 6,5 procentního bodu;
• současně zrušili zvyšování důchodů v závislosti na době odpracované po odchodu do důchodu.

Vládní strany, které nebyly schopny správně předvídat ani růst cen a hospodářskou stagnaci v minulých dvou letech, argumentují predikcí do roku 2050 a tvrdí, že "důchodovou reformu" přijímají s vědomím odpovědnosti k budoucím generacím. Nehorázně lžou, pokud chcete vědět proč, přečtěte si náš článek Proč se tolik lže o průběžném důchodovém systému? (viz:https://www.e-republika.ch/article4639-Proc-se-tolik-lze-o-prubeznem-duchodovem-systemu ).

Několik poznámek k zákonu přijatému poslaneckou sněmovnou, který způsobí, že stále více našich spoluobčanů zamíří ze zaměstnání přímo do rakve:

Důchody jsou funkcí mezd

V letech 2021 - 2024 klesly reálné hrubé mzdy v ČR o 4,3 % (nejvíce v celé EU), a vláda, místo aby přes navýšení mezd státních zaměstnanců a tripartitu zatlačila na zaměstnavatele, přišla s geniálním řešením - sebrat peníze současným, a hlavně budoucím důchodcům. A náš šílený premiér tomu teď nasadil korunu slibem, že pokud bude opět zvolen, zvýší za čtyři roky mzdy na německou úroveň...

Důchody by měly být funkcí produktivity práce

Už v roce 2013 psal Václav Umlauf (viz: https://www.e-republika.ch/article1867 ) o tom, kam mizí příjmy dané zvyšující se produktivitou práce. Jsem přesvědčen o tom, že pokud by se o prospěch ze zvyšující se produktivity práce společenské vrstvy dělily férověji a nedocházelo by ke koncentraci bohatství na "vrcholu potravního řetězce", mohli jsme už dávno pracovat čtyři dny v týdnu a mít přitom o polovinu vyšší mzdy a dvojnásobné důchody.

Důchody nejsou loterie

Průběžný důchodový systém by měl fungovat na základě vzorců pojistné matematiky, ten český však připomíná spíše podvodnou loterii, při níž vítězí pouze sázková kancelář a sázející mají pouze dvě jistoty: Zaplatí čím dál více a výhry budou čím dál hubenější. Česká republika má tak po "reformě" důchodový systém, v němž v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU budou:

• jedny z nejvyšších odvodů v poměru k hrubým příjmům účastníka;
• jeden z nejnižších poměrů mezi vyplácenými důchody a HDP;
• jedny z nejvyšších hranic pro odchod do důchodu;
• jedny z nejnižších očekávaných dob pobírání důchodů.

Podle studie Národní rozpočtové rady jsme na tom nebyli příliš dobře už v roce 2019, jak na tom v EU-srovnání budeme v dalších letech, se dá poměrně snadno vypočítat. Doufám, že Národní rozpočtová rada, opoziční strany i ekonomické fakulty univerzit už na tom pracují.

K tomu:

Tento první díl je spíše informativní. Mj. ukazuje absurditu výroků premiéra Fialy o vývoji našich platů. To nejsou jen fantasmagorie, ale ve světle výsledků této vlády v oblasti vývoje mezd je to prostě chucpe.

Na základě četných diskusí s autorem budu konkretizovat následující výrok: "Průběžný důchodový systém by měl fungovat na základě vzorců pojistné matematiky", a to v tom smyslu, že to, co člověk do systému odvedl by podle pojistné matematiky měl dostat zpět po odpočtu:

- Režijních nákladů na správu průběžného penzijního systému (což je asi 0,5 %).

- Vykrytí rizik (± 3 % návratná do systému).

- Solidární částky ve výši cca 10 % příjmů do penzijního systému, ze kterého je hrazena základní jednotná dávka (dávka, kterou dostanou všichni, tj. nikoli minimální důchod; minimální důchod se sestává z této částky + zásluhové částky odpovídající základnímu ekvivalentnímu principu).

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu