Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Abych se vyhnul ‘rocking horse theory’ autora stranek, ktereho se mnozi stali obeti a rad o nacrty Karla Marxovi opira sve tvrzeni. Momentalne studuji Marxův tisícistránkový rukopis známý jako Grundrisse (Nástin kritiky politické ekonomie), jehoz existence byla svetu oznámena az v roce 1923 (prvni houpaní kone, V.I.Lenin o nich nemohl nic vedet), vznikl v druhé polovine roku 1857 a na pocátku roku 1858 za úcelem "sebevyjasneni" (Rubel 1968). V díle je videt, jak Marx zápasí s vhodným usporádáním svého materiálu. Opakovane zde nacházíme odkazy na témata, která by bylo treba zaradit v nejaké jiné fázi argumentace, jejíz príslib není v této chvíli vzdy naplnen strany 96, 213, 217, 334, 336, 354, 376-9, 442-7, 454.), 456)(dal jsem se zatim nedostal ), cetná opakování, významné odchylky a rozpory a poznámky vseho druhu,které jsou v textu ne vzdy souvisle prolozeny. Nekteré pasáze tak nevyhnutelne zustávají znepokojive neprehledné. Studuji presto Grundrisse Karla Marxe s velkou uctou a respektem, ac nekterí komentátori mají tendenci zlehcovat pozitivní analytický úspech dokumentu: "Poskytl základ pro pozdejší Marxův
kriticko-teoretický vývoj, ale nic víc" (Oakley 1979). Orzech a Groll uznávají, ze "základní prvky Marxova teoretického systému jsou vytyceny jiz v Grundrisse", ale dodávají, ze "i kdyz ve velmi neuhlazené a nedokoncené podobe" (1989). McLellan povazuje Grundrisse za "ústrední cást Marxova myslení" (McLellan 1970), ale má na mysli materiály presahující úzce ekonomické, jimiz se do znacné míry by se mel autor stranek zabývát. Ovsem na obranu autora techto stranek muzeme tvrdit, že bez ohledu na stav textu se zretelne rýsuje soubor teorie zahrnující vetsinu podstatných prvku "zralé" doktríny - a krome toho i radu zásadních aplikací; ve skutečnosti lze nalézt postrehy a poznatky, které jsou trvale zajímavé. Strucné komentáre samotného Marxe poukazují na jeho hrdost na nekteré úspechy, jichž v dokumentech dosáhl. Jeden z nich je adresován Friedrichu Engelsovi: "Mimochodem, objevuji pekné argumenty. Napr. jsem úplně zboril teorii zisku jako a dalsí Ferdinandu Lassallovi: " . . . . Ricardův výklad zisku je v rozporu s jeho (správnou) definicí hodnoty, a tak mezi jeho stoupenci vzniká bud úplný odklon od jeho základu, nebo nejodpornejší eklekticismus. Verím, ze jsem tuto zálezitost objasnil" (11. brezna 1858; pise Karl Marx) S nejvetsí pravdepodobností Karl Marx narázel na Ricardovu zámenu míry nadhodnoty, v pozdejsím zargonu s/v, s mírou zisku neboli s/(c + v). Proto bych pral VIZI, aby se nedopoustela podobných kopancu, houpacich koni a jinych nejapnosti.