Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

Lidský kapitál a investice do vzdělání, 27. ročník

0pt;font-family:"Times New Roman",serif">Jedná se o 27. ročník.

Základní informace:

Termín: 22. listopadu 2024 od 9.00 hodin

Místo: Vysoká škola finanční a správní, a.s., Estonská 500, vchod z ulice Kodaňské,
možnost účasti v on-line prostoru Microsoft Teams

Pořádá: Fakulta ekonomických studií VŠFS

Podmínka účasti: Přihlášení do 15. listopadu 2024, účast je bez účastnického poplatku

Pozvánka na konferenci je v příloze

Garant konference

doc. Radim Valenčík
radim.valencik@vsfs.cz

Pozvánka je v příloze.

Podrobnější informace a materiály z předcházejících ročníků jsou zde:

https://www.vsfs.cz/?id=1392-lidsky-kapital-a-investice-do-vzdelani

Důležité:

Z konference bude vydán postkonferenční sborník. V rámci intenzivní fáze přípravy budeme postupně zveřejňovat materiály vzniklé při přípravě konference. Pokud máte zájem o zaslání tezí, připomínek, anotace Vašeho příspěvku apod. tak, aby na některý z těchto materiálů mohli reagovat ostatní účastníci, rozešleme Váš materiál v některém z dalších informačních mailů.

K obsahu a zaměření konference podrobněji

Každý člověk vychází při svém aktuálním rozhodování z toho, že do konkrétní situace, ve které se nachází, promítá představu budoucího vývoje. Činí tak více či méně intuitivně, resp. adekvátně situaci, svým znalostem, vědomostem apod. Vzdělání hraje z tohoto hlediska klíčovou roli. Jak zefektivnit naše rozhodování s využitím kvalifikované představy budoucnosti, jakým chybám v rozhodování se vyhnout a co z toho vyplývá pro roli a obsah vzdělání? Co je úkolem vzdělání: je to podpora kreativity, týmovosti, cílevědomosti apod.? Jaká je role jednotlivých vědních disciplín při předvídání budoucího vývoje a jejího promítnutí do současného rozhodování. Je možné zvyšovat psychickou odolnost vůči změnám vnějšího prostředí na bázi profesní přípravy? Jaká je současnost vzdělávací politiky a jak ovlivňuje její budoucnost? Jak rychle roste význam vzdělanostního kapitálu? Je hlavním trendem rovnost šancí či individualizace a svoboda volby versus potřeba standardizace?

Podtémata a náměty k diskuzi

1. Každé naše rozhodování vychází z představy o budoucnosti, kterou následně promítáme do současnosti. Odsud vyplývá první podtéma konference: Jaké teoretické nástroje nám umožní popsat optimální rozhodnutí založené na dvou předpokladech:

- Co nejpřesnější představě o budoucnosti.
- Co nejpřesnějším promítnutím této představy do současnosti.

Tato oblast uvedené problematiky se bezprostředně dotýká nástrojů teorie her, mj. rozlišení krátkozraké a nikoli krátkozraké rovnováhy, umožňuje objasnit některé zdánlivé paradoxy v oblasti tzv. "ultimátních her".

2. Druhé podtéma souvisí s tím, co bychom s určitou nadsázkou (nebo i bez nadsázky) mohli nazvat "přemnožení černých labutí". Pojem "černá labuť" zavedl N. S. Taleb ve stejnojmenné knize. Označuje mimořádně nepravděpodobnou, ovšem mimořádně významnou událost s většinou velmi negativními dopady. Se kterými "černými labutěmi" jsme se v nedávné době setkali a s jakými se můžeme setkat? Je jejich výskyt opravdu tak nečekaný, nebo se slovy Sira Humpreyho Applebyho jedná o "očekávané nečekané události"? Můžeme některé "černé labutě" předpovědět, resp. lze navrhnout metodiku, která by nám při současném rozhodování napomohla vyrovnat se s fenoménem "černých labutí"?

3. Třetí podtéma se vztahuje k mimořádně závažnému impaktu budoucnosti do naší současnosti v oblasti finančních trhů, produktů, derivátů a nástrojů používaných na těchto trzích. Jedná se případy, kdy potřebujeme znát co nejpřesněji současnou hodnotu budoucích aktiv, resp. to, jakou skutečnou hodnotu budou mít v budoucnu současná aktiva. V tomto případě jde zpravidla o velké finanční prostředky jak z hlediska možných zisků, tak i ztrát, které můžeme při chybném odhadu utrpět. Jak se rozhodovat v době, která se může vyznačovat značnými turbulencemi na finančních trzích? Jakou máme oporu v teoretických nástrojích a jak tyto nástroje zdokonalit?

4. Ať již si to uvědomujeme, každý z nás žije budoucností a prožívá své současné bytí pod přímým vlivem očekávané budoucnosti, což je čtvrté podtéma. Naše prožitky včetně existenciální dimenze našeho žití jsou nasycené přenosem prožitků z očekávaných a představovaných budoucích situací na situace nynější, na činnosti, které vykonáváme, a prostředky, které k těmto činnostem používáme. Naše pocity spojené s těšením se na něco či obáváním se něčeho mají svůj původ v očekávané a představované budoucnosti, která má na náš aktuální život značný vliv.

5. Jak je vidět z předcházejících bodů, má to, jak si představujeme budoucí vývoj, mimořádně velkou roli v našem životě, a to v celé škále toho, co je pro nás důležité: Od intimních prožitků až po peníze, za které lze koupit téměř vše. Ne náhodou se proto již dávno zrodil obor, který se snaží uchopit budoucí vývoj nikoli technikami spojenými s vdechováním výparů ze skalní pukliny či použitím křišťálové koule apod., ale prostřednictvím nástrojů, kterými disponuje věda, v daném případě prognostika. Jaké nástroje to jsou? Jaké jsou naše možnosti v této oblasti? Které prognostické nástroje se nejvíce osvědčily? Které směry rozvoje prognostiky v současné době jsou nejperspektivnější? Odpověď na tyto otázky je páté podtéma.

6. Šesté podtéma se týká jednoho z nejčastějších omylů, kterého se dopouštíme při poznávání budoucnosti: Setrvačné vidění reality a setrvačné uvažovaní v nesetrvačných (přelomových) situacích. Kde se s touto "pastí na rozum", do které se může rozum chytit, setkáváme nejčastěji? A jak se této "pasti na rozum" vyhnout? O jakou přelomovou změnu v současné době jde? Máme o ni dostatečnou představu, nebo si ji ani neuvědomujeme?

7. Nepochybně by se nám žilo podstatně lépe a mnohem efektivněji bychom se vyrovnávali s problémy, pokud bychom se alespoň částečně shodli na perspektivní (až za horizont řešení a vyřešení současných problémů vidící), realistické (o dostatečné společenské síly spolupráce, včetně její institucionalizované podoby) a přitažlivé (smysl našeho žití naplňující) vize. Lze takovou vizi vytvořit? Jak a na jakém základě? Je to významné podtéma, v pořadí již sedmé a v určitém smyslu slova shrnující předcházející.

Jedná se o aktuální témata, kterým je vhodné ve vzájemných kontextech věnovat dostatečnou pozornost.

Zpět na hlavní stranu blogu