Vize, jakou potřebujeme/1081
Jak se rodí vize: Časopis !Argument/44
Pokračování. Úvod najde zájemce v předpředminulém dílu v archivu mých článků.
76. článek: Quo vadis, levice?,18.7.2024, Jiří Málek
Celé zde: https://casopisargument.cz/58460
Určitě k hlasům přispěla neúnavná a určitě vysilující práce vedoucí kandidátky, předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné, které se podařilo zajistit základní jednotu vzniklé koalice, ve které se sešli představitelé různých sil a představ. Koalice a jednotliví kandidáti vystupovali jako vcelku homogenní blok. Ani zevnitř KSČM nedošlo k viditelnému torpédování této koncepce, i když se vnitrostranicky vyskytovaly kritické hlasy, ale do kampaně negativně nezasahovaly. Jestliže někde byla v médiích publikována již klasická kritika "stalinisty" J. Skály, pak v předvolebním období jeho vystupování nesměřovalo proti předvolebnímu úsilí, spíše naopak. KSČM si ale bude muset zvyknout, že nadále bude jen jednou, i když minimálně ve střednědobém horizontu, ze součástí takového bloku. Na druhou stranu by neměla rezignovat na nezastupitelnou roli toho, kdo do diskuse zanáší marxistický pohled, kdo bude připomínat komunistický narativ v tom nejlepším slova smyslu – překonání základního rozporu společnosti, společenská dělby práce a soukromého vlastnictví výrobních prostředků a z toho vyplývající trvalou a nezrušitelnou honbu za "ziskem" ve současném kapitalismu.
Ale tento postoj bude pouze součást širší platformy, která bude společností brána jako levicová. A KSČM bude přijatelná tím, že bude v sobě zahrnovat rozrůzněné názory, od "tradičního" marxismu (leninismu) k pozici, kterou je možno charakterizovat třeba postojem Jiřího Dolejše. V rámci tohoto levicového bloku musí být prostor i pro témata, která jsou vlastní tzv. "moderní progresivistické levici", ale tyto pozice nesmí vést k vnitřní destrukci. Představa jakéhosi "sjednocení" do různých koaličních úvah o KSČM a SOCDEM je nejspíše mimo realitu.
K tomu:
V těchto závěrečných pasážích s J. Málkem nesouhlasím (bytostně):
1. Na pokraj naprostého úpadku přivedl současnou levici tento chybný pohled: "komunistický narativ v tom nejlepším slova smyslu – překonání základního rozporu společnosti, společenská dělby práce a soukromého vlastnictví výrobních prostředků a z toho vyplývající trvalou a nezrušitelnou honbu za "ziskem" ve současném kapitalismu". – To přece není "komunistický narativ"! Ten vychází z toho, že "Místo staré buržoazní společnosti s jejími třídami a třídními protiklady nastoupí sdružení, v němž svobodný rozvoj každého je podmínkou svobodného rozvoje všech."https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1848/manifest/ch02.htm Mezi tím, co se považuje za "komunistický narativ" (už to slova "narativ" je fuj, protože narativ, jak se dnes používá, je to, o čem se nekomunikuje, ale co se prosazuje silou ve smyslu Foltýnovy "strategické komunikace") a tím, jak je to Marxem a Engelsem formulováno v Komunistickém manifestu, je zásadní rozdíl. Jimi uvedená definice komunismu totiž splňuje i kritérium ekonomické efektivnosti.
2. Ještě více se pak zapomíná, že tento svobodný rozvoj všech (podmíněný nárůstem volného času v důsledku technického pokroku) bude v nové společnosti působit jako nejvýznamnější produktivní síla. Reálné zespolečenštění vznikne současně s prosazováním nového ekonomického sektoru, sektoru produktivních služeb, jako dominantního ekonomického sektoru.
3. A už vůbec nechápu, že by v rámci skutečné levice, v rámci Dolejšova "levicového bloku" musel "být prostor i pro témata, která jsou vlastní tzv. "moderní progresivistické levici"". Vždy to jsou zástupná témata sloužící k manipulaci naivních či jednodušeji myslících osob, témata, kterými byla levice rozložena, ideově zdevastována a podřízena současné globální moci. Cožpak lze vůbec srovnat kaskádu lží a diskriminační jedy obsažené v doktríně "grýndýlu" s orientací na nový typ růstu, který je šetrný a trvale udržitelný rozvoj zakládá na růstu inovačního potenciálu, jehož základem je přeměna volného času v rozvoj schopností člověka, přičemž rozvoj každého jednotlivce je podmínkou všech? Což není zřejmé, se se touto orientací řeší i problém všech typů znevýhodnění, diskriminací a vyloučení? – Podle mého názoru se musí levice, pokud má ideově přežít a postavit se na vlastní nohy, co nejdříve s iluzemi o jakékoli přínosnosti "progresivismu" rozejít. Je to nejreakčnější ideologie, která teď horlivě slouží válečné eskalaci. Pokud se má levice něčemu či někomu otevřít, tak těm, kteří přestanou blouznit a věřit pitomostem.
4. Ještě ke "stalinistovi" Josefovi Skálovi. Ten má ke stalinismu tak daleko, jako "progresivisté" k pokroku. On je v současné době hlavním nositelem a realizátorem myšleny, že nejde jen o sjednocení levice, ale i sjednocování s pronárodně orientovanými sociálně cítícími a roli racionálního přístupu respektujícími silami, a to nejen středovými, ale i konzervativně pravicovými. V tomto směru jde dál než Matěj Stropnický s jednotnou národní frontou. A má pravdu. Nejaktuálnějším úkolem dneška je zabránit chcípající globální moci, která kolem sebe kope, zničit svět. Jen slepý to nevidí. Základní polarita je mezi současnou globální mocí a těmi, kteří pochopili, že nejaktuálnější úkol je ubránit se jí, zabránit jí v tom, aby zničila svět. (Mj. bude se třeba ptát "progresivistů", a to co nejdříve: "Co jste dělali po dalším Bidenově kroku, který vrhá lidstvo do záhuby?", viz např. Vidlákovy kydy 19.11. https://www.vidlakovykydy.cz/ )
5. Stačilo! s podstatnou rolí KSČM či podobné uskupení (uvidíme, co se ještě vyvine) může být velmi dobrou půdou pro působení dvanácti průvodců osudovým úskalím, kterým se budu věnovat od 17. prosince, kdy bude třetí výročí odstartování seriálu k pěstování vize, viz: https://radimvalencik.pise.cz/9991-vize-jakou-potrebujeme-1.html (každý si může sám ověřit, jakou cestu jsme prošli). Nyní jen připomenu, že první fáze "mechanismu" (lepší pojem mě nenapadl) založeného na dvanáctce je latentní:
Každý, kdo pochopil, že procházíme osudovým úskalím, že je nutné reflektovat, k čemu vlastně došlo a o co jde, že je nutné důsledně používat rozum, ubránit se zlu a iniciovat proces změny k lepšímu a být jeho součástí, by si měl sám ve svém okolí ověřit, nakolik je schopen kolem sebe vytvářet dvanáctku spřízněných osob, které vidí odpověď na otázku, co dělat, obdobně.
Ve vhodnou dobu přejde tento přípravný, latentní proces ve viditelný. Bylo by fajn, pokud by se to podařilo ještě před nejbližšími velkými volbami (nejde přitom o místa na kandidátkách, ale o obranu před zlem).
(Pokračování reakcí na další článek)
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potrebujeme-1027.html
A k tomu trochu inspirující přírody:
Další výlet na Kamennou. Tentokrát z druhé strany. Po lesní silnici, která zde byla zbudována poměrně nedávno. Podzim i houbová sezóna vrcholí, takže se jedná o výlet před několika málo týdny.
Lesní cesta vede nádhernými místy.
Vycházející slunce v pozdně podzimní přírodě.
Proč se Kamenné říká Kamenná?
Samozřejmě i hub je tu spoustu. Poslední vlna klasických hub. Ty také patří ke krásám přírody.
RE: Vize, jakou potřebujeme/1081 | ondrey | 01. 12. 2024 - 01:19 |